Článek
Stalinův rodný domek je malé stavení z cihel a dřeva. Vnitřek je vybaven jednoduchým dobovým nábytkem. Stalin zde spatřil světlo světa jako Josif Vissarionovič Džugašvili v roce 1878 a se svými rodiči zde žil jen čtyři roky. Jeho otec měl v domě i ševcovskou dílnu. Podobných chudých domů stála v okolí celá řada, ale všechny byly zbourány a místo nich vyrostla pompézní budova muzea s přilehlým parkem. Rodný dům je zastřešen a obklopen monumentální pseudoklasicistní budovou v antickém stylu, která ho sice chrání, ale zároveň také poněkud zastiňuje.

vchod do Stalinova domu
Samotná budova Stalinova muzea připomíná italský renesanční palác. Dvoupatrová budova s věží byla postavena podle projektu gruzínského architekta Archila Kurdianiho. Vstupní prostor kolem schodiště je obložený červeným mramorem. Postavili ji ještě za Stalinova života, ale otevřena byla až v roce 1957. Tedy rok poté, kdy Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odhalil některé Stalinovy zločiny a kritizoval kult jeho osobnosti. V celém SSSR a jeho komunistických satelitech byly postupně odstraněny Stalinovy sochy a obrazy. Muzeum i rodný domek v Gori však zůstaly v původním stavu, protože obyvatelé města by zřejmě bránili zničení památky na svého slavného rodáka. Až v roce 1989 se muzeum krátce uzavřelo, ale později bylo opět zpřístupněno jako oblíbená turistická atrakce. Teprve roku 2010 byla též odstraněna velká Stalinova socha a památník na ústředním náměstí v Gori. Prý se tak stalo tajně a v noci, aby se zabránilo protestům.

budova Stalinova muzea

Stalinova socha vítá návštěvníky hned u schodů při vstupu do expozice.
Stálou expozici lze asi nejlépe vystihnout větou: Stalin stokrát jinak a přitom stále stejně. Diktátor je nejčastěji vyobrazen sám v uniformě jako velký státník a vůdce národa, ale také společně s Leninem i dalšími politiky, s pracujícími v továrně nebo s dětmi. Stalin na vás hledí ze všech stran a koutů v podobě soch, bust, obrazů nebo tapiserií. Desítky dobových fotografií ukazují jeho dětství, dospívání a mládí, Stalina jako revolucionáře a samozřejmě politika. Na fotkách můžete vidět i Stalinovy rodiče, děti a ženy. Součástí expozice je také několik modelů rodného domu, Stalinova pracovna v Kremlu nebo jeho posmrtná maska. Vystaveny jsou také různé písemnosti a dokumenty, Stalinovy osobní věci a rozsáhlé sbírky darů od světových státníků, mezi nimiž nechybí ani křišťál a porcelán z Československa. Expozice není ke Stalinovi téměř vůbec kritická a naopak je výstižným vyjádřením kultu jeho osobnosti. Koneckonců i přilehlá ulice a park stále nesou Stalinovo jméno. Celou budovu lze samostatně bez průvodce v pohodě projít během hodiny, ale prohlížením přibližně čtyřiceti tisíc jednotlivých exponátů muzea (ne všechny jsou ovšem vystaveny) v šesti hlavních sálech mohou zájemci přirozeně strávit i mnohem delší čas.

jeden z hlavních sálů expozice

Stalinova pracovna

Stalinova posmrtná maska
Vedle muzea stojí ještě zeleně natřený železniční vagón. Údajně v něm Stalin cestoval na mezinárodní konferenci do íránského Teheránu i na krymskou Jaltu. Jde fakticky o salónní vůz s reprezentativním a luxusně vybaveným interiérem. Obrněný vůz vážící 83 tun vyrobila americká firma Pullman Company. Do muzea v Gori ho přivezli až v roce 1985 z Rostova na Donu. Prohlídka celého muzejního komplexu (muzeum, rodný dům a vagón) stála při mé návštěvě v roce 2025 patnáct gruzínských lari (GEL), což bylo v přepočtu asi 115 Kč.

Stalinův železniční vůz

interiér Stalinova vagónu
Informační zdroje:
www.stalinmuseum.ge
www.gruzie.com/gruzie/gori-stalinovo-muzeum.html
www.mundo.cz/gruzie/gori
www.myaukrajina.cz/node/1404
https://www.e15.cz/magazin/stalinuv-kult-zije-v-gruzii-stoji-diktatoruv-rodny-dum-i-muzeum-1333058






