Článek
Jádrem problému je pětileté zmrazení celé široké skupiny tzv. představitelů. Do ní vedle celostátních politiků patří také řada nezávislých institucí včetně Nejvyššího úřadu a Národní rozpočtové rady. Nepřímo na tento platový zákon spoléhají také ombudsman či předseda Českého statistického úřadu.
Jen na okraj doplňme, že se jaksi návrh netýká zastupitelů v obcích a krajích, jejichž odměny se od letoška počítají téměř stejným způsobem.
U platů politiků je zmrazení na několik let jen nešikovnou snahou umlčet média. Zprávy o pohybech platů budí kritiku, ať už člověk fandí kterékoliv straně. Takto by se debata na pět let zrušila a všichni by si mohli po celé období příští Sněmovny nerušeně užívat rozsáhlé příplatky i paušální náhrady. Těm jsme se věnovali nedávno:
Kdo se umí bránit
Za své zájmy a postavení v právním řádu nejvíce bojují soudci. Jako lidé s právnickým vzděláním jsou k tomu ideálně vybaveni. Jejich stížnosti uspějí, protože trvalé snižování jejich platů vidí Ústavní soud jako nabourání nezávislosti soudní moci. Na jaře 2024 k tomu vyšly přehledné nálezy:
- Pl.ÚS 4/23 (zmrazení v roce 2021 kvůli dopadům pandemie bylo v pořádku, ale platy soudců nemají být politický nástroj),
- Pl.ÚS 15/22 (zmrazení v roce 2022 neústavní – omezení mají dopadat na všechny, ale vláda šetřila na soudcích a rozhazovala na odměnách úředníků a rozpočtu Úřadu vlády),
- Pl.ÚS 5/24 (trvalé snížení platové základny v rámci konsolidace neústavní – nepřiměřená a nedostatečně odůvodněná restrikce).
Pouze jsem zjednodušil některé hlavní myšlenky. Doporučuji si nálezy projít celé, i když to nemusí být snadné čtení. Zejména pokud stejně jako já nejste vystudovanými právníky.
Kde se silní nebrání
Kdyby i například na NKÚ zkusili argumentovat, že i v jejich případě výrazné snížení platů ohrožuje nezávislost, měli by uspět. I jejich pozice je stěžejní, i když politici asi mají důvod nenávidět instituci, která prověřuje zacházení s penězi.
Ostatně mezi NKÚ a soudci najdeme společné znaky. U obou zakládá postavení Ústava a také mají (správně) zásadně omezenou možnost přivýdělku. Zato zákonodárci mohou mít příjmy skoro odevšad, a i tak svými platy poráží některé tyto funkcionáře.
… nesmí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké…
Pokud taková stížnost do Brna přilétne, Ústavní soud bude moct zrušit, o co se tento návrh zákona neobratně pokouší. A platy bude nutné řešit znovu. Dokud politikům nedáme samostatnou platovou základnu, kterou půjde občas aspoň na oko mrazit, aniž by se tím táhli ke dnu ostatní.
V Aténách případný trest hrozil jen navrhovateli. Už tehdy věděli, že svobodný občan nemůže být jen tak postižen za své hlasování. Systém měl hlavně odrazovat od podávání vadných návrhů.
Tento návrh vypadá pěkně (i když pravidla správného psaní zákonů také dostala ránu), ale vyhýbá se podstatě absurdních složek příjmu některých funkcí. K tomu jako rukojmí si chce brát orgány, které mohou mocným překážet, ale které ve státě nutně potřebujeme. Bez nich by i mohl být pouhou firmou.
