Článek
Je to poměrně jednoduché. Demografický vývoj pro nejbližších 50 let je velmi nepříznivý a bez zásadních změn by bylo na důchody málo peněz. Je vhodné k tomu poznamenat, že úplně stejně špatný výhled díky tomu čeká celý sociální systém včetně zdravotnictví.
Vláda si tento problém uvědomuje, a proto doporučuje následující klíčová opatření, pomocí kterých chce zajistit, aby budoucí důchodci měli peněz víc, než kdyby se žádné změny neudělaly:
- další zvýšení důchodového věku nad 65 let počínaje rokem 2031, a to zhruba o jeden měsíc ročně,
- během let 2026 až 2035 postupně snížit rychlost růstu nových důchodů,
- nevalorizovat důchody kromě inflace o jednu polovinu růstu reálných mezd, což zavedla minulá vláda, ale vrátit se k původní zákonné úpravě a valorizovat o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd, zmírnit tedy tempo růstu již přiznaných důchodů.
Opoziční hnutí ANO oponuje, že vláda jen občany straší, když tvrdí, že:
- není žádný důvod pro zvyšování důchodového věku nad 65 let,
- snížením valorizace a nově přiznaných důchodů budou důchodci ožebračování,
- dostatek peněz pro důchodový systém zajistí zvýšení výkonu ekonomiky nebo zavedení druhého důchodového pilíře.
Než si ukážeme, jak oba návrhy na důchodce a důchodový systém dopadnou, musíme si připomenout jednu zásadní shodu, která mezi vládou a opozicí panuje a o které jsme podrobně informovali v minulém článku (zde). Vláda s opozicí se totiž shodla na tom, že důchodový systém bude považován za udržitelný, pokud v žádném kalendářním roce nebude jeho případný deficit vyšší než 1 % HDP.
Abychom si to lépe představili, v deficitu 1 % HDP byl náš důchodový systém vloni, když v něm chybělo 72 miliard Kč. A tato suma peněz by například stačila ministerstvu vnitra na financování policie a požárníků po dobu 9 měsíců.
A jak by to tedy s důchody a důchodovým systémem dopadlo, pokud by se realizovaly buď záměry vlády, nebo plány opozice? Aby byla informace maximálně srozumitelná, neobejdeme se bez jednoduchých grafů, které lépe než dlouhé popisy znázorní, co se v budoucnu bude dít. Jsou vytvořeny na základě podrobného matematického modelu, který pracuje s nejnovějšími demografickými a ekonomickými daty, a poskytuje tak objektivní obrázek o tom, co které opatření s důchodovým systémem udělá. Jednoduše tedy odhalí, zda nám politici říkají o svých záměrech pravdu.
Tak pojďme na to. Každého asi nejvíc zajímá, jak na tom s důchodem bude on sám. To nám nejlépe odhalí takzvaný náhradový poměr, tedy poměr mezi důchodem a předešlou mzdou. Na následujícím obrázku si ukážeme, s jakým náhradovým poměrem vůči hrubé mzdě bude moci počítat člověk s průměrnou hrubou mzdou v závislosti na tom, v kterém roce bude do důchodu odcházet:
Graf náhradové poměry
Na celé čáře v tomto srovnání vyhrává hnutí ANO (červená křivka), když by díky jeho opatřením měli důchodci v následujících letech důchody o 4 až 10 % vyšší, než pokud by byla realizována opatření navrhovaná vládou (zelená křivka).
Přitom jak vládní, tak opoziční řešení zajistí výrazně vyšší důchodové příjmy, než kdyby se rozdělovalo pouze to, co se na důchody vybere formou sociálního pojištění, jak nám ukazuje oranžová křivka, která ze současné úrovně poměrně rychle klesá a kolem roku 2060 by byl náhradový poměr pouze 25 %.
Pro zajímavost je zde ještě uvedena fialová křivka, která vyjadřuje náhradový poměr v případě, že by byla vládní opatření doplněna o povinné čerpání příspěvku zaměstnavatele, které je podrobně popsáno například zde.
Jistě, návrhy hnutí ANO vypadají krásně, kdo by nechtěl mít vyšší důchod. Ale tak jednoduché to bohužel není, protože každá sranda něco stojí. A následující obrázek nám ukáže, jakou cenu by bylo nutné za realizaci návrhů hnutí ANO zaplatit:
Graf deficity
Ukazuje nám totiž, kolik peněz by v důchodovém systému chybělo vůči hrubému domácímu produktu (HDP), pokud by byla realizována opatření vlády (zelené křivky), nebo návrhy hnutí ANO (červené křivky). Pro srovnání na obrázku najdete ještě modrou křivku, která vyjadřuje prognózu vývoje deficitu důchodového účtu, vypracovanou Národní rozpočtovou radou vlády (NRR) v roce 2021.
