Článek
Rozdíl mezi delegátem a průvodcem je trochu i v činnosti během jízdy - delegát má na starosti hlavně „technické“ záležitosti - stará se o to, aby cestující nastoupili a vystoupili na svých destinacích. V některých případech zůstává na místě, kde se stará o potřeby klientů během pobytu. Průvodce potkáte většinou na jednodenních nebo na poznávacích zájezdech. Průvodce by měl být průvodcem cestou a zdrojem informací o cestě a místech ležících na ní a kolem. Zvláštní skupinou průvodců jsou tourleadeři u okruhů.
Delegátka/průvodkyně typu Pamela je nám všem známá. Vyznačuje se krásou a blonďatostí vnější i vnitřní. Všichni o ní ví a velmi ráda je středem pozornosti. K praktickému použití je však nevhodná. Jak je řečeno ve filmu, je tak trochu z filmu pro pamětníky a je celkově mimo náš časoprostor.
Vezměme to však obecněji. Začněme delegáty. Delegáti jsou dva, případně jeden. Jeden druh delegáta se nazývá technický delegát a jeho prací je vlastně jen cesta tam a zpět s autobusem a má na starosti „přejímku a výdej“ cestujících. Tj. stará se o to, aby autobus nikomu neujel a zajel na všechna místa, na která má zajet. Aspoň v ideálním případě. Druhý delegát zůstává s klienty po celou dobu pobytu, kde řeší jejich požadavky a problémy a jede s nimi domů na konci jejich pobytu, jako Pamela.
Ideální delegát přijde k autobus včas, rozesadí si cestující podle připraveného zasedacího pořádku a pomůže i se správným naložením kufrů, aby se v cílové destinaci nevykládalo nic zbytečně. V cíli navede autobus na všechna místa vykládky a nakládky, tak aby se nenajely kilometry navíc a vše se stihlo co nejrychleji. Pokud je to delegát, který zůstává namístě, postará se o i místo k odpočinku pro řidiče.
Pak jsou tu ale delegáti, kteří přijdou na poslední chvíli, pořádně nevědí, kam jedou a s kým… Většinu cesty prospí a na konci neví, kam jsme přijeli a kde má vlastě vysazovat lidi. Věřte, že v realitě není ta situace ani trochu komická… Obzvláště když do kempu vjedete bránou pro osobáky a pak musíte půl hodiny couvat z místa, kam jste jel pět minut. Nebo vjedete do uliček přímořského města, kde se na konci ukáže, že je uprostřed cesty patník, nebo v kruhovém objezdu parkují auta tak, že autobus neprojede, nebo cokoliv jiného, co zase vede k couvání… Případně vysadíte klienty na špatném místě. Nejednou jsme se vraceli pro jednu skupinu i několik kilometrů.
A tak přejděme k průvodcům. Ideální průvodce ví, kam jede, jak dlouho tam bude, co vše je potřeba zařídit a řešit. Samozřejmě se stará i o to, aby klienti nastoupili všude a všichni. Po celou dobu se stará o program a zábavu na palubě autobusu. Zná celou cestu jak své boty, a kromě věcných informací přidává různé perličky. Třeba ví, kde si Martin Pechlát v Účastnících zájezdu myl pozvracené brýle.
Samozřejmě opakem jsou průvodci, kteří neví, která bije. Kde jsou, kam jedou, proč tam jedou a s kým tam jedou. Co tam budou dělat a jak a tak… Tito se dělí ještě na aktivní a pasivní. Ti pasivní jsou v tomto případě ta lepší varianta. Přijdou, sednou a spí. Po přijetí na místo si vezmou skupinu a jdou.
Ti aktivní jsou pohroma. Při prvním setkání s takovým případem jsme přijeli do Vídně před Schönbrunn, kde se běžně vystupuje i pro návštěvu místní ZOO. A průvodce nám po zastavení řekl, že sem tedy nechce, že je tu přeci druhý vchod a ten je blíže od silnice. I když mu kolega vysvětloval, že se tam nesmí s autobusem, přesto trval na svém… Objet Schönbrunn v ranní špičce trvalo přes půl hodiny. A na místě musel uznat, že autobus opravdu nemá 3,5 t… Vysadili jsme tedy na autobusové zastávce a jeli zpět na parkoviště z druhé strany… Hodina v háji úplně zbytečně. Když došlo na odjezd, tak i přes domluvu, že se nakládat bude na místě k tomu určeném před palácem, tak hádejte, kdo telefonoval, kde jsme? Průvodce. Všichni klienti to pochopili a jen on čekal špatně…
Jeden takový aktivní průvodce nahnal polského kolegu s autobusem až na křižovatku ulic Národní a Perlová a tvrdil mu, že může jet dál… Naštěstí se o to nepokusil. Po příjezdu policie a uzavření dopravy vyjel Národní až k Albatrosu, kde ho chlapci zkasírovali.
Jiný takový aktivní průvodce je schopen tvrdit celou cestu lidem různé nesmysly. A nejhorší je, že je myslí vážně a je schopen je hájit do roztrhání těla. Třeba převede cimrmanovské procházky po severním pólu na nultý poledník. Na pólu skutečně jdete napřed na sever a pak na jih. Na nultém poledníku sice změníte polokouli, ale stále jdete na východ nebo na západ…
Koukám, že jsem se poněkud rozepsal. O průvodcích je možno hovořit ještě déle. Bude-li zájem, ještě pár historek mám schovaných.
