Vyhodnocení čtyř let Fialovy vlády – co udělala dobře a co naopak špatně?

Článek

Úvodní slovo

Na úvod je třeba říct, že každá vláda má své úspěchy i selhání a každý je vnímá individuálně a jinou optikou. Například změnu valorizací vnímají voliči současné vlády spíše jako pozitivum, zatímco opoziční voliči jako velké negativum. Někdo může pomoc napadené Ukrajině vnímat jako negativum, jiný ji naopak může vnímat jako nedostatečnou a nízkou. Seznam úspěchů a neúspěchů proto u těchto sporných bodů vychází spíše z toho, co si myslí odborníci na danou oblast a ekonomové. Odpovědi byly samozřejmě získány i nejen od nich, ale i od voličů různých stran.

Voličům vládních stran ODS, TOP09, KDU, Starostů a část vládního angažmá i Pirátů (kteří jsou nyní ale v opozici) se lépe kritizovalo a odpovídalo, co vláda udělala špatně. Důvěru ve vládu často neměli, zároveň to u nich ale neznamenalo, že by volili nějakou z opozičních stran. Nakonec byli schopni uvést i mnohá pozitiva, zejména z oblasti zahraniční politiky.

U voličů opozice (ANO, SPD a mimoparlamentních Motoristů a Stačilo) bylo velmi těžké celkově získat odpovědi. U otázky, co vláda dělala dobře začali být agresivní, vulgární, ze svých skupin vyhazovali tázající se a blokovali. Odpověď, co vláda dělala dobře se získat nedala. Těžké to bylo i s otázkou, co vláda udělala špatně, jelikož také nastávala agrese a pokud odpověděli, tak nejčastější odpovědí bylo „všechno“ a případně různé dezinformace a nesmysly, které vláda vůbec nečinila. Nakonec i od nich byly ale nějaké odpovědi získány.

Co tato vláda udělala dobře?

Je snadné kritizovat vládu za její mnohé chyby, těžší je chválit, nicméně tato vláda udělala i mnoho dobrého. Tak tady máte seznam kroků a činů, které odborníci, ale i veřejnost hodnotí jako pozitivní. Samozřejmě nechybí srovnání s alternativou této vlády, tedy s Andrejem Babišem a jeho ANO a tím co on navrhoval. Některé body obsahují i částečnou kritiku, ta je ale celkově uvedena až v další kapitole.

Finance, daně a hospodářství

Rychlý návrat Babišem spolurozjeté inflace k cíli (≈2–3 %) – v srpnu 2025 je meziroční CPI 2,5 %. To vytváří předvídatelnost pro mzdy, smlouvy i rozpočty; souběh vládní konsolidace a měnové politiky ČNB pomohl ukotvit očekávání. Inflace samotná byla ze začátku vina Babišových kroků a rozhazování, poté již za vlády Fialy se k této inflaci přidala ještě dovezená kvůli cenám energií. Babišova propaganda vysokou inflaci a drahou i tak nepravdivě přičítá Fialovi. Detailněji je problematika rozepsána zde, článek zachycuje i malý podíl, který nese vláda Fialy: ODKAZ

Růst inflace za Babiše a pokles za Fialy

Vláda nezavedla zpět superhrubou mzdu, jak bylo v úmyslu při jejím zrušení za Babiše (za zrušení byli ANO, ODS, SPD). Je to dobře, zdanění práce je totiž i tak u nás vysoké. Zároveň vláda představila úsporný balíček a výpadek SHM řešila jinými daněmi. Kritikou některých naopak je, že sazba superhrubé mzdy měla být buď navrácena, nebo provedeny vyšší úspory, či daně navýšeny ještě více.
Složená daňový kvóta (tedy kolik % příjmů odvede průměrný člověk na daních) je za této vlády nižší než za vlády ANO, kromě jejího posledního roku (po zrušení superhrubé mzdy).
Za spíše pozitivní krok hodnotí odborníci samotný Konsolidační balíček 2024 (přeskupení DPH, zvýšení CIT, úpravy výjimek) – dlouho odkládané kroky ke snížení strukturálního schodku.
0 % DPH na knihy a nižší DPH na vybrané služby – konkrétní, občany vnímaná úleva, kterou chválí knihovny, školy i nakladatelé (zvýšení dostupnosti titulů po „papírové“ inflaci).
Fialově vládě se povedlo snížit Babišovou vládou nastavené tempo zadlužení, kdy Schillerová měla v plánu vyšší schodky (viz obrázek), než měla tato vláda, a to ona nepočítala s válkou a krizí energií, ale s růstem. Stále sice rostou dluhy a schodky, ovšem tempo zadlužování kleslo. Babiš měl navíc v plánu mnohá opatření, který by schodek rozpočtu více než zdvojnásobila. Detailněji je problematika zpracována v článku: ODKAZ

