Článek
Pro pořádek si dovolíme pár informací. Prapůvod této pochutiny je mírně nejasný, hovoří se o inspirací tureckou baklavou, kterážto byla ,zavlečena’ do Maďarska během osmanské nadvlády. Tehdy se jednalo o rétes a z něj se pak v 18. století v Rakousko-Uhersku vyvinul Strudel. Dodáme ještě dvě maličkosti: poprvé je zmíněn v ručně psané kuchařce z roku 1696 uložené ve Wienbibliothek im Rathaus; a název je odvozen od termínu ,vír’ v hornoněmeckém dialektu. Ovšem třeba Italové v Jižním Tyrolsku ho označují za prodotto agroalimentare tradizionale.
Že se štrůdl velmi rychle rozšířil po rakousko-uherském mocnářství (kde byl ostatně zčásti doma) dokazuje i fakt, že se úspěšně etabloval v českých zemícn a mnoho mladíků či slečen asi hustě vyjadřovali nesouhlas, když na podzim museli strouhat spadaná jablka (takzvaně „šrablovat“), aby bylo dost náplně. Ovšem že jablka nejsou jedinou ingrediencí, dokazuje i počin obce Poříčí nad Sázavou.
Štrůdly #1 aneb těžký výběr konzumenta
Můžeme bez nadsázky říci, že obvyklá podzimní vinobraní byly inspirací pro ,Štrůdlobraní’. Nejde ani o originální myšlenku, protože už v minulosti se kdesi něco podobného událo - než vyslovovat domněnky, bude lepší zůstat na neutrální půdě a třeba vyčkat na příspěvky. Důležité bylo tuto zkušenost oprášit a dát ji určitý řád. Takže výzva pro konkrétní den zněla jasně: soutěžící připraví dvě ,nohy’ jakéhokoli štrůdlu a ten předloží dychtivým posuzovatelům, jimiž se mohl stát opravdu kdokoli, kdo vážil cestu haly poříčského domu Klenoty. Žádná omezení neexistovala, fantazii se meze nekladly. Takže nebylo velkým překvapením, že někteří soutěžící přinesli i ,podpůrné’ produkty jako třeba šlehačku.
Štrůdly #2 aneb fantazii se meze nekladou
Nakonec se na stolech objevila desítka výtvorů a hned na úvod řekněme, že jediná paní (v tomto směru muži hanebně zklamali, protože všechny předložené výtvory byly prezentovány dámami či slečnami) šla proti proudu a připravila slanou pochoutku. Byla tu i snaha štrůdl zatraktivnit, třeba ozdobou nebo vtipným táckem. Po odpoledním dětském koštování došlo na lámání nikoli chleba, ale štrůdlů samotných. Což byla možná jediná ,vada’ na tomto skvělém představení. Když do sebe soukáte sedmý vzorek, tak už vám postupně splývá, zda je lepší než třetí a to ještě nevíte, jaké budou ty zbývající. Rozhodování určitě nikoli lehké, ale tak tomu je při každé soutěži či klání. A troufám si říci, že tady skutečně nešlo až tak o výhru jako takovou, jako spíš ukázat své umění a nějaký ten nápad navíc.
Pamětní diplom dostaly všechny účastnice
Ochutnávači blaženě odfukovali a pak si nenápadně dopřáli nášup, potom na papírek vhodili číslo svého favorita do pečlivě utěsněného ,osudí’. Vítězka dostala skutečně originální cenu - klasický dřevěný váleček na nudle, ovšem s vypáleným titulem Štrůdlobraní.
Úplně na závěr dodejme, že se jedná o další akci v rámci cyklu Poříčské KLENOTY, což odkazuje jednak na místo konání a pak různé kulturní podniky, mezi nimiž najdeme třeba promítání filmů a jiné počiny. Svůj šálek kávy (i když ke štrůdlům se podával čaj) si určitě najde každý.
Cena pro vítěznou autorku nejchutnějšího štrůdlu. Zavázala se nepoužívat ji jinak, než je obvyklé…
Zdroj: wikipedia
Obec Poříčí nad Sázavou
