Hlavní obsah
Umění a zábava

Pohádka papírových modelářů? Mají krále, medaile, knihy i Den závislosti

Foto: RoBertino

Papíroví modeláři nezůstávají jen u „patlání modýlků“. Povýšili svou zálibu do docela jiné dimenze.

Kdo někdy nezkusil střihnout do papíru a vytvořit si model vlastně čehokoli? Jsme skutečně průkopníky papírového modelářství? Koho můžeme zvát Králem papíru? Věnují se jen nepraktickému koníčku?

Článek

Papírové modelářství asi není třeba představovat. Dlouhá léta bylo sympatickou variantou přeci jenom finančně náročnější stavby plastikových stavebnic neboli kitů. Jenže věci nejsou vždy jednoduché, jak se na první pohled zdá. Nemá smysl tu dlouze citovat historii oněch tu oslavovaných, tu proklínaných vystřihovánek - zkusme se na ně podívat z trochu jiného pohledu.

Historické okénko

Abychom však nebyli považováni za totální ignoranty, můžeme říci, že ohledně vůbec první vystřihovánky existují samozřejmě dohady, ale jak uvádí ve své publikaci Kouzelná historie papírových vystřihovánek, zapálený sběratel a expert Josef Kropáček, můžeme vůbec první model datovat do roku 1529, kdy norimberský matematik Georg Hartmann vytvořil sluneční hodiny v podobě krucifixu.

Rozvoj samozřejmě nastal na přelomu 19. a 20. století a pokud se podíváte do archivů a publikaci, zjistíte, že velmi častým artiklem byly papírové postavičky nebo reklamní modely. To ale neznamená, že se tehdejší tvůrci nepustili například do složitějších modelů, což je příklad chrámu sv. Jiří na Hradě Pražském z roku 1921 nakladatele Bedřicha Kočího.

Průkopníci? Opravdu ne

Často se objevuje názor, že to byli právě Češi, kteří onen fenomén vytvořili. Jak dokládají řádky předchozí, opak je pravdou - svět tvořil sice z dnešního pohledu jednoduché, ale zajímavé ,papíráky’; lhostejno o který kontinent šlo. Jenže záhy dostávají ,lepiči vystřihovánek’ konkurenci v podobě plastikových modelů. Na první pohled mají výhody: jsou detailnější, v několika měřítkách, práce s nimi je pohodlnější (není třeba nic stříhat ani kombinovat materiály). Chtělo by se říci, že převaha je celkem jasná.

Píší se 60. léta minulého století a časopis ABC (tehdy ještě plným názvem ABC mladých techniků a přírodovědců) začíná pozvolna, poté stále častěji až nakonec pravidelně otiskovat papírové modely. Všech možných kategorií - od triviálních pro děti, jednoduché „kostičkové“ nebo „experimentální“ autíčka či nábytek, přes kosmickou techniku až k té vojenské, automobily ve formě veteránů či dokonce monopostů F1, letadla, lokomotivy a nakonec naprosto unikátní sérii modelů staveb, zpočátku zvanou Skanzen ABC, z níž se potom vyvine naprosto unikátní obor staveb lidové architektury, hradů, zámků i moderní zástavby.

Čas se nedá zastavit

Spravedlivě přiznejme, že vedle ABC se o papírové modely zasloužilo nejdřív Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK), z něhož se vyprofiloval Albatros. SNDK nakouslo to, co Albatros později shrnul pod řadu Plastické vystřihovánky, kde bylo k nalezení opravdu téměř vše - od triviálního (co do slepení) Ptáčka Klapzobáčka až po rozsáhlý model Pražského hradu. Ačkoliv po změně politického klimatu v roce 1989 tato edice postupně zanikla, v současné době se ji díky nadšení papírových modelářů a pracovníků Albatrosu (zejména pana Ondřeje Müllera) podařilo restartovat.

,Papíráci’ museli čelit ještě jiným problémům: před revolucí to bylo neustálé handrkování o papír jakožto strategickou surovinu (náklad ABC se vyšplhal až na 320 000 výtisků a stále byl nedostatkový) až k nástupu moderních technologií. Ruční kresba, která - snad se nikdo neurazí - oddělovala mistry od učedníků, byla nahrazena počítačovými programy. Na jednu stranu bylo možné vytvořit větší detaily, ale pamětníci si stěžovali, že tyto ,syntetické’ výtvory jsou příliš ploché a ,nedýchají’. Je to asi stejný problém jako u vinylových desek. A konečně - uvolnění trhu znamenalo obrovskou expanzi kitů a to, s mírně rostoucí lenivosti a odklonem zájmů mladých generací, mohlo znamenat pro papírové modelářství těžké časy.

