Hlavní obsah
Umění a zábava

Brněnský hantec: od nářečí kriminálníků k zábavné kuriozitě

Foto: Robert Bezděk

Nápis je z nádvoří Staré radnice

Hantec je vnímán jako zajímavá, vtipná, ale těžko pochopitelná brněnská mluva. Pro většinu obyvatel Brna je však stejně nesrozumitelný jako pro ostatní. Původně hantec používaly jen nejnižší společenské vrstvy, ale pak se stal zábavou bohémů.

Článek

Brněnská plotna

Hantec byl používán v prostředí tzv. brněnské plotny, kterou tvořila převážně chudina z dělnických rodin tehdejší periferie (Husovice, Židenice, Královo Pole) i centra Brna (Cejl, Francouzská, Dornych, Křenová a taky Vídeňská ulice). Výraz „plotna“ zřejmě vyšel z německého Plattenbrüder, což bylo označení pro podobnou sociální skupinu ve Vídni. Brněnští plotňáci byli většinou nezaměstnaní nebo pracovali jen příležitostně. Často se dopouštěli kriminálních činů (podvody, krádeže, loupeže) a ženy se mnohdy věnovaly prostituci. Obecně byli velmi soudržní a vzájemně se podporovali. Scházeli se hlavně po hospodách, kde se bavili, domlouvali společné akce a taky se občas porvali. Pro svou kriminální činnost byli samozřejmě sledováni a pronásledováni četnictvem (policií). Především z tohoto důvodu mezi sebou mluvili tak, aby jim ostatní nerozuměli.

Řeč lidí z okraje společnosti

Pojem „hantec“ je zkomoleninou slova hantýrka, které údajně poprvé použil v názvu své knihy Hantýrka čili jazyk zlodějů Antonín Jaroslav Puchmajer už na počátku 19. století. Jde o jazyk lidí z okraje společnosti, vytvořený záměrně tak, aby byl všem „nezasvěceným“ jedincům nesrozumitelný. Francouzština užívá pro tento druh řeči výraz argot, angličtina slanga a němčina půvabný termín Gaunersprache. Vlastní typický argot měla chudina a kriminálníci i v mnoha jiných větších městech. Hodně známý je třeba pražský nebo pařížský argot.

Vliv cizích jazyků

Slovní zásoba hantecu je neobyčejně bohatá, vychází z poměrně mnoha jazyků a často se původ slova nedá určit vůbec. Základ tvoří samozřejmě spisovné i hovorové výrazy češtiny. Pokud jde o cizí slova, tak asi dvě třetiny z nich vznikly zkomolením či převzetím z němčiny. Dále se pak v hantecu nejvíce setkáme se slovy hebrejskými a rómskými, což je obecně u argotu běžný jev. Obě tyto etnické skupiny navíc v Brně žily, takže i plotňáci s nimi přicházeli do styku. Během 1. světové války a po ní se do hantecu dostaly i výrazy ze slovenštiny, maďarštiny, polštiny, ruštiny a ojediněle také z francouzštiny a italštiny. Byly to tedy jazyky z míst, kde během války řada plotňáků bojovala. Nějaká ta slovíčka si přirozeně zapamatovali a po svém návratu do Brna pak s nimi obohatili svou konverzaci. Je jasné, že důvodem pro používání množství cizojazyčných slov rozhodně nebyla nějaká samoúčelná záliba v lingvistice, ale již zmiňovaná snaha, aby jim ostatní lidé nerozuměli.

Tvorba slov a frází

Hantec (podobně jako kterýkoli jiný argot) buď mění původní význam (výraz lišky třeba označoval hodinky), nebo slovo přetváří, ale jeho význam nemění (bévák = byt), anebo zároveň přetváří slovo i mění význam (gramec z původního gramofon byl termín pro záchod). Samozřejmě se v hantecu řada českých slov užívala i bez jakýchkoli změn v běžném významu a tvaru. Po vzniku Československa měla na hantec také jistý vliv pražská hantýrka. Zcela za své třeba plotňáci přijali pražské fráze jít do pytle nebo dávat bacha. Druhá zmíněná fráze zase ovšem vznikla z německého Acht geben (dávat pozor), což svědčí o tom, že němčina měla vliv i na utváření řeči pražského podsvětí.