Srovnání plánovaných schodků Babišovou vládou a reálných schodků Fialovy vlády

Falova vláda nekývla na mnoho Babišem navrhovaných opatření, které by zvýšily schodek a mnohdy měly negativní účinky – strop na pohonné hmoty (selhalo v Maďarsku), strop na potraviny, další dávky a „dárky“, zastropování odchodu do důchodu, původní vzorec valorizace důchodů. Před úpravou vzorce nechala vláda důchody růst, kdy v té době reálné mzdy vlivem vysoké inflace klesaly, pracující to neměli kompenzováno, zatímco důchodci ano. I po úpravě důchody stále rostou, ale už ne tolik s růstem inflace. Podle Babišových voličů je taková změna “okrádání důchodců.”
Díky znovunabyté prestiži a zisku důvěry v zahraničí plus připraveným pobídkám tato vláda získala pro ČR hned několik investic, jako např. Onsemi, Tchajwanské firmy zabývající se bateriemi nebo výrobou datakabelů a masivní úspěchem bylo nedávné získání invetice továrny Toyota na elektromobilitu, která má budoucnost.
Celkově se zlepšila většina ekonomických ukazatelů - rating veřejných financí se po vládě ANO opět vrátil na výborné hodnoty.. Díky vysokému ratingu je větší zájem zahraničních investorů.
Stabilně máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU – 2025 patří Česko dlouhodobě mezi 2–3 nejnižší míry v EU.
Naše ekonomika roste rychleji než Slovensko, Maďarsko (vzory Babiše, rostou tam rychleji i dluhy, dotují například energie z daní), Německo, Rakousko. z okolních zemí jen Polsko roste rychleji než my.
Plusem je, že plníme mnohá kritéria pro přijetí eura. Mínus ovšem je, že Euro vláda nechce a neinformuje občany, jaké má Euro výhody a nevyvrací časté mýty o něm. Je to paradoxní, když je proti ODS, jejíž voliči by Euro využili, jelikož by usnadnilo některým podnikání.
Podpora vědy a výzkumu – navýšily se rozpočty některých grantových agentur a investovalo se do výzkumných infrastruktur. Není to dokonalé, ale je to posun oproti době, kdy se na vědu dost šetřilo.
Čerpání a vyjednání EU peněz – pravidelné platby z Nástroje obnovy.
Zaměstnanecké akcie jsou jistým pokrokem v oblasti.

Sociální politika a důchody

Fialova vláda se odvážila dělat i nepopulární, ale potřebná rozhodnutí - konečně byl prolomen věk odchodu do důchodu. Udělat v budoucnu je ale třeba mnohem víc. Parametrická reforma je nedostatečná. Opozice ale nabízí ještě horší cestu - věk opět zastropovat a tedy problém v budoucnu ještě zvětšit. Musíme si všichni uvědomit, že kvůli populační křivce nebude dostatek pracujících a produktivních obyvatel, co by živili stále větší počet důchodců, na důchody prostě nebude dostatek financí. Buď se posune věk odchodu, klesne výše důchodů, nebo se budou muset zvýšit daně. Další možností je vše platit z dluhu, jak chce opozice, ale to nejde udržet dlouho. Možností je i migrace - aby sem přišli lidé v produktivním věku. K tomu částečně napomohli Ukrajinci, ale jinak je v ČR migrace považována za nežádoucí, zejména ta z muslimských zemí.
Vláda za rostoucí inflace (za kterou jak již bylo uvedeno mohla z menší části Babišova vláda a z větší zahraniční vlivy, nikoli vláda Fialova) upravila vzorec valorizací důchodů, který inflaci bral až příliš silně v potaz. To je dodnes předmětem kritiky, jelikož v té době se inflace důchodcům částečně kompenzovala, zatímco zaměstnancům na ně pracující nikoli a průměrná reálná mzda klesala. Nakonec vzorec valorizace vláda změnila na více racionální. Celkově pak důchody tolik nerostly, kromě těm s těmi velmi podprůměrnými, kterým povyrostly o něco více, než měly dle původní valorizace. To se ovšem také stalo terčem kritiky, tentokrát zejména od opozice, která chtěla původní vzorec zachovat a důchodcům začala tvrdit, že je Fialova vláda okradla danou změnou a oni měli nárok na důchody vyšší. Babiš by vzorec nechal původní a tím by rostl schodek rozpočtu ještě víc a důchody by byly ještě více neudržitelné.
Došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku a narovnání rozdílů v případě, že se páru narodí dvojčata, či trojčata
Automatická valorizace minimální mzdy + výrazné zvýšení v 2025 – nový zákonný mechanismus (cílení k ~47 % průměrné mzdy do 2029) a růst na 20 800 Kč od 1. 1. 2025; předvídatelnost pro zaměstnance i firmy.