Král nemusí mít hrad, ale může jich mít několik desítek

Že dnes mnohé děti, které před půl stoletím nedočkavě čekaly na každou další vystřihovánku, pomalu neumějí vzít nůžky do ruky, je smutný fakt. Na druhou stranu mnoho výstav, soutěží a přehlídek naznačuje, že tento fenomén, v němž jsme se díky skvělým autorům vypracovali na modelářskou velmoc, může a bude pokračovat. Ostatně jeden z nejplodnějších autorů, naprosto nedostižný architekt Richard Vyškovský sr. (1929-2019) vytvořil ojedinělý soubor neuvěřitelně rozmanitých vystřihovánek, mezi nimiž jako obrovský pilíř ční jeho pověstná Městská památková rezervace, komerčně nejrozsáhlejší model vůbec - skládá se ze tří městských celků o více než stovce objektů. Nelze se divit, že při příležitostí výstavy Richard V. - Král papírový (v Muzeu Karlova mostu) v rámci oslav jeho 80. narozenin byl slavnostně korunován na Krále papíru. K tomu mu bylo později uděleno Nejčestnější uznání za jeho přínos tomuto oboru. Ačkoliv nesídlil na žádném hradě ani Hradě, modeláři se s jeho hradními výtvory mohou potkávat dodnes - a jak naznačuje jejich prezentace na různých výstavách, jsou stále v oblibě.

Žijí dál - a mají se čile k světu

Pokud se na nějaký obor podíváme podrobněji, asi jen těžko najdeme tolik rozličných aktivit, které papírové modelářství nabízí. Zde je třeba zmínit Centrum papírových modelů, mající velký podíl na organizaci soutěží a akcí napříč celou Českou republikou, což je především zásluha jeho zakladatele pana Milana Tesaře.

Pak je tu naprosto unikátní Papírová archeologie. Prapůvodem byla snaha připomenout historii jednotlivých modelů, tvůrců a rozvoje této modelářské odnože nejen u nás, ale i v zahraničí. Výsledek? Dnes má Papírová archeologie svůj vlastní web, na němž jednotlivé modely prezentuje, dvě knihy vytvořené ing. Stanislavem Fajkusem s kolektivem, několik sešitů a různých článků v médiích. Stojí rovněž za pořádáním tradičních výstav i expozic určených k různým výročím - mimochodem se aktivně podílí i na oslavách 70. výročí existence časopisu ABC, k němuž je na podzim tohoto roku připravována výpravná vystřihovánková publikace. Stála rovněž u zrodu Muzea papírových modelů v Polici nad Metují a šířila i slávu české modelářské školy v zahraničí - například model šestikolového Tyrrellu P34 byl oficiálně předán panu Dereku Garnerovi, jenž ho zkonstruoval pro skutečnou F1.

Papíroví archeologové se pravidelně scházejí a letos se při tradičním Dnu závislosti na papíru (opět iniciativa Josefa Kropáčka) povýšili svou existenci znovu o kousek výš. Byla předána první Vyznamenání za zásluhy o rozvoj papírového modelářství - záležitost byla o to příjemnější a zajímavější, protože ony medaile předal osobně Bloger roku pan Jiří May - a slavnostně uvedena do užívání Kniha cti a slávy Papírové archeologie, v níž jsou uvedeni nejvýznamnější tvůrci modelů, jimiž rozdávali po mnoho let radost - a nejen to; jsou doloženy i případy, že na základě lepení modýlků si různí jedinci zvolili své celoživotní zaměstnání.

Mnohokrát jsem v životě slýchal, že jde sice o hezký, ale jinak víceméně zbytečný a nepraktický koníček. V tomto směru nelze jinak než takový názor odmítnout. Ostatně, zavítejte na nějakou akci, prohlédněte si modely všech možných oborů a - pokud sami nejste zasaženi onou nákazou papírových modelářů - zkuste něco podobného vytvořit.

Zdroje:

www.papirovaarcheologie.cz

Časopisy ABC

Kouzelná historie papírových vystřihovánek (Josef Kropáček, CPress 2014, ISBN 978-80-264-0561-0

Papírová archeologie 1 (na pokračování) a 2 (ing. Stanislav Fajkus a kolektiv, Modely-vystřihovánky 2016, ISBN 978-80-270-0376-1)

Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují

Papírový svět Richarda Vyškovského (kolektiv autorů, XYZ 2009, ISBN 978-80-7388-271-6)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz