Článek
Přechod k čistší energetice je dnes realitou – motivovanou nejen klimatickými cíli, ale i snahou států o větší energetickou nezávislost. Obnovitelné zdroje jako solární a větrná energie se staly klíčovým prvkem této transformace. Jen v roce 2024 přesáhly globální investice do „čisté energie“ hranici dvou bilionů amerických dolarů, přičemž více než 60 % těchto prostředků mířilo právě do obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť a infrastruktury pro modernizaci přenosových sítí (IEA, 2024). S tímto rozvojem však přichází i rostoucí systémová rizika.
Výpadek elektřiny ve Španělsku dne 28. dubna 2025 byl způsoben extrémním výkyvem frekvence v národní síti, která během několika minut klesla pod kritických 49 Hz. Tento pokles aktivoval ochranné mechanismy a vedl k masivnímu automatickému rozpadu sítě – tzv. blackoutu. Odhady naznačují, že jednorázové ekonomické škody mohou přesáhnout 400 milionů eur. Incident ukázal, že i ve vyspělých ekonomikách může vysoká míra integrace nestabilních obnovitelných zdrojů bez adekvátní stabilizační kapacity přinést nečekané a nákladné problémy.
Problémem není samotná technologie OZE, ale fakt, že tyto zdroje jsou závislé na počasí a nemají setrvačnost – schopnost udržet frekvenci v síti stabilní. Dříve tuto roli plnily masivní rotující generátory v uhelných a jaderných elektrárnách. Dnes ji částečně nahrazují bateriová úložiště, ale ty zatím nejsou kapacitně schopné pokrýt náhlé výpadky ve výrobě nebo prudké špičky ve spotřebě.
Tento stav opět otevírá debatu o významu jaderné energetiky, která kombinuje nízké emise s vysokou stabilitou. Jaderné bloky poskytují tzv. „base-load“ výkon – základní zatížení, které drží síť v rovnováze. Není náhodou, že země jako Francie, Finsko nebo Jižní Korea oživují či rozšiřují své jaderné programy a EU označila jadernou energetiku za „zelenou“ technologii v rámci své taxonomie udržitelných investic.
Zajímavostí je, že blackout ve Španělsku měl vliv i na trhy s emisními povolenkami – jejich cena krátce po výpadku klesla, což svědčí o citlivosti investorů na technologická rizika spojená s OZE. Tato událost by mohla sloužit jako budíček pro evropské státy, které dosud bezvýhradně sázely na zelenou energii bez ohledu na její provozní výkyvy.
Je zřejmé, že budoucnost patří diverzifikovanému mixu zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou nepochybně klíčovou součástí řešení, ale potřebují oporu v podobě stabilních technologií – ať už jde o jádro, bateriová úložiště, vodík nebo flexibilní plynové turbíny. Blackouty nejsou jen technickými selháními, ale i důsledkem strategických rozhodnutí. A právě v tom spočívá jejich hlavní poselství.
