Článek
Pojďme si tedy krátce projít, podle čeho se rozhodovat a jaké jsou výhody tohoto přístupu, který může domácnostem za pomocí aktivně řízené spotřeby ušetřit nemalé finanční prostředky.
Nejnižší ceny energií bývají tradičně v noci, o víkendech nebo ve chvílích, kdy je v síti přebytek větrné či solární výroby. Naopak během ranních a večerních špiček je elektřina nejdražší. Základní otázkou proto je, kolik své spotřeby umí domácnost přesunout mimo tato „peak hours“. Taková cenová struktura je nejvýhodnější pro domácnosti, které mají technologie umožňující odložený nebo automatický provoz spotřebičů. Typickými kandidáty jsou majitelé tepelného čerpadla s akumulací, bojleru, elektromobilu, ale také zařízení s odloženým startem, jako jsou pračky a myčky. Pokud se podaří přesunout přibližně 300–400 kWh měsíčně do levnějších hodin, může úspora dosahovat 6–7 tisíc korun ročně jen na samotné elektřině z trhu. V obdobích zvýšené volatility mohou být rozdíly ještě výraznější.
Model s hodinovou cenou se však nehodí pro každého. Domácnosti, které odebírají elektřinu převážně přes den a večer nebo nemají možnost spotřebu regulovat, mohou zaplatit dokonce více než u běžné fixace. Je proto důležité realisticky posoudit vlastní návyky i technické možnosti. Nezbytnou podmínkou pro využití tržního oceňování je průběhové měření a ideálně i chytré řízení spotřeby pomocí automatizace či aplikací. Bez toho je velmi obtížné optimálně reagovat na výkyvy na trhu. Velcí dodavatelé, jako ČEZ, E.ON Energie nebo PRE, již nabízejí různé varianty těchto flexibilních produktů navázaných na hodinové ceny elektřiny.
Celkově lze říci, že tarify založené na dynamických cenách jsou vhodné pro domácnosti, které mají možnost řídit či odkládat spotřebu a dokážou využít levné hodiny. Pro ty, které fungují rigidně, může být stabilní fixace bezpečnější.