Energetika a nezávislost na Rusku, infrastruktura

Vláda zvládla naplnit včas zásobníky plynu, které jim Babišova vláda předala téměř prázdné a také zařídit dodávky plynu z jiných zdrojů poté, co se Rusko rozhodlo vydírat celou EU neuzavírání nových smluv. Nechtělo, abychom neposílali pomoc Ukrajině a paltby chtělo v Rublech.Babiš na to navrhoval kývnout, že prý bez ruského plynu se ČR neobejde. Na smlouvu s Ruskem kývl v Evropě jen Babišův přítel a vzor Viktor Orbán. Tato „maďarská cesta“ se nakonec ukázala jako neskutečně nevýhodná, smlouva s Ruskem byla drahá a Orbán prodělal státní peníze. ODKAZ
Vláda ihned začala rozšiřovat Ropovod TAL pro nezávislost na ruské ropě. Babišovi spojenci Orbán a Fico taková opatření nepřijali a nadále berou krvavou ruskou ropu. Opozice navíc strašila, že pohonné hmoty budou bez ruské ropy v cenách nad 100 Kč za litr. Realita je taková, že jsme téměř na cenách roku 2016 a to i přes vysokou inflaci od té doby.
Stát (ČEPS) převzal klíčový plynovodní systém Net4Gas; už od 2022 má Česko rezervovanou kapacitu LNG v Eemshavenu (NL).
K pochvale je rozjetí projektu jádra a jako bonus bez Číny a Ruska, jak chtěl Havlíček z ANO. Firma byla vybrána spravedlivě a navzdory kecům opozičních voličů, že “vláda leze do prdele USA” daný tendr nevyhrála firma z USA, ale z Jižní Koreje. Chválihodný je vysoký podíl zapojení českých firem do výstavby.
Energetická transformace zespodu – Lex OZE II a sdílení energie spustily komunitní energetiku; boom FVE (rekordní roční přírůstky 2023/2024). Za předchozí vlády nové zdroje energie stagnovaly a tak se nyní vše dohání, jelikož po odchodu od uhlí nám bude energie chybět. Část ceny našich drahých energií tvoří právě náklady na toto dohánění. Je sporné, zda chválit, či kritizovat vládu za to, že energie nedotuje z rozpočtu (a tedy našich daní), jak to dělá Maďarsko.
Rekordně se staví dálnice a leč opoziční politici tvrdí, že "vše připravil Havlíček," tak to není celá pravda. Navíc je hlavní, kdo peníze do výstavby reálně najde a použije.

Obrana a bezpečnost

Obrana: zákonem zakotvené 2 % HDP a modernizace – reálné navázání průmyslové spolupráce; kroky hodnotí pozitivně NATO i analytici kvůli interoperabilitě a odstrašení. Vláda se navíc zavazuje do roku 2030 plnit 3 %. ANO naši armádu za své vlády oslabovalo, aby komunisté hlasovali pro jejich zákony. Komunisté totiž logicky chtějí, aby naše armáda byla slabá a země snáze podmanitelná Ruskem (přitom komunisté za své totalitní nadvlády dávali na armádu přes 6 % HDP, dle některých odhadů počítající i související náklady až 10 % HDP).
Omezení ruského a čínského vlivu – zákon o činnosti pro cizí moc, umožňující u nás například stíhat ruské špiony (ten zákon chce Babiš zrušit!).
Zlepšení legislativy ohledně zbraní a lepší propojení registrů.
K pochvale je práce Jany Černochové na rozvoji armády a konečně tolik potřebném navýšení platů vojáků. Naproti tomu máme půl miliardy pokuty za nezvládnuté zakázky z dob vlády ANO. Ovšem ani zakázky Černochové nejsou bez problémů, o tom v další kapitole.
Sporným bodem je nákup F-35. Někteří jej chválí, jiní kritizují. Podle kritiků bychom mohli mít alternativu dříve, pořizovací cena by byla levnější a nemuseli bychom upravovat tolik infrastrukturu a letiště. Na druhou stranu jsou F-35 dlouhodobě výhodnější než alternativa, jelikož se jedná o poslední generaci letounů, která nebude potřebovat výměnu delší dobu a nezastará tak rychle, jako alternativa. Hlavním plusem F-35 ovšem je, že je to nejlepší, co v současnosti oblast nabízí a Rusové se schopností F-35 bojí, proto Kateřina Konečná a proruská část opozice tak prskají.

Pomoc Ukrajině a uprchlíci

Vláda ukázala skvělé zvládnutí přílivu ukrajinských uprchlíků, kdy se je poté dokonce povedlo dobře začlenit i do práce (leč musíme říct, že je mnohdy čeští podnikatelé využívají a často uprchlíci nemají práci na své úrovni vzdělání. Je též pravda, že někde podnikatelé vyhodili Čechy a vzali Ukrajince za menší mzdu, ti vyhození Češi naštěstí ale pak práci též našli). Nikdo během přílivu uprchlých z války nemrzl, lidé našli bydlení a je jasné, že Babiš by to zvládl mnohem hůř, když vezmeme v potaz, jak tragicky nezvládl Covid a měl rekordní počty obětí oproti srovnatelným zemím. Ukrajinci by mrzli, neměli bydlení, ani základní dávky, vedlo by to ke kriminalitě a ještě by nejspíš byla dezinformacemi zvyšována nenávist k nim.
S předchozím souvisí, že vláda zvládla i Romskou nenávist k Ukrajincům, po incidentu s ubodáním Roma v Brně (soud rozhodl, že Ukrajinec se bránil). Opět – Babiš by to spíše přiživoval, jak to celou dobu dělal a dělá Okamura.
Od Fialovy vlády proběhla včasná a velmi odvážná pomoc Ukrajině v tom nejhorším, udělalo to víc zemí, tak situace na Ukrajině vypadá mnohem lépe. V té době se ale například Německo a Francie báli ruských slov o “eskalaci a odvetě.” Na druhou stranu posléze pomoc Ukrajině od ČR oslabila a je nyní spíše pod úrovní západních zemí. Pobaltí, sever Evropy, ale i to Německo, Dánsko a Nizozemí posílají pomoc obráncům vyšší a to nemají takový prospěch z pracujících Ukrajinců, tak jak ji má ČR.
S tím souvisí, že Ukrajinci zde jednak přispívají do rozpočtu téměř 2x tolik, co nás vychází náklady na ně, včetně kompletní zdravotní péče a dávek pro jejich spoluobčany (dávky samotné jsou v mnoha případech omezenější, než pro Čechy, navzdory pověrám). Je to dáno i tím faktorem, že jim ČR neplatí důchody a důchodců tu obecně tolik není. Tedy jejich věkové složení je více ve prospěch produktivní populace, což vede k vyšším příjmům rozpočtu od nich. Naproti tomu průměrný vzorek české populace obsahuje vysoký podíl důchodců, důchody tvoří nejvyšší náklad rozpočtu ČR.
Česká „muniční iniciativa“ pro Ukrajinu – mezinárodně oceňovaný projekt zajišťování dělostřelecké munice (2024→2025), s kontinuálními dodávkami a zapojením dárců. Povedlo se zařídit tolik potřebné dodávky munice, navíc tato iniciativa velmi podporuje české firmy a tedy i zaměstnanost a mzdy. Munici totiž většinově platí zahraniční země. Opravdu není potřeba audit, jak tvrdí ANO, aby iniciativu poškodilo, jestliže jsou zahraniční plátci spokojeni. Iniciativa má i reputační přínos pro domácí zbrojní sektor.
Ohledně samotné migrace by Rakušan měl být pochválen za to, že pracuje na možnosti vyhošťovat nelegální migranty do třetích zemí společně s dalšími zeměmi EU, které mají spíše tvrdší přístup k nelegální migraci.
Díky přijatému Migračnímu paktu vláda zpřísnila některé body migrační politiky (otázkou je, zda už ale nezašla až moc daleko, dle neziskového sektoru prý ano). Azylový zákon zpřísňující migraci SPD a ANO nepodpořili, zjevně “na truc” jelikož s tím nepřišli oni sami.
Samotné podepsání návrhu Migračního paktu se dá zařadit jak mezi pozitiva, tak i mezi negativa. Přínosem paktu je lepší ochrana hranic, nové možnosti vyhoštění a detence, přísnější pravidla platná plošně po EU, lepší financování ochrany atd. Jižní země požadovaly pevné kvóty, které by nešlo obejít. Nakonec došlo ke kompromisu, kdy má být pro každou zemi přidělen počet LEGÁLNÍCH migrantů, které ale daná země nemusí přijmout a může místo toho zaplatit poplatek. Právě za ten je Rakušan kritizován, leč kvůli ČR a PL protlačil, aby byla možná výjimka a započítával se počet Ukrajinců a tedy můžeme požádat o udělení výjimky a nic neplatit. Nicméně poplatek samotný se stal předmětem diskusí i dezinformací. Není tak vysoký, jak koluje. Zároveň je třeba říct, k čemu má sloužit - k pomoci zasaženým zemím řešit lépe hlídání hranic, ploty, detenci, pohraničníky, vyhoštění, nebo i integraci.
Největším kritikem Migračního paktu je paradoxně Okamura, který ale zároveň podporuje Rusko a šíří v jeho zájmu pravidelně lži proti všemu, co ruský režim nesnáší. Problém je v tom, že právě Rusko sune tisíce migrantů přes Bělorusko do Polska, vydělává vysoké částky na podpoře migrace, v Africe hlídá migrační trasy a rozpoutává tam konflikty, které k migraci vedou. Navíc mezi obyvatelstvem třetích zemí šíří dezinformace, že jim to Evropa dluží za koloniální minulost. O těchto faktech ostatně hovořila i nejvíce protimigrační politička Evropy - konzervativní Meloni ODKAZ). Od té doby ji již Okamura raději nezmiňuje. A nakonec sám Okamura ostatně hlasoval proti odsouzení bombardování Aleppa, které vyvolalo největší migrační vlnu ze Sýrie. Byl proti, protože bombardovali Rusové. Ti Rusové, kteří budou mít do roku 2100 většinu populace muslimskou a kde Putin otevírá obří mešity, či dokonce líbá Korán ODKAZ.

Krize a zvládání mimořádných událostí

Pandemický zákon, který vláda schválila i přes protesty a strašení opozice, že přijde totalita. Tento zákon se bude hodit v případě pandemie, žádná totalita s ním nepřišla. Byl to naopak právě Babiš, kdo v pandemii dělal často přísná a někdy nefunkční, či zmatečná opatření.
Na rozdíl od Slovenska tato vláda předvedla ukázkové zvládnutí šíření slintavky.
Včasné varování před povodněmi, rychlá a masivní reakce – nouzové jednání vlády a velmi rychlá pomoc po povodních. Naproti tomu opoziční účty vesměs šířily, že vláda jen chce před volbami šířit paniku a povodně nehrozí.
Pomoc byla rychlá - známý z oblasti měl úředníky z pracáku s okamžitou pomocí třetí den u sebe (100 milionů bylo lidem alokováno hned první dny), pomáhala armáda, dobrovolníci a bylo pro obce vypsáno mnoho dotačních titulů. Prý ale je nyní zas vše pomalé, zdlouhavé a bržděné byrokracií a obyvatelé postižených oblastí čekali obnovu rychlejší a větší.