Pokud by se dlouhodobě udržel koncept opozičního hnutí ANO spočívající ve zrušení opatření, která chce prosadit nebo již zavedla současná vláda (nepřerušovaná červená křivka), pak by na důchody chybělo více jak dvakrát tolik peněz, než kdyby se dlouhodobě udržela opatření prosazovaná vládou (zelená nepřerušovaná křivka). V období kolem roku 2060 totiž červená křivka kulminuje na deficitu 5,7 % HDP, zelená pouze na 2,5 % HDP.
Pro lepší představu, co deficit 5,7 % HDP znamená – na důchody by musely kromě sociálního pojištění padnout i veškeré prostředky, které spotřebuje ministerstvo školství (265 miliard), dopravy (112 miliard) a vnitra (100 miliard) dohromady!
Na obrázku jsou pro zajímavost uvedeny ještě dvě varianty. Ta, označená zelenou přerušovanou křivkou, odpovídá situaci, kdyby nebyl důchodový věk prodlužován pouze o jeden měsíc za rok, ale o dva měsíce za rok. Je vidět, že tato varianta by v zásadě zaručila deficity do 1 % HDP ročně, a tedy stabilitu důchodového systému v tom smyslu, jak se na tom vláda s opozicí dohodla.
Červená přerušovaná křivka pak ukazuje, jak by vypadaly deficity důchodového systému v případě, že by hnutí ANO všechny vládní návrhy zrušilo a současně by zajistilo vyšší než plánovaný růst ekonomiky, konkrétně místo růstu o 1,5 až 2,5 % ročně nad inflaci růst o 2,5 až 3,5 %. Ano, toto opatření by vedlo ke snížení největšího deficitu z 5,7 na 4,8 % HDP. Je ale takové zvýšení výkonu ekonomiky reálné?
Představu o tom, zda je zrychlení růstu ekonomiky možné a o kolik, si lze udělat například z toho, že v rychlosti růstu HDP na hlavu jsou před námi pouze země, které mají HDP na hlavu výrazně nižší než my, tedy chudší státy. Všechny země, které považujeme za bohaté, rostou pomaleji než ČR. Například v roce 2010 jsme dosahovali pouze 88 % HDP na hlavu technologicky vyspělé Jižní Koreje, ale nyní jsme již na 98 %!
Není jistě pochyb o tom, že by se dal výkon ekonomiky zlepšit a bylo by úžasné, kdyby se to podařilo. Ale k dramatickému zlepšení bilance důchodového systému by to v žádném případě nevedlo.
Co tedy z předložené analýzy vyplývá?
1. K zajištění nízkých deficitů důchodového systému do 1 % HDP ročně vedou pouze opatření navrhovaná vládou, ale důchodový věk by se od roku 2031 musel zvyšovat o 2 měsíce ročně, nikoliv o 1 měsíc, jak vláda navrhuje.
Sice jde o nepopulární kroky vůči budoucím důchodcům, ale o kroky odpovědné, které se nijak nedotýkají důchodců současných. Bohužel ale nedokáží zajistit dostatečně vysoké náhradové poměry a budoucí důchodci díky tomu budou více ohroženi chudobou.
2. Opatření navrhovaná opozičním hnutím ANO by sice vedla k o něco vyšším důchodům, ale za cenu dramatického růstu deficitů a zadlužování státu, které by mohlo skončit i státním bankrotem. Státní bankrot znamená, že stát není schopen plnit své závazky, například vyplácet důchody.
Opatření to jsou sice líbivá, ale extrémně nebezpečná. Mohou totiž velmi negativně postihnout především ekonomicky zranitelné občany, tedy především důchodce. Navíc také nedokáží zajistit dostatečně vysoké náhradové poměry a ochránit tak důchodce před chudobou.
3. Ochotu občanů smířit se s nepopulárními vládními návrhy by mohla vláda odměnit tím, že by všem občanům umožnila výrazně vyšší spoření na důchod, ideálně prostřednictvím povinného čerpání příspěvku zaměstnavatele. Šlo by tedy o výrazné posílení kapitálového důchodového pilíře, které dokonce hnutí ANO samo navrhuje.
Vysoké důchodové úspory by občanům umožnily nejen mít výrazně vyšší důchodové příjmy, ale také by jim umožnily svobodně rozhodovat o tom, kdy do důchodu odejdou a jak intenzivně se ve vyšším věku zapojí do pracovního procesu. Bližší informace najdete například zde.
Anketa
Anketa
Použité podklady
- Web MPSV
- MF: státní rozpočet 2023
- Autor návrhu: matematický model důchodového systému
