Článek
Píše se rok 2021 a předvolební kampaně jedou naplno. Koalice SPOLU využívá toho, že během vlády a Andreje Babiše došlo ke zdražování potravin a zároveň postupně stoupá inflace a to víc, než ve zbytku EU. Rozjíždí vůči němu kampaň „Babišova drahota.“ Následně Fiala vyhrává volby a přebírá vládu a situace se obrací– všude se začínají od ANO šířit hesla „Fialova drahota.“
Hnutí ANO viní Fialovu vládu z vysokého růstu cen (zejména v období roku 2022) do dnešního dne a využívá v kampani různá srovnání v cenách. „Tak trochu“ u toho ovšem zapomíná zmínit, že rostou nejenom ceny, ale i příjmy obyvatelstva a růst cen se různí, například pohonných hmot, másla, nebo základních potravin nyní za nynější průměrnou mzdu koupíte více, než právě za vlády Andreje Babiše. Kdo a jak ale ve skutečnosti může za tehdejší vysoký růst cen, když se obě vlády obviňují vzájemně? Mohou za to vůbec ony?
Důležité základy pro orientaci
Nejdříve je třeba si říct důležité základy:
- Inflace, lidově „drahota,“ je nárůst cenové hladiny zboží a služeb v daném ekonomickém prostředí, což vede ke snížení kupní síly peněz. Jinými slovy, za stejnou sumu peněz si koupíte méně zboží a služeb než dříve.
- Kroky vlády se na inflaci můžou projevit i za několik měsíců, či čtvrtletí, v závislosti na druhu opatření. (Přímé dotace → vliv rychlejší, v řádu měsíců, změna DPH nebo daní → skoro okamžitý vliv na ceny, úsporná opatření (škrty) → vliv v řádu několika čtvrtletí).
- Když inflace zpomalí (např. z 10 % na 2 %), znamená to jen to, že ceny rostou pomaleji, ne že klesají. Kupní síla se pak většinou vrací na svou úroveň tím, že rostou mzdy.
- Hlavní vliv na inflaci NEMÁ vláda a její fiskální politika, ale MÁ JEJ CENTRÁLNÍ BANKA její měnová politika (nastavuje úrokové sazby, ovlivňuje množství peněz v ekonomice, reguluje inflační očekávání - co si lidi a firmy myslí o budoucí inflaci)
Graf růstu inflace
Jaký vliv tedy měla vláda Babiše a jaký Fialy v rámci fiskální politiky?
Babišova vláda učinila několik proinflačních kroků, které vedly ke zvýšení inflace, kdy mnohé z nich se ovšem na vyšší inflaci projevily až po předání moci Petru Fialovi. Babiš se neštítil Fialovy neustále „drahotu“ vyčítat, leč se svým ekonomickým vzděláním musel vědět, že tu drahotu z části způsobil on sám a Fiala na ní podíl nenese. (Na druhou stranu Babiš též ve videu tvrdil, že Měsíc je planeta a mléko vzniká v kravském žaludku, takže je těžké soudit, jak kvalitní vzdělání vlastně Babiš má. Diplom, ani svou závěrečnou práci Babiš nikdy nedoložil).
Jaké byly proinflační kroky Babišovy vlády:
a) Rozpočtové deficity a expanzivní fiskální politika - Během pandemie COVID-19 vláda Andreje Babiše výrazně zvýšila státní výdaje, což vedlo k rekordním rozpočtovým deficitům. Například v roce 2020 dosáhl schodek státního rozpočtu rekordních 367,4 miliardy Kč. Podle konstatování Národního kontrolního úřadu ovšem 90 % z navýšení výdajů na rok 2021 s Covidem ani nesouviselo!
b) Zrušení superhrubé mzdy - Na konci roku 2020 byla zrušena superhrubá mzda hlasy ANO, SPD a ODS, což vedlo ke zvýšení čistých příjmů zaměstnanců. Toto zvýšení příjmů vedlo k vyšší spotřebě a tím i k růstu cen.
c) Zvýšení státního dluhu - Během vlády Andreje Babiše došlo k výraznému nárůstu státního dluhu. Například v roce 2021 dosáhl schodek státního rozpočtu 419,7 miliard Kč. Tento nárůst dluhu mohl oslabit důvěru v ekonomickou stabilitu a přispět k inflačním očekáváním.
(Pokud se chcete dozvědět, kdo dělal větší dluhy, tak článek zde):
Jaké proinflační kroky učinila vláda Petra Fialy:
a) Pomalá podpora - Někteří ekonomové kritizují nedostatečnou a pomalou pomoc ohroženým skupinám. Například zvýšení životního minima a dalších dávek bylo podle kritiků nedostatečné a zpožděné. Nutné je ovšem doplnit, že taková pomoc zatěžuje více státní rozpočet a zvedá schodek rozpočtu, což samotné může také inflaci negativně ovlivnit.
a) Chybně zastropované energie - Mnozí ekonomové stejně tak kritizují, že energie byly zastropovány pozdě a příliš vysoko, jiní ale opět namítají, že by to více zatížilo státní rozpočet.
c) Zvýšení daní - V roce 2023 vláda představila konsolidační balíček, který zahrnoval zvýšení některých daní a odvodů. Tato opatření byla kritizována za to, že zvýšila daňové zatížení občanů a mohla přispět k inflačním tlakům. Podle některých ekonomů ovšem balíček a fiskální restrikce naopak přispěly ke snížení inflace. (Nutno je též podotknout, že zvýšení daní nedosahovalo částek, o které státní rozpočet přišel zrušením superhrubé mzdy a daňové zatížení je nyní tedy celkově nižší, než v 7 z 8 let vlády Babiše).