Společnost, demokracie a média

Opět související věc – skvělá zahraniční politika, kdy jsme konečně vnímáni jako vážení, je nám nasloucháno a máme slovo. Za Babiše katastrofa. Vnímán byl jako mafián, populista a dotační čerpač, který je šetřen ve Francii.
Tato vláda oproti Babišové komunikuje odborněji a složitěji, ale na druhou stranu méně zmatečně. Důležité je, že tolik aktivně nedělí společnost nenávistí a dezinformacemi. Známý je výrok Andreje Babiše na voliče protistrany, že jsou to “fašisté a nacisté,” či hlášky o “nejhorším kraji úplně ve všem.” Snaha dělat rozpory mezi seniory a mladými byla též zřejmá. Navíc Babišův tým prokazatelně vede desítky dezinformačních stránek na Facebooku a tisíce falešných profilů, které agresivitou a lhaním dělí společnost.
Vládní představitelé samozřejmě také lžou, ale dle dat Demagog.cz méně, než tomu je u politiků opozice. Plusem je i to, že nešíří dezinformace proti napadené Ukrajině, či NATO, neziskovému sektoru, novinářům apod.
Velmi významným plusem této vlády je její jednoznačná orientace na západ - na svobodu, demokracii a prosperitu. Naproti tomu opozice by chtěla spíše obchodovat s Ruskem a nepomáhat napadené Ukrajině. Díky prozápadní orientaci a opětovnému zisku váženosti ČR získala několik důležitých investic.
Na rozdíl od ANO neprobíhá tolik ovládnutí státu dosazováním si svých lidí do úřadů a důležitých pozic. Někteří to ovšem berou naopak jako mínus, že na mnoha pozicích zůstali lidé věrní ANO, kteří pak komplikují vymáhání dotací po Agrofertu, pouští úniky ze spisů, šikanují podnikatele a časují “kauzy” na období před volbami.
Pro někoho je plusem snaha pomoci ČT tím, že se po dlouhých letech a inflaci opět zvýšily poplatky pro ČT. Pro mnohé voliče SPOLU a samozřejmě opozice je to ale naopak velké mínus a činnost ČT by se dle nich měla zredukovat.
Pomocí Čechům v zahraničí je korespondenční volba, která zjednoduší volbu těm, co by jinak museli složitě cestovat až na ambasády. Navzdory silné propagandě opozice je volba bezpečná, má ji většina Evropy, i Fico s ní vyhrál na Slovensku. Navíc samotný proces obsahuje několik složitých kroků, předregistrací apod, které zabraňují zneužití.
Plus je, že homosexuálové získali další práva, zákon je sice kompromis a nemají všechny (např. adopci), ale je to přiblížení se společnosti, která nediskriminuje lidi jen na základě toho, že mají vrozenou jinou sexuální orientaci a nemohou ji změnit.
Index demokracie vzrostl, média jsou svobodnější a máme rekordní svobodu slova, což lháři na sítích nonstop dokazují tím, že beztrestně můžou šířit nejšílenější dezinformace, špinit demokraty i napadenou Ukrajinu a dokonce zobrazovat herce i vládní činitele ve vězeňském oblečení, či jak fetují apod… nebo si daní lháři mohou svobodně stěžovat, že jsou prý cenzurováni, což samozřejmě není pravda. (Rating svobod za Babiše klesal, jeho vzory Orbán a Fico jsou až někde za pozicí 70., my jsme top 10.)
Posun v indexech kvality demokracie a médií – Česko se v Democracy Index 2024 vrátilo mezi „full democracies“ (skóre 8,08) a v RSF 2025 je TOP 10 ve svobodě médií.

Digitalizace, úřady a zákony

Pozitivem je digitalizace občanky, úřadu práce a přihlášek na školy i dalších úkonů v byrokracii.
Oprava stavebního zákona je také plus, leč by to chtělo opravu větší a dodělat tu digitalizaci, která samotná dopadla bohužel tak, že je zařazena do negativ.
Reforma pošty je plusem a pošta funguje lépe a o něco efektivněji, Babiš by ji raději nechal “vyhnít” v hrozném stavu, kdy se pošta dotovala miliardami.
Dobrý je zákon na společenství obcí, krok k úsporám, spolupráce obcí.
Reforma dávek a digitalizace úřadu práce.
Whistleblower zákon – po letech nečinnosti transponován. Zákon umožňuje větší ochranu těm, co nahlásí korupci.

SHRNUTÍ K POZITIVŮM

Seznam úspěchů vlády není krátký a to si musíme uvědomit, že opozice by mnohé z jejích kroků dělala mnohem hůře. Inflace se vrátila k cíli, vláda zpomalila tempo zadlužování, prosadila konsolidační balíček, nezaměstnanost zůstává nízká. Posílila naše mezinárodní postavení a důvěryhodnost země a přitáhla strategické investice (např. Onsemi, Toyota), zároveň stabilně čerpá evropské peníze. Vláda zajistila energetickou bezpečnost – plné zásobníky, LNG z Nizozemska, rozšíření TAL, příprava jádra bez Ruska a Číny – a rozjela komunitní energetiku (Lex OZE II, rozvoj FVE). Ukotvila 2 % HDP na obranu (slib 3 % do 2030), modernizuje armádu, omezila ruský a čínský vliv a zvládla integraci uprchlíků z Ukrajiny. Posunula digitalizaci (eDoklady, úřad práce) a prosadila korespondenční volbu; v indexech demokracie a médií jsme výše než za minulé vlády, ekonomika roste více, než v okolních zemích, ceny potravin oproti daným zemím naopak tolik nevzrostly, staví se dálnice a vláda dělá reformy. Bohužel se toho ale mnohé nestihlo a to zejména kvůli rekordně dlouhým obstrukcím ANO a SPD, které Sněmovnu blokovaly od přijímání zákonů a změn.

Srovnání ČR se Slovenskem a Maďarskem (vzory Andreje Babiše)

Co tato vláda udělala špatně?

Vláda samozřejmě nebyla dokonalá a je zde množství věcí, které nezvládla. Voliči vládních stran sice odpovídali, že opoziční politici by nic z toho nezvládli lépe, ale voliči opozice jsou naopak přesvědčeni, že vše by ANO, SPD, či další strany řešily úspěšněji. Zároveň je třeba říct, že komentáře opozičních voličů byly z velké míry ovlivněny dezinformacemi, které k tématům kolují. K neúspěchům vlády by se daly zařadit i její kauzy, ty ovšem předmětem tohoto článku nejsou a celkově jich navíc vládní strany měly mnohem méně, než strany opoziční za stejnou dobu. Článek ke kauzám zde ODKAZ.

Ekonomika, rozpočty, daně

I přes snížení tempa zadlužování je některými kritizováno, že dluh nadále roste až příliš. Rok 2024 skončil deficitem 271,4 mld. Kč a rozpočet 2025 byl schválen se schodkem 241 mld. Kč.
Zrušení superhrubé mzdy vytvořilo trvalý výpadek ~88–90 mld. Kč ročně; konsolidační balíček sice snižuje deficit, ale dle NKÚ se výsledky 2024 nenaplnily podle plánu. Daňová progrese v ČR zůstává nízká a vyšší třída bohatne, zatímco střední a nižší nese většinu zatížení, což mnohými ekonomy kritizováno.
Česko má dlouhodobě nižší mzdy než západ EU; medián ve 2Q 2025 je 41 115 Kč. Současně je daňově-odvodové zatížení práce nad průměrem OECD (daňový klín 40,9 % v r. 2024), což tlumí čisté výdělky. Reformy, které by rychle zvedly produktivitu a mzdy, vláda nepředstavila.
Konsolidační balíček z roku 2024 byl tvrdý zásah do peněženek střední třídy. Přeskupení DPH (sjednocení snížených sazeb na 12 %), vyšší daň z příjmu právnických osob a zrušení či omezení řady výjimek přinesly složitost a dopady hlavně domácnostem se středními příjmy. Zároveň vzrostla daň z nemovitých věcí, což lidé pocítili v roce 2024.
Kritici navíc vládu viní, že víc šetří na službách než na vlastním aparátu a že nepodpořila růstové reformy dostatečně. Schodek 2024 je nižší než 2023, ale stát zaměstnává zhruba stejně lidí; část agend (včetně Úřadu vlády) personálně narostla. Výsledek: úspornost působí nevěrohodně.
I když ERÚ na 2025 oznámil jen +1,4 % u elektřiny a +8,6 % u plynu a celkový účet má mnoha lidem klesnout díky nižší silové ceně, vláda sklízí kritiku, že dopady roku 2024 nepředvídala a nekomunikovala včas. Po ukončení plošného stropu a návratu plateb za OZE vyskočila regulovaná část u elektřiny a plynu a nastal šok. Byť v roce 2025 ERÚ nárůsty výrazně zmírnil a tržní ceny klesají, domácnosti kritizovaly skokové zdražení v roce 2024 a špatné vysvětlení kroků státu/regulátora. Je třeba ale uvést, že vyšší platby za OZE přišly i proto, že rozvoji OZE předchozí vláda nevěnovala pozornost.
Opozice a část právníků dlouhodobě kritizují využití legislativní nouze a rychlé procedury při změně valorizace důchodů. Téma vládu doprovází dodnes (přestože novela prošla a Ústavní soud neshledal problém).
Kritizována je zvýšení koncesionářských poplatků (od 1. 5. 2025) a rozšíření okruhu plátců, kdy TV poplatek vzrostl na 150 Kč/měs., rozhlasový na 55 Kč a nově se registrují i OSVČ/firmy podle počtu zaměstnanců. Kritizován byl navíc i kolabující registrační systém koncem června 2025. Vláda to hájila tím, že se jedná o první navýšení od 2008/2005 a slovy o „záchraně financování“ veřejnoprávních médií.
Dotování podnikatelských elektroaut - kritika míří na to, že v době škrtů stát (byť z EU peněz) přiděluje dotace firmám na nákup aut místo horizontálních opatření pro produktivitu a mzdy.
Největší kritice (zejména od vlastních voličů ODS) vláda čelí kvůli “windfall tax” (WFT) a zdanění ČEZ, který uvádí výrazný pokles zisků mimo jiné kvůli WFT a dalším odvodům; kritici tvrdí, že to snižuje investiční kapacitu a dividendy. Stát jako ~70% akcionář bere vysoké daně i dividendy; minoritní akcionáři proto mluví o poškozování hodnoty jejich podílů a protestují. Vidí v tom dokonce nabourání základních hodnot právního státu a finančnictví. Podnikatelské svazy a experti upozorňují, že mimořádná daň zhoršuje předvídatelnost prostředí

Digitalizace a školství

Kritiku sklízí nesplněný slib platů učitelů ve výši „130 % průměrné mzdy“. Vláda slíbila 130 % a zakotvila to v zákoně, ale realita se v roce 2024–2025 pohybovala okolo 109–110 % a analytici IDEA odhadovali pro rok 2025 dokonce další relativní pokles; MŠMT mezitím uvádělo, že metu 130 % k průměrné mzdě roku 2023 chce dosáhnout v roce 2025, což vyvolalo spor „jak se má 130 % správně počítat“.
Přijímačky na SŠ (DiPSy) měly technické výpadky a byly problémy s kapacitou škol. Pilot digitálních přihlášek v roce 2024 provázely hackerské DDOS útoky a dílčí problémy. Rodiče v Praze a Středočeském kraji ostře kritizovali nedostatek míst a nepřehlednost druhých/ dalších kol.
Digitalizace stavebního řízení selhala. Systém spuštěný 1. 7. 2024 nefungoval spolehlivě (Portál stavebníka), proto vláda na konci 2024 jeho povinné používání zmrazila a umožnila návrat k původním postupům až do roku 2028 než vznikne nové řešení. Audit MMR v roce 2025 odhalil „32 zásadních problémů“. MMR dostalo pravomocnou pokutu, audit popsal škody ve stovkách miliónů.

Komunikace a neřešení dezinformací

Velmi kritizovaná je vládní komunikace, která postrádá ucelenost, jednoduchost, jasná sdělení a je lidem celkově příliš vzdálená. Někteří to komunikují jako: "Ti Pražáci tam se svými platy vůbec netuší, jak tu žije obyčejný člověk na vesnici." Vláda neuměla dobře vysvětlit mnohé své kroky s čímž souvisí i neochota bojovat s dezinformacemi, což vede k tomu, že lidé pak spíše než vládě věří právě dezinformacím kolujícím na sítích.
Vládou naprosto podceněné dezinformace a falešné účty na sítích, které nyní zcela ovládají prostor internetu a ovlivňují veřejné mínění a volby jsou jedno z jejích největších selhání. Například čerstvá analýza Online Risk Labs (Reuters, 28. 9. 2025) identifikovala 286 anonymních účtů na TikToku, které koordinovaně zesilují pro-kremelské narativy a podporu radikálních opozičních stran (např. SPD a Stačilo!). Týdně generují 5–9 mil. zhlédnutí, což je víc než souhrn dosahu vládních lídrů. Je to strukturální nevýhoda pro vládní komunikaci. BIS ve Výroční zprávě 2024 potvrzuje, že aktéři dezinformací v ČR působí dál (s důrazem na online prostředí) – bez robustní protistruktury na straně státu.
S předchozím souvisí i to, že když nějaký vládní představitel komunikuje kvalitně a představuje své kroky (například ministr průmyslu a obchodu Vlček), tak zkrátka nemá dosahy a čtenost příspěvků, jelikož opoziční a dezinformační (většinou proruské) profily jsou "vylajkovány" na tisícové počty reakcí a komentářů přes falešné účty a boty, což poté vede k tomu, že se lidem na sítích zobrazují právě ty, zatímco komunikace Vlčka je naprosto upozaděná a získá na příspěvku většinou okolo 50 lajků.
Podobně to vypadá u většiny profilů vládních politiků i demokratických "influencerů" - lajků mají málo, nemají dosahy, zatímco kdejaký opoziční politik, nebo i neznámý jedince sdílející proruské, či protivládní dezinformace získává tisíce lajků a tak velkou čtenost. Extrémním případem je Jindřich Rajchl (PRO), který není příliš znám, v posledních volbách jeho strana byla pod 1 %, ale počty reakcí u jeho příspěvků převyšují součet premiéra a ministrů, kdy dokonce mnohdy překonává i významné zahraniční prezidenty a vládce (například Macrona, Merze), nebo i celebrity jako Beyoncé. Stačí k tomu podpora od falešných účtů, kdy důkazem je i fakt, že v březnu tohoto roku se u jeho profilu za 1 den objevila náhle dávka 30 tisíc sledujících, což tehdy byl pro něj nárůst o 50 %.
V únoru vláda 2023 zrušila funkci zmocněnce pro média a dezinformace a agendu „pověsila do vzduchu.“ Nového vládního koordinátora strategické komunikace ustavila až usnesením 29. 5. 2024 (Otakara Foltýna)
Foltýn je plus, ale boj s dezinformacemi je selhání v měřítku problému: Koordinátor vznikl pozdě; tým na ÚV má jednotky desítek lidí a omezené kapacity vůči objemu kampaní (BIS opakovaně varuje; stát musel i sankcionovat proruské vlivy). Veřejnost je „unavená“, podpora pomoci Ukrajině kolísá – politické náklady rostou.
Nezvládnutí dezinformací o dávkách pro Ukrajince a chaos v komunikaci jde tedy za touto vládou. Po sítích se šířily a stále šíří nepravdy o „astronomických“ dávkách pro Ukrajince. Fakta přitom hrají pro stát: MPSV v roce 2025 doložilo, že příjmy od uprchlíků (daně, odvody, DPH) převyšují výdaje na pomoc; ve 2. čtvrtletí 2025 zhruba 2×. Tohle je potřeba komunikovat průběžně a srozumitelně. To samé se týče kriminality, kdy je masivně šířeno proruskými účty, ale i politiky jako je Okamura, či Konečná, že Ukrajinci mají „vysokou kriminalitu“. data ale hovoří jasně - kriminalita Ukrajinců zde je na osobu nižší než u Slováků (což je dáno i vysokým podílem ukrajinských žen zde).
Kritika na vládu jde i kvůli Radě ČT, kdy vzniklo vnímání „politické“ většiny v Radě (ODS–ANO–SPD), což při zrušení 168 hodin živí dojem zásahu do nezávislosti ČT. Vláda neprosadila robustnější depolitizaci rad.

