Článek
Úřadu s krkolomnou zkratkou ÚZSVM samotný název pěkně shrnuje základ činnosti. Zastupuje stát při soudních či jiných řízeních a stará se o využití státního majetku. Odborný dohled nad ním vykonává ministerstvo financí. I tak na něm ale je cosi pozoruhodného.
Předně zdůrazňuji, že nekomentuji jeho vlastní fungování ani jeho stěžejní představitele. Stejně tak nemám zájem o zásahy do výší platů v něm. Zde se pouze snažím poukázat na nezvyklé postavení, jehož komfort se dalším úřadům nedostává.
Dnes už možná jsme všichni odborníky na platové základny. Tolik se o nich v posledních měsících napsalo a bude psát dál, pokud veřejnou debatu nezaškrtí někteří politici snahou o zmrazení platů.
Skoky mezi zákony
Tak jen „stručně“. Vyjdeme z platové základny pro soudce obecných soudů. Je vázaná na průměrnou mzdu, měla by představovat její trojnásobek. Tak ji chce vidět Ústavní soud, který jen ve velmi výjimečných situacích připouští krátkodobá snížení.
Základna pro státní zástupce je 90 procent soudcovské. Není moc přehledné, že jejich příjmy upravuje samostatný zákon.
Pro jednotlivé funkce v rámci státních zastupitelství se základna násobí příslušným koeficientem. Zohledňují se služební stáří a význam funkce. Na Nejvyšším státním zastupitelství jsou platy vyšší než na okresním.
A až touto oklikou se dostáváme k ÚZSVM. U něj platí, že generální ředitel Úřadu má plat jako náměstek nejvyššího státního zástupce. Zaměstnanci plnící hlavní úkoly Úřadu stojí na úrovni lidí na krajském zastupitelství se služebním stářím do pěti let.
Tyto vazby platů přesně na jiné funkce jsou běžné. Například předseda Českého statistického úřadu má totéž jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ochranná vazba na soudce
Takto nastavený vysoký plat je ospravedlněný významem Úřadu a potřebou chránit ho před soukromými vlivy. Zároveň zde platí zákaz vedlejších výdělků kromě standardních výjimek (např. malířství, psaní knih, přednášení na školách).
Prakticky stejné vymezení výjimek najdeme také u soudců, veřejného ochránce práv, finančního arbitra a dalších významných funkcí. Přesto je tu jedna zvláštnost. Právě vázání výše platů nepřímo na platovou základnu soudců, s níž Ústavní soud nedovoluje hýbat.
ÚZSVM tolik nepodléhá politickým pohybům s platy, kvůli kterým úpí další instituce, jež by také neměly být pod vlivem rozmarů momentálních vlád.
Ústava popisuje Nejvyšší kontrolní úřad jako „nezávislý“. Zákon stejně hovoří o Národní rozpočtové radě. Ovšem tyto orgány jsou vázané na stejnou platovou základnu jako Parlament či vláda. A s touto základnou se číle hýbe ve snaze se zalíbit.
Řešení kusu každoročních problémů máme před očima. Pro Parlament, vládu a prezidenta by mohla existovat samostatná platová základna. S tou nechť se hýbe z jakkoliv populistických motivů. I tam má snižování platů svou hranici, na níž Ústavní soud může dohlížet. Není ale v pořádku, aby další státní instituce byly zatahovány do politických her, neboť nemají být politickým nástrojem.