Srovnání brněnské a pražské hantýrky

Brněnský argot měl na rozdíl od pražského mnohem více mezinárodní charakter. Pražští „Pepíci“ byli pevně spjati s českým prostředí, zatímco brněnský plotňák (hlavně na přelomu 19. a 20. století) nevěděl, zda se cítí více Čechem nebo Němcem. Rozdíly však nebyly jen v míře ovlivnění cizími jazyky. Pražskou hantýrku lze charakterizovat jako svižnou, poetickou a melodičtější. Brněnská byla více těžkopádná a zemitá, což asi souviselo s velkým vlivem venkovských dialektů z brněnského okolí. Obě hantýrky měly společné téměř nevyčerpatelnou bohatost svých metafor a frází i celkový vtip a hravost.

Do Augecu nebo na Špilas?

Hantec má také specifická jména pro místa, kde se plotna často vyskytovala a scházela. Většina z nich vznikla zkomolením jejich původních německých názvů. Takovými lokalitami byly třeba Augec (park Lužánky; ve Vídni se taky nachází park Augarten), Monte Bú (Kraví hora), Oltec (původně starobrněnský hřbitov, později označení celé oblasti Starého Brna), Rotec Gelbec (Červený a Žlutý kopec), Šrajbec (Pisárky) a samozřejmě také Špena či Špilas (Špilberk). V hantecu mají svá jména také všechny brněnské městské části. Takže například Blekfíld jsou Černá pole a Bástr je Bystrc.

Foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Mendlovo náměstí (1896), centrum Starého Brna, německy Alt-Brünn, v hantecu Oltec

Hantec v nedávné době

Po 2. světové válce v důsledku nových politických a sociálních poměrů plotna fakticky přestala existovat. Hantec ovšem úplně nevymizel, ale jeho slovní zásoba prošla poměrně výraznou proměnou. Stále ovšem zůstal plný vtipných metafor, které odrážejí dobový společenský a městský kolorit. S moderní dobou samozřejmě vznikla i nová slova: třeba krtek (metro) nebo trajf (trolejbus). Místo postavy plotňáka se objevuje štatlař (obyvatel štatlu - tedy města Brna), který sice už většinou není přímo kriminálníkem, ale taky se drží hesla: málo hokny, hodně love, koc škopků. Tedy snaží se moc nepracovat, přijít snadno k penězům, mít hodně holek a často vysedává po hospodách.

V 70. a 80. letech byl hantec hodně oblíbený v bohémském prostředí brněnských herců a hudebníků. K jeho popularizaci asi nejvíce přispěl svého času známý brněnský silák a bavič Franta Kocourek. Ten je také autorem některých povídek v hantecu. Opravdu povedená jsou třeba vyprávění z českých dějin Jak zfajroval Žanek Husa v Pakostnici (upálení Jana Husa v Kostnici) nebo Mlata na Bílendě 16 kilo 20 (bitva na Bílé hoře). Hantec ve svých písňových textech také využila řada brněnských hudebních skupin (Bokomara, Karabina, Los Brňos).

Tento článek jsem v rozšířené podobě publikoval v roce 2010 na webu:

www.jazyky.com/brnensky-hantec

Literatura:

Dvorník, Kopřiva, Jelínek: Velký slovník hantecu, Brno: FT Records, 2000.

Kopřiva, Dvorník, Jelínek: Velká kniha hantecu, Brno: FT Records, 1999.

Pavel Jelínek: Štatl, Brno: Rozrazil, 1996.

Asi nejlépe zpracovanou publikací o brněnské plotně a původní podobě hantecu však stále zůstává publikace (z roku 1929!) od Otakara Nováčka s názvem Brněnská plotna.

Hantec na webu:

medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-znas-hantec-prapodivnou-brnenskou-hatmatilku-87469

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz