Článek
Dnes 5. března jsem se díval na Otázky Václava Moravce. Do pořadu přišel jen premiér Petr Fiala. Pozván byl i Andrej Babiš jako vůdce opozice. Opět nepřišel. V takovém případě si vybavím takovou tu typickou situaci z Divokého západu, jak proti sobě stojí pistolníci a tasí a střílejí. A Babiš by stál za ocelovou stěnou a pálil pěkně z bezpečí. Prostě je to zbabělec.
Typický šéf ANO se projevil při projednávání zákona o snížení valorizace důchodů. Ještě chybělo, aby se připoutal k řečnickému pultíku. Obklopen svými věrnými si musel připadat jako Mesiáš. A vůbec mu nevadilo, že žvaní deset hodin v té žvanírně, kterou tak odsuzoval. A pak ta jeho výzva, že svolá demonstraci důchodců. Opět jen gesto. Babiš by žádnou demonstraci nesvolával. Bál by se, že na ni dorazí víc jeho odpůrců než jeho podporovatelů.
Celou tuto problematickou situaci ve sněmovně podle svědků a komentátorů urovnal Petr Fiala. Protože ať vadí Petr Fiala komukoliv, nikdo o něm nemůže říct, že je to hulvát. Nemusím s ním souhlasit ve všem (zrušení superhrubé mzdy byla blbost), ale určitě je to člověk, který upřednostňuje politický dialog. Ostatně Otázkami Václava Moravce prošel dobře a zvládl i vysvětlit některé problémové body. A zvládl i situaci ve sněmovně.
Díky Andreji Babišovi, Tomio Okamurovi a řadě dalších jsme se minulý týden dostali na úroveň nějaké banánové republiky. Ale politiky máme takové, jaké si naše země zaslouží. Naše společnost úplně rezignovala na nějaké jiné hodnocení úspěchu než penězi. Někdo umí hrát na hudební nástroj? A kolik za to dostane? Ale jestli je někdo šmelinář s ojetými auty a vydělá si, tak to je borec. A co auta, ale co když si někdo takto pořídí továrnu? No, to je teprve borec. A když se stane miliardářem, tak to je superborec. A takovému člověku pak lidé věří, že se o ně postará. Jako by měli pocit, že na nich ulpí část jeho úspěchu. Ale přitom je to celé velký podvod. Stejně jako ta prázdná gesta u pultíku v sněmovně.
Kritik je slepice, která kdáká, když druhá snese vejce.
Ještě k důchodové reformě projednávané ve sněmovně. Řešení je přece jednoduché. Ať připraví svou verzi důchodové reformy vláda, další ať připraví zástupci ANO a další zástupci SPD. Co by bylo stejné, ať se odsouhlasí, a co by bylo rozdílné, ať se převede na částky do pomyslného rozpočtu. Hned se uvidí, kdo chce šetřit a komu jde o systémové řešení. Vzhledem k tomu, že mělo ANO osm let ministra financí a žádnou novelu na toto téma nepřineslo, tak si myslím, že by to dopadlo opět fiaskem. Ono je jednodušší kritizovat, než něco sám vytvořit.
