Ramadán a Velký půst 2026: Když se víra postí ve stejném čase

Večer 17. února 2026 začne muslimům po celém světě měsíc Ramadán (1. ramadán 1447 hidžry). První den půstu tak připadne na 18. února 2026 a skončí přibližně 19.–20. března 2026, kdy jej uzavře svátek přerušení půstu – ʿÍd al-Fiṭr. Přesné datum se každoročně potvrzuje podle pozorování nového měsíčního srpku, protože islámský kalendář je lunární.

Zajímavé je, že ve velmi podobném období roku 2026 vstupují také křesťané do Velkého půstu. Západní křesťané (římskokatolická a většina protestantských církví) začnou postní dobu Popeleční středou 18. února 2026. Pravoslavné církve zahájí Velký půst později, podle juliánského kalendáře, avšak rovněž na přelomu zimy a jara. Rok 2026 tak přinese výjimečnou časovou paralelu: miliony křesťanů i muslimů budou současně vstupovat do období sebekázně a duchovní obnovy.

Ramadán je devátým měsícem islámského roku a zároveň jedním z pěti pilířů islámu. Nejde jen o „dietní režim“, ale o duchovní disciplínu, která spojuje tělo, mysl i komunitu. Od úsvitu do západu slunce se muslimové zdrží jídla, pití, kouření i intimního styku. Půst se přerušuje po západu slunce krátkým jídlem zvaným iftár, tradičně datlí a vodou. Den začíná předúsvitovým pokrmem suḥūr. Večer pak následují zvláštní modlitby tarāwīḥa intenzivní četba Koránu.

Podle islámské tradice byl právě v tomto měsíci proroku Muhammadovi zjeven Korán. Ramadán tak připomíná okamžik, kdy Bůh vstoupil do dějin prostřednictvím slova. Půst je chápán jako akt poslušnosti a vděčnosti, ale také jako škola sebekontroly.

Ramadán však nevznikl bez historických kořenů. Již před islámem existovaly v Arábii různé půstní praktiky. Samotné slovo „ramadán“ pravděpodobně souvisí s výrazem označujícím spalující horko. Islám převzal existující kalendářní strukturu a naplnil ji novým teologickým obsahem. Půst byl navíc známý i v židovství a křesťanství – jde o širší semitskou náboženskou tradici.

V židovství má centrální postavení půst Jom Kippur – Den smíření. Je to jednodenní, velmi přísný půst spojený s pokáním a prosbou o odpuštění.

V křesťanství je nejbližší paralelou Velkého postu, zvláště v pravoslavné tradici. Ten trvá čtyřicet dní před Velikonocemi a je doprovázen zdrženlivostí od určitých pokrmů, intenzivnější modlitbou a specifickým liturgickým rytmem. Stejně jako Ramadán vrcholí svátkem ʿÍd al-Fiṭr, končí Velký půst radostí Velikonoc – Paschy.

Rozdíl spočívá především v rytmu. Ramadán je měsíční cyklus každodenního úplného půstu od rána do večera. Křesťanský Velký půst je delší období částečné abstinence a kajícnosti. Přesto je základ podobný: vědomé omezení jako cesta k duchovní svobodě.

Ramadán slaví sunnité i šíité, přesto existují jemné rozdíly. Sunnitská praxe klade důraz na společné noční modlitby tarāwīḥ v mešitě. V šíitské tradici může být větší důraz na individuální modlitbu a teologickou reflexi. Mystické směry islámu zdůrazňují vnitřní očištění a noční bdění.

Společným prvkem je solidarita. Zvláštní význam má almužna, která má zajistit, aby i chudí mohli svátek důstojně prožít.

V Evropě je Ramadán nejen náboženským, ale i kulturním fenoménem. Konají se veřejné iftáry a mezikulturní setkání. V severních zemích vyvolává dlouhý den otázky délky půstu.

V České republice slaví Ramadán především komunity kolem pražské a brněnské mešity. Průběh je spíše komunitní než veřejný. Po večerech se věřící scházejí k modlitbě, sdílenému jídlu i přednáškám.

Rok 2026 tak symbolicky ukazuje něco hlubšího: různé náboženské tradice, které mají odlišné teologické základy, sdílejí obdobný rytmus duchovní očisty na prahu jara. Ať už jde o Ramadán nebo Velký půst, smysl je podobný – zastavit se, omezit přebytek, obnovit vztah k Bohu i k druhým lidem.

Ramadán 2026 proto není jen datem v kalendáři. Je součástí širšího lidského příběhu o hledání smyslu skrze vědomé ztišení a kázeň, kterou si člověk ukládá nikoli z donucení, ale jako cestu k vnitřní svobodě.

Zdroj: