Článek
Loni v létě jsem si přečetl článek předsedy České advokátní komory zde. Už tehdy jsem chtěl reagovat, ale pak jsem si řekl, že třeba to pan předseda musel napsat tak nějak z povinnosti a nechal jsem to být. Jen jsem nabídl Seznamu, že bych mohl být takovým hlasem z druhé strany v nějaké diskuzi, ale nikdo se neozval.
Dnes jsem si ale přečetl článek advokáta Tomáše Sokola. A nedalo mi to nereagovat. Dokonce mě to rozhoupalo a já si založil profil na Seznam Médium a toto je můj první článek. Musím tak jako oba pánové přiznat, že jsem zaujatá osoba. Mám víc než deset exekucí a dlužím víc než milión korun. Takže můj pohled je určitě zaujatý. Ale nechci rozebírat svůj život, ale naopak pohled pana Sokola.
Pan JUDr. Tomáš Sokol je dlouhodobě znám jako zastánce věřitelů a jde o známého a respektovaného právníka. Ale z hlediska lidského nevím, jak o panu doktorovi smýšlet. Dle mne jde o velice nemilosrdného člověka. Jak jinak chápat člověka, který měl příjmy z exekucí na dětech, které jely v Praze „načerno“. Dokonce hájený názorem, že je vše podle zákona. Zajímavé je, že když vznikne iniciativa jako Milostivé léto, tak se ozve zrovna takovýto člověk. A začnou padat varování na ústavnost takových kroků. Přitom Tomáš Sokol je zakládajícím členem a prezidentem Unie obhájců ČR. Tato unie si dala za cíl „dohled nad zákonností a dodržováním základních práv a svobod garantovaných ústavním pořádkem České republiky“. Mohl by se z titulu této své funkce snažit napravit tyto křivdy v zákoně, ale asi o to nemá zájem. Chápu, že je lepší a výhodnější hájit bohaté než chudé.
Na světě není hlad proto, že bychom nedokázali nasytit chudé, ale protože nedokážeme nasytit bohaté.
Pro fungující demokratický stát je určitě důležité dodržovat zákony. Ale zákony se dodržují i v Rusku, Číně a KLDR. Takže dodržování zákonů je jednou z podmínek, ale ne jedinou. Důležitým faktorem je kvalita těchto zákonů. Protože kvalitní zákony nás chrání i před lidmi jako je pan Sokol, aby nemohli využívat mezer v zákoně. Ale nejenom pro ono přímé zneužívání. Tomáš Sokol varuje, že vše z Milostivého léta zaplatí i obce a stát, ale už nedoplní tu druhou stranu mince, která se mu do argumentace nehodí. Každé dítě, které se díky jízdě „načerno“, nezaplaceným popelnicím nebo něčemu podobnému, dostane do dospělosti už s exekucemi na krku, stojí stát nemalé peníze. Takže nás všechny pár tisícovek pro pana doktora přijde pěkně draho. Nejen třeba díky práci „načerno“ takového mladého člověka, ale hlavně také s přisvojením si špatných „návyků“ vzhledem k práci, placení daní, vztahu ke státu apod.
Takže chci jen shrnout své myšlenky. Pozor na chytré pány advokáty, kteří káží, jak by to mělo být správně, ale otázka je, pro koho správně. Aby to nevypadalo, že jsem proti právníkům a pokud chcete inspiraci, tak mně se líbí třeba paní Alena Vlachová, ta nám může být vzorem, viz třeba zde.
