Článek
Paušální náhrady se dávají jen tak. Nejde u nich vůbec kontrolovat, jestli je poté člověk využil na krytí zákonem očekávaných výdajů.
Poslanci žijící do 50 km od Prahy dostávají na cestování 38 000 Kč měsíčně, i když celoroční kupón na městskou dopravu v Praze stojí méně než desetinu toho. Příměstská doprava kolem Prahy částku nezvýší nijak zásadně. Zákonodárci v nejvyšší kategorii nad 250 km se těší z 56 900 korun každý měsíc. Za celý rok tedy asi 680 tisíc Kč. Přitom České dráhy nabízí roční permanentku na veškeré jízdy 2. třídou za necelých 22 tisíc Kč.
Museli by platit velmi drahou taxislužbu, aby skutečně takto vyčerpali veškeré peníze. Co jim zbude, je přilepšení pro jejich kapsu. Paušální náhrady uměle navyšují plat, na jehož výši u politiků býváme beztak alergičtí.
Rozumíme náhradám?
Zvláštní chápání náhrad najdeme i jinde. Soudci dostávají nyní 6 300 Kč na „reprezentaci“ a nákup odborné literatury. Sice ji potřebují, ale peníze jsou jejich, i pokud si v daném měsíci obleky ani knížky nekoupí. Pořízené knihy zůstanou i po odchodu od daného soudu jejich majetkem. Nedostane je knihovna, nemusí sloužit ostatním soudcům stejného soudu. Zákon to tak zkrátka nastavil.
Ostatně tyto paušální náhrady podléhají u poslanců a senátorů stejnému zdanění jako platy samé, i když některé další jsou osvobozené. A za neomluvené absence v Parlamentu se náhrady krátí stejně jako platy. Je vidět, že opravdu k žádnému umoření upřímných výdajů neslouží.
Jaroslav Kubera kdysi navrhoval politický superplat namísto členění jednotlivých náhrad podle svých účelů. Podobnou supernáhradu na všechno dostává dnes prezident. Žádný díl výdajů tak není jednoduše prokazatelný, ačkoliv by hlava státu měla jít příkladem.
Co tedy s tím?
Náhrady výdajů jsou nezbytné. Díky nim neničíme chudého člověka, kterého jsme ze vzdáleného regionu poslali do veřejné funkce. Většinu z nich ale jde převést z paušálu na proplácení faktur. Takto už řešíme odborné výdaje a ubytování zákonodárců, kteří se nevešli na parlamentní ubytovny.
Pokud to i začne být transparentní, uvidíme u každého poslance, jak zachází s veřejnými penězi na formální oblečení, stravování a cestování po zemi.
Paušální může zůstat kapesné na stravování při zahraničních cestách. Kdyby naši vyslanci zoufale sbírali účtenky, asi by to nepomohlo dobrému obrazu ČR v zahraničí.
Kritika platů v politice má běžně dva pohledy. Že jsou zkrátka hodně vysoké a že za ty peníze nedostáváme odpovídající službu a pracovní nasazení. Zejména při tak běžné kumulaci parlamentních funkcí s rolemi v samosprávě. Základní plat poslanců, i bez rozsáhlého navyšování za různé sněmovní funkce, úplně stačí. Není nutné k němu tolik přidávat, rozhodně ne touto lehce zakrytou cestou.
