Článek
Brněnská plotna
Hantec byl používán v prostředí tzv. brněnské plotny, kterou tvořila převážně chudina z dělnických rodin tehdejší periferie (Husovice, Židenice, Královo Pole) i centra Brna (Cejl, Francouzská, Dornych, Křenová a taky Vídeňská ulice). Výraz „plotna“ zřejmě vyšel z německého Plattenbrüder, což bylo označení pro podobnou sociální skupinu ve Vídni. Brněnští plotňáci byli většinou nezaměstnaní nebo pracovali jen příležitostně. Často se dopouštěli kriminálních činů (podvody, krádeže, loupeže) a ženy se mnohdy věnovaly prostituci. Obecně byli velmi soudržní a vzájemně se podporovali. Scházeli se hlavně po hospodách, kde se bavili, domlouvali společné akce a taky se občas porvali. Pro svou kriminální činnost byli samozřejmě sledováni a pronásledováni četnictvem (policií). Především z tohoto důvodu mezi sebou mluvili tak, aby jim ostatní nerozuměli.
Řeč lidí z okraje společnosti
Pojem „hantec“ je zkomoleninou slova hantýrka, které údajně poprvé použil v názvu své knihy Hantýrka čili jazyk zlodějů Antonín Jaroslav Puchmajer už na počátku 19. století. Jde o jazyk lidí z okraje společnosti, vytvořený záměrně tak, aby byl všem „nezasvěceným“ jedincům nesrozumitelný. Francouzština užívá pro tento druh řeči výraz argot, angličtina slanga a němčina půvabný termín Gaunersprache. Vlastní typický argot měla chudina a kriminálníci i v mnoha jiných větších městech. Hodně známý je třeba pražský nebo pařížský argot.
Vliv cizích jazyků
Slovní zásoba hantecu je neobyčejně bohatá, vychází z poměrně mnoha jazyků a často se původ slova nedá určit vůbec. Základ tvoří samozřejmě spisovné i hovorové výrazy češtiny. Pokud jde o cizí slova, tak asi dvě třetiny z nich vznikly zkomolením či převzetím z němčiny. Dále se pak v hantecu nejvíce setkáme se slovy hebrejskými a rómskými, což je obecně u argotu běžný jev. Obě tyto etnické skupiny navíc v Brně žily, takže i plotňáci s nimi přicházeli do styku. Během 1. světové války a po ní se do hantecu dostaly i výrazy ze slovenštiny, maďarštiny, polštiny, ruštiny a ojediněle také z francouzštiny a italštiny. Byly to tedy jazyky z míst, kde během války řada plotňáků bojovala. Nějaká ta slovíčka si přirozeně zapamatovali a po svém návratu do Brna pak s nimi obohatili svou konverzaci. Je jasné, že důvodem pro používání množství cizojazyčných slov rozhodně nebyla nějaká samoúčelná záliba v lingvistice, ale již zmiňovaná snaha, aby jim ostatní lidé nerozuměli.
Tvorba slov a frází
Hantec (podobně jako kterýkoli jiný argot) buď mění původní význam (výraz lišky třeba označoval hodinky), nebo slovo přetváří, ale jeho význam nemění (bévák = byt), anebo zároveň přetváří slovo i mění význam (gramec z původního gramofon byl termín pro záchod). Samozřejmě se v hantecu řada českých slov užívala i bez jakýchkoli změn v běžném významu a tvaru. Po vzniku Československa měla na hantec také jistý vliv pražská hantýrka. Zcela za své třeba plotňáci přijali pražské fráze jít do pytle nebo dávat bacha. Druhá zmíněná fráze zase ovšem vznikla z německého Acht geben (dávat pozor), což svědčí o tom, že němčina měla vliv i na utváření řeči pražského podsvětí.
Srovnání brněnské a pražské hantýrky
Brněnský argot měl na rozdíl od pražského mnohem více mezinárodní charakter. Pražští „Pepíci“ byli pevně spjati s českým prostředí, zatímco brněnský plotňák (hlavně na přelomu 19. a 20. století) nevěděl, zda se cítí více Čechem nebo Němcem. Rozdíly však nebyly jen v míře ovlivnění cizími jazyky. Pražskou hantýrku lze charakterizovat jako svižnou, poetickou a melodičtější. Brněnská byla více těžkopádná a zemitá, což asi souviselo s velkým vlivem venkovských dialektů z brněnského okolí. Obě hantýrky měly společné téměř nevyčerpatelnou bohatost svých metafor a frází i celkový vtip a hravost.
Do Augecu nebo na Špilas?
Hantec má také specifická jména pro místa, kde se plotna často vyskytovala a scházela. Většina z nich vznikla zkomolením jejich původních německých názvů. Takovými lokalitami byly třeba Augec (park Lužánky; ve Vídni se taky nachází park Augarten), Monte Bú (Kraví hora), Oltec (původně starobrněnský hřbitov, později označení celé oblasti Starého Brna), Rotec a Gelbec (Červený a Žlutý kopec), Šrajbec (Pisárky) a samozřejmě také Špena či Špilas (Špilberk). V hantecu mají svá jména také všechny brněnské městské části. Takže například Blekfíld jsou Černá pole a Bástr je Bystrc.
Mendlovo náměstí (1896), centrum Starého Brna, německy Alt-Brünn, v hantecu Oltec
Hantec v nedávné době
Po 2. světové válce v důsledku nových politických a sociálních poměrů plotna fakticky přestala existovat. Hantec ovšem úplně nevymizel, ale jeho slovní zásoba prošla poměrně výraznou proměnou. Stále ovšem zůstal plný vtipných metafor, které odrážejí dobový společenský a městský kolorit. S moderní dobou samozřejmě vznikla i nová slova: třeba krtek (metro) nebo trajf (trolejbus). Místo postavy plotňáka se objevuje štatlař (obyvatel štatlu - tedy města Brna), který sice už většinou není přímo kriminálníkem, ale taky se drží hesla: málo hokny, hodně love, koc a škopků. Tedy snaží se moc nepracovat, přijít snadno k penězům, mít hodně holek a často vysedává po hospodách.
V 70. a 80. letech byl hantec hodně oblíbený v bohémském prostředí brněnských herců a hudebníků. K jeho popularizaci asi nejvíce přispěl svého času známý brněnský silák a bavič Franta Kocourek. Ten je také autorem některých povídek v hantecu. Opravdu povedená jsou třeba vyprávění z českých dějin Jak zfajroval Žanek Husa v Pakostnici (upálení Jana Husa v Kostnici) nebo Mlata na Bílendě 16 kilo 20 (bitva na Bílé hoře). Hantec ve svých písňových textech také využila řada brněnských hudebních skupin (Bokomara, Karabina, Los Brňos).
Tento článek jsem v rozšířené podobě publikoval v roce 2010 na webu:
www.jazyky.com/brnensky-hantec
Literatura:
Dvorník, Kopřiva, Jelínek: Velký slovník hantecu, Brno: FT Records, 2000.
Kopřiva, Dvorník, Jelínek: Velká kniha hantecu, Brno: FT Records, 1999.
Pavel Jelínek: Štatl, Brno: Rozrazil, 1996.
Asi nejlépe zpracovanou publikací o brněnské plotně a původní podobě hantecu však stále zůstává publikace (z roku 1929!) od Otakara Nováčka s názvem Brněnská plotna.
Hantec na webu:
medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-znas-hantec-prapodivnou-brnenskou-hatmatilku-87469
