Článek
Tvrdit, že budoucnost podniků F1 na Blízkém východě je v ohrožení, není tak docela od věci, jenže autor článku oznamující tuto skutečnost pomíjí některá důležitá fakta. Sice se vyznává z přání k návratu na různé „klasické“ trati v tradičních destinací, které fanoušci F1 z minulosti dobře znají, jenže si neuvědomuje dva zásadní problémy. Nebo snad ani ne problémy, ale okolnosti.
Je bezesporu chvályhodné, že se zvažuje (nebo je v zákulisí už rozhodnuto) vynechat pořádání Grand Prix v ohrožených oblastech. Obě země sice mohou do nějaké míry garantovat, že konání závodu bude patřičně ohlídáno, ale povaha samotného konfliktu, v němž si spojenci navzájem sestřelují letadla a rakety létají do nevyzpytatelných míst, to de facto vylučuje.
Byl by vůbec zájem?
Tím se dostáváme k dalšímu bodu - nahradit kým a hlavně proč. Dnešní F1 nefunguje na bázi „podívejte, vypadl nám jeden závod, tak za týden/měsíc/půl roku pojedeme u vás“. Současné prověrky, schvalování nejen bezpečnostních aspektů, ale i dalších nařízení nelze vždy zvládnout v daném termínu, zvláště pak u tratí, na kterých se F1 nějakou dobu nejezdí. To je otázka #1. Ta druhá, na první pohled nelogická, zní - budou o to potenciální pořadatelé vůbec stát? Nelze totiž vidět celou problematiku jen tak, že „pojede se u vás Grand Prix a vy na ní ohromně vyděláte“. Takhle věci nefungují. Například němečtí pořadatelé v letech 2018 a 2019 konstatovali, že zájem o F1 prostě není - a od té doby se u nich F1 nejezdí a v odborném tisku nečtete žádná zoufalá přání, aby se honem vrátila. Navíc na Hockenheimringu se Grand Prix konala naposledy v roce 2019, na Nürburgringu dokonce před dvanácti lety. Stačí se podívat, jak se za tu dobu změnily vozy F1 a každý pochopí, že by to byl běh na dlouhou trať, hlavně v otázce financí. Navíc, autorem zmíněné okruhy jako Magny-Cours, Jerez, Fuji a další patřily mezi ty nejméně oblíbené - opravdu by měla jejich reinkarnace smysl?
Je jich opravdu moc
Debata Hadjara a Antonelliho může být zdánlivě vytržená z kontextu, stejně jako ji lze považovat za běžný přístup pilota, jenž počítá body. Nehledě k tomu, že v postu je zdůrazněno, že Hadjar hovořil jokingly (tedy vtipně). Jenže kdo se o F1 skutečně zajímá a nejen poslední dva tři roky musí cítit, že i samotní piloti, třebaže to zrovna nahlas neříkají, nejsou z rostoucích závodů nijak nadšeni. Když se jich jezdilo šestnáct, bylo to považováno za rozumný kompromis. Nyní, s třetinovým navýšením, se zvyšuje nejen náročnost na materiál, ale i lidské aspekty - aklimatizace, dlouhé cestování a podobné jevy. Takže si spíš lze domýšlet, že vypadnutí nějakého závodu by spíš piloty, kteří musejí absolvovat i tři závodní víkendy po sobě, z toho zkrátka nejsou nadšeni - a argumenty, že mají královské platy a vlastně jenom „krouží dokolečka“ nejsou zrovna namístě.
Lidská práva? Ožehavý bod
Formule 1 a zejména její nekorunovaný boss Bernie Ecclestone (již na odpočinku) vždy proklamovali, že jsou ryze apolitičtí. Zdůrazňovali, že nikdy neexistovala jakákoli omezení nebo rasistické tendence. Problém je tkví například v tom, že přes dvacet let byly pořádány závody v Jihoafrické republice v době vlády apartheidu, kdy je jiné sportovní oblasti bojkotovaly. Hnidopichové by mohli napadnout i konání Grand Prix Maďarska v letech 1986-1989 - v éře socialismu, kdy v zemi vládla komunistická strana. Místo toho Ecclestone hovořil o pocitu pýchy, že dostal F1 za ,želenou oponu’. A to nemluvíme o pořádání GP USA, namátkou v roce 1971, kdy došlo k nechvalně známé vzpouře ve vězení Attica State.
Problém je také ve vnímání - záleží na tom, na jakém pólu stojíte a jak některé organizace, například zmíněná Freedom House, politické a občanské svobody posuzuje. Když se podíváte na to, co se děje například v Německu, Francii (ty sice v šampionátu nejsou, ale autor by je jako „klasické“ pořadatele přivítal) či Velké Británii, můžeme začít polemizovat. Česká republika se podle zveřejněného grafu těší velké svobodě, pak si ale můžeme položit otázku, proč je tu tolik demonstrací, veřejných útoků a obviňování (viz Milion chvilek pro demokracii). Proto je třeba přistupovat v otázce financování režimů potlačujících svobodu a především rozlišení, jak si ji kdo představuje, velmi opatrně. Protože i ona volba názorů už může být kontroverzní.
Závěrem malé upřesnění
Ve formuli 1 šlo v drtivě většině vždy o peníze, pak o peníze, potom o peníze a zase peníze. Teprve pak se někde krčily technické nápady a sportovní úroveň. Jinak by asi byly těžko ze seriálu vytlačeny pořadatelé a okruhy, které si pamětníci ještě bez potíží vybaví. Jde o velký obchod, který se nijak netají, že musí vydělávat a opravdu hodně - sumy jsou občas pro běžného smrtelníka těžko pochopitelné.
Kdysi se říkalo, že zákaz tabákových reklam F1 zničí. Evidentně se tak nestalo. Pravda, co se označuje za sofistikovanější spíš zakrývá fakt, že někteří hráči o F1 zájem nemají nebo si ji prostě nemohou dovolit. Jinak bychom těžko od nějakých dvaceti týmů, čtyřiceti pilotů a skutečně nepředvídatelných výsledků skončili u poloviny zúčastněných a když konečně přijde nováček, hraje - byť zatím po dvou kvalifikacích - poněkud nedůstojnou roli.
Závody byly rušeny a odvolávány, i když ne vždy z důvodu válečných konfliktů. To se stalo například v Bahrajnu 2011 (což autor nějak opomněl), zatímco jím vzpomínaná Imola se v roce 2023 zrušila kvůli masivním povodním. Stejně tak se nekonaly některé Grand Prix kvůli špatným podmínkách tratí nebo bezpečnostnímu zajištění. Staré ,Zelené peklo‘ na Nürburgrinu (okruh o délce přes 22 kilometrů) nebo původní Spa-Francorchamps (14 km) odmítli sami piloti. Ale že by F1 potřebovala změnu? Po ní volá prakticky pořád, mění se pravidla, mění se přístup, ale základ zůstává stejný. Jistěže je každý nahraditelný, ale je otázka, zda by nadšené novinky neskončily fiaskem jako závody v Koreji, Indii, Turecku a dalších destinacích.
Zdroje:
Autorská kniha Formule 1 od startu k cíli (XYZ, 2011, ISBN 978-80-738-475-8)
Autorská kniha Historie F1: Triumfy a tragédie (Egmont, 2004 - ISBN 80-252-0038-8)
Archiv autora (časopisy Autosprint, Autosport, Auto Motor und Sport, Svět motorů, MOTORistická součanosti, Tempo!)
