Článek
Zrození legendy (aneb jak se dělá mamut)
První model mamuta se v Brně objevil už v roce 1928. V květnu toho roku zahájila provoz brněnského výstaviště u příležitosti 10. výročí vzniku státu Výstava soudobé kultury v Československu. Známý archeolog Karel Absolon, jehož tým objevil Věstonickou venuši, chtěl světu ukázat život našich dávných předků. Vznikl tak dnes už neexistující pavilon Člověk a jeho rod, který na moderním funkcionalistickém výstavišti působil trochu jako zjevení. Model mamuta v životní velikosti se jako symbol pravěku náramně hodil, ovšem organizátoři Výstavy soudobé kultury z nápadu příliš nadšení nebyli. Podnikavý Absolon se však nevzdával a oslovil továrníka Tomáše Baťu, který na vytvoření mamuta věnoval třicet tisíc korun.
Stavba mamuta probíhala podle Absolonových pokynů v jedné z budov bývalého Bauerova cukrovaru přímo na výstavišti. Nešlo o anatomicky úplně přesnou rekonstrukci, ale návštěvníci byli nadšeni. Koneckonců živého a skutečného mamuta nikdy neviděli. Během Výstavy soudobé kultury ho prý přišlo obdivovat až pět tisíc lidí denně. Když tato výstava skončila, zájem o mamuta byl stále obrovský. Místo oblé haly s dřevěnou konstrukcí se mamut přestěhoval do nedalekého zděného Pavilonu Morava, který se původně jmenoval Pavilon země Moravy. Existoval plán spojit tento objekt s vedlejším Pavilonem města Brna a udělat tam stálou expozici s názvem Anthropos. V této podobě se ovšem plán nikdy neuskutečnil, protože přišla válka a lidé měli jiné starosti. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Němci výstavu o pravěkém vývoji člověka ponechali, ale přizpůsobili její podobu a vzhled rasistické ideologii národního socialismu.
První brněnský mamut na Výstavě soudobé kultury v roce 1928
Smutný a nedůstojný konec prvního mamuta
Během 2. světové války v pavilonech skladovali zbraně, takže na konci války se výstaviště stalo terčem spojeneckého bombardování. V květnu 1945 při osvobození Brna mamuta poškodili vojáci Rudé armády. Kousky jeho srsti si prý také postupně odnášeli domů jako suvenýr i někteří obyvatelé města. Po válce silně poškozené výstaviště bylo téměř zralé na demolici. Použitelné pavilony byly pronajaty firmám k výrobě jako tovární haly. Pavilon Morava byl i s mamutem dán do pronájmu firmě Hrůza a spol., která zde vyráběla rentgeny a další zdravotní zařízení. Podle jiného zdroje zde probíhala i produkce ventilů. Vyprávěli se až neuvěřitelně znějící historky, že tovární dělníci si do mamuta udělali díru a do jeho útrob prý chodili o přestávkách odpočívat. To byl opravdu neslavný konec prvního brněnského mamutího modelu.
Druhý mamut málem uhořel
V roce 1962 byl dostavěn uprostřed parku v brněnských Pisárkách nedaleko výstaviště Pavilon Anthropos. Jeho hlavní atrakcí se stal nový model mamuta, který byl téměř čtyři metry vysoký a šest metrů dlouhý. Dílo vytvořil sochař Zdeněk Macháček z iniciativy tehdejšího ředitele Moravského zemského muzea a zakladatele Anthroposu antropologa Jana Jelínka.
V roce 1969 si mamuta do moravské metropole přijel natočit štáb pražských filmařů. Při natáčení prasklo jedno osvětlovací těleso a mamut začal hořet. Vzplálo kokosové vlákno, z něhož byla spletená jeho srst. Šlehaly vysoké plameny, ale telefon hasičů měl prý poruchu, takže zásahové vozy dorazily až asi po dvou hodinách. Mamuta se však nakonec podařilo zachránit, protože jeho konstrukce požár vydržela. Přišel ale o polovinu srsti, kterou poté pracovníci muzea museli obnovit. Novou srst dostal z koudele, která je pro jistotu impregnovaná.
Mamutí obnova a přírůstek mláděte
Mamut ovšem začal po desetiletích služby poněkud chátrat, takže se dočkal několika rekonstrukcí. V roce 2002 byl očištěn, dostal nový kabát a prošel i drobnými „kosmetickými“ úpravami v podobě hustší srsti nebo vylepšených klů. K stávajícímu mamutovi však hlavně přibylo i nové mládě, jehož výrobu opět sponzorovala firma Baťa. Mamutí mládě vzniklo podle originálního nálezu umrzlého „mamuťátka“ v sibiřském ledu. Současnou sochu mamuta tvoří dřevěná konstrukce s kovovými prvky, pletivo a vrstva sádry, na kterou jsou nalepeny pruhy impregnované koudele. Třímetrové kly jsou také ze sádry. Pečlivě obestavěný dřevem přežil mamut na svém místě i tříletou rekonstrukci celé budovy při velké modernizaci Pavilonu Anthropos v letech 2003 až 2006.
Současný model mamuta s mládětem v Pavilonu Anthropos
Mamut jako plyšák
Mamut se během desetiletí stal skutečným symbolem a ikonou Moravského zemského muzea a jeho Pavilonu Anthropos. V e-shopu muzea si můžete za necelé tři stovky koupit třeba i mamutí plyšovou hračku. Model mamuta, stálou expozici i různé časově omezené výstavy si můžete v budově uprostřed pisáreckého parku prohlédnout od středy do pátku mezi devátou a sedmnáctou hodinou a o víkendu od deseti do sedmnácti hodin.
Webové informační zdroje:
https://www.mzm.cz/pavilon-anthropos