Ostatní kroky Fialovy vlády naopak byly spíše protiinflační. Jeho vláda odmítla mnohé návrhy Babiše, například na zastropování cen pohonných hmot, nebo potravin, což v Maďarsku vedlo k nedostatkům, frontám a vysoká inflace tam ve výsledku trvala déle. Vláda Petra Fialy navíc úspěšně zajistila plyn z jiných zdrojů, než bylo Rusko, které tak přestalo se svým vydíráním. Andrej Babiš naopak prosazoval, aby ČR podobně jako Maďarsko kývla na smlouvu s Ruskem, což by znamenalo nepomáhat napadené Ukrajině a ve výsledku dražší plyn, než jsme nakonec měli my. Orbánova vláda na přímé smlouvě s Ruskem totiž velmi prodělala (více zde).
Celkově tedy měla vláda Andreje Babiše na inflaci negativní vliv větší, než vláda Petra Fialy, jelikož proinflační kroky Babišovy vlády měly na růst inflace značně vyšší účinek, než ty vlády Fialovy. Ovšem důležité je říci, že to stále nebyl ten nejzásadnější faktor růstu inflace!
Nejzásadnější faktory růstu inflace
Z výše uvedených důvodů začala inflace za vlády Andreje Babiše růst, poté vládu převzal Petr Fiala a inflace pokračovala v růstu. Nejpodstatnější faktory růstu ovšem byly dovezené, zahraniční a neměl na ně vliv ani Andrej Babiš, ani Petr Fiala a jejich vlády. Byly to faktory, které postihly celou Evropu.
Mezi podstatné faktory patřily:
1) Pandemie COVID-19 a narušení dodavatelských řetězců: Pandemie vedla k uzavírání ekonomik a přerušení globálních dodavatelských řetězců, což způsobilo nedostatek některých surovin a zboží. Tato situace vyústila v růst cen vstupů a prodražení výroby.
2) Energetická krize a válka na Ukrajině: Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 způsobila prudký nárůst cen energií, zejména plynu a elektřiny, což mělo přímý dopad na náklady domácností i firem. Německo navíc chybně vypnulo jaderné elektrárny a spoléhalo na levný ruský plyn. Rusové ovšem po invazi na Ukrajinu začli Evropu vydírat a plyn levný rozhodně nebyl, což vedlo k drahým energiím.
Na závěr je třeba zopakovat, že nejpodstatnější vliv na udržování cenové hladiny a boj s inflací má centrální banka. ČNB vedl a stále vede Aleš Michl, který byl dosazený ještě prezidentem Milošem Zemanem a je znám svou náklonností a přátelstvím s Andrejem Babišem. Michl dle kritiků s inflací nebojoval dostatečně razantně a nezvýšil úrokové sazby. Těžko spekulovat, zda to udělal, aby Andrej Babiš mohl nadávat na vládu Petra Fialy a vinit ji z „Fialovy drahoty“, nebo protože byl přesvědčen, že se jedná o správou cestu. Tak, či onak, hnutí ANO nemá žádné právo z vysokých cen vinit vládu Petra Fialy, jelikož samo mělo na růst cen vyšší vliv, než jeho vláda a celkově ani jedna z vlád nebyla tím, kdo přinesl nejzásadnější faktory k růstu cenové hladiny.
BONUS: Zneužil Babiš inflaci ke zvýšení zisků svých firem?
Někteří odpůrci Andreje Babiše tvrdí, že zneužil vysokou inflaci k tomu, aby v ní skryl zvýšení marží na produktech svého holdingu Agrofert a navýšil si tak výdělky. Mělo se jednat o potraviny, hnojiva a přípravky jako AdBlue."Pokud to je opravdu takový lidumil „Česko, pro tebe všecko“, tak měl ty ceny potravin naopak pro Čechy snížit, ne?" říkají.
Je pravdou, že v roce 2022 vykázal Agrofert rekordní konsolidovaný zisk po zdanění 12,97 mld. Kč. Ve „standardních“ předinflačních letech přitom vykazoval zisky: 2019 4,48 mld. Kč, 2018 1,67 mld. Kč. Zároveň ale ÚOHS ve „zkráceném sektorovém šetření“ (mléko, máslo, kuřecí maso, vejce, mouka) nenašel důkazy kartelových dohod ani dominantního postavení na zkoumaných trzích.
Babišovy firmy ovládají zásadní část trhu s potravinami, kdy je pravdou, že pokud by ceny navýšil, tak by se zbytek trhu mohl vydat podobnou cestou. Důkazy ovšem nejsou. Stejně tak nelze potvrdit, že by Agrofert měl podíl na zvýšení inflace, leč vyšší ceny hnojiv v roce 2022 zhoršily nákladovou základnu zemědělců a tím i zvýšily ceny části potravin.
Použité zdroje
https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2021/pokladni-plneni-sr-40434
https://www.nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/nku-ve-vyrocni-zprave-hodnoti-fungovani-statu–za-minuly-rok-poukazal-na-radu-nehospodarnych-a-neefektivnich-postupu-statu–systemove-problemy-i-neudr-id12472/
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/superhruba-mzda-danovy-balicek-2020-2021-shvaleni-snemovna-senat_2012221318_ako
https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2021_Statni-rozpocet-v-kostce_v01.pdf
https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2021_Statni-rozpocet-v-kostce_v01.pdf
https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/ozdravny-balicek
https://www.reuters.com/business/energy/hungary-government-scraps-price-cap-fuels-2022-12-06/
https://uohs.gov.cz/cs/hospodarska-soutez/ekonomicke-sektory/potraviny.html
https://www.agrofert.cz/sites/default/files/prilohy/agrofert_vyrocni-zprava-2022-konsolidovana.pdf