Směsice témat

Lékařské přesčasy a přetížení nemocnic (2023/2024) – symptom dlouhodobých problémů (které ovšem panovaly i za předchozí vlády). Hromadné výpovědi z přesčasů vyústily v dohodu, ale kritika trvá: nedostatek personálu v regionech a dlouhé čekací doby.
Farmářské protesty 2024 kritizovaly unijní/regulační zátěž i domácí podmínky. Vláda čelila tlaku, že nedostatečně hájí české zemědělce a také kritice za plány snižovat dotace oligarchům a zvyšovat je menším zemědělcům. Část organizací a zemědělců se však od protestů distancovala.
Povodně 9/2024: po rychlém startu pomoc „ztěžkla“. Zasažené firmy a obce si na přelomu 2024/2025 stěžovaly na pomalé a byrokratické čerpání podpory; vláda oponovala, že prostředky jsou a čerpají se postupně.
Téma F-35 již bylo zmíněno v plusech, zároveň ale patří i sem, záleží na pohledu. Nákup F-35 za cca 150 mld. Kč je historicky nejdražší akvizice; část veřejnosti i opozice ji kritizuje kvůli nákladům a prioritám rozpočtu (přejí si spíše využít prostředky na jiné potřeby).
Neochota vládních stran shodnout se na omezení obstrukcí (nepřeje si opozice, ale z vládních stran i část SPOLU). Celkově obstrukce za tyto 4 roky zabraly 2 234 z toho 605 hodin spolkly úvodní bloky využívané k obstrukcím nejvíce (oproti 175 hodinám minulé volební období). Jen tyto obstruované úvodní bloky vyšly na zbytečných 98 milionů Kč. Ústavní soud už opakovaně řekl, že je takový prostor pro obstruování neudržitelný, ale Sněmovna zatím nereagovala.
Voliči vlády je velmi kritizována nedostatečná "deagrofertizace" státu, kdy vláda jen částečně a pomalu omezila vliv holdingu Agrofert (a lidí s ním spojených) na stát, veřejné peníze a mediální prostor. Konkrétně narážejí na to, že jsou výměny lidí napojených na ANO/Agrofert ve státní správě a státních firmách nejednotné a vleklé; část aktérů se přesunula jinam místo odchodu.
Zákon o střetu zájmů vláda neupravila systémově: Slíbená „oprava“ (posílení tzv. lex Babiš) nepřišla; novější zpřísnění („lex Babiš II“) Ústavní soud v prosinci 2024 z velké části zrušil kvůli vadám legislativního procesu. Výsledek: bez nové, robustní úpravy zůstává prostor pro střety zájmů, kdy bohatí oligarchové mohou nadále ovlivňovat zakázky a dotace sami pro své podniky..
Nejvyšší správní soud v roce 2025 řešil spory o (ne)vhodnost dotací pro firmy ze skupiny Agrofert s odkazem na trvající problém ovládání přes svěřenské fondy—a právě to je přesně téma, které měla vláda „uříznout“ jasnou legislativou. Až v létě 2025 ministerstvo zemědělství oznámilo, že bude po firmách napojených na Agrofert vymáhat zpět 5,1 mld. Kč (později upřesněno na 7 miliard) kvůli střetu zájmů. Pro mnoho voličů vládních stran je to krok správným směrem, ale opožděný vůči letitým zjištěním o střetu zájmů. Ministr zemědělství se hájí tím, že soudní spory trvaly příliš dlouho a měl podklady až nyní.
Nedostatečná pomoc napadené Ukrajině: navzdory všeobecnému přesvědčení, že ČR pomáhá hodně, jsme spíše v nižší části výčtu zemí v tom, jak moc jsme Ukrajině pomohli. Na začátku byla naše pomoc rychlá a ceněná, nyní je ovšem již slabá, což je některými voliči kritizováno. Více zde ODKAZ. Paradoxní je, že ČR je zároveň jednou z mála zemí, která na pomoci Ukrajině vydělává, jelikož uprchlíci odvádí na daních více, než nás stojí a v naší muniční iniciativě platí zahraničí našim českým firmám.

SHRNUTÍ K NEGATIVŮM

Vláda nejvíc selhala v komunikaci a práci s dezinformacemi; nedokázala srozumitelně vysvětlit energetické zdražení 2024, změny valorizace či koncesionářské poplatky. Kritizovány jsou i zásahy do daní (dopad na střední třídu), neúspěchy v digitalizaci (stavební řízení, DiPSy), neomezení obstrukcí a polovičatá „deagrofertizace“ včetně sporů kolem Rady ČT.

Závěr

I přes uvedené chyby měla tato vláda zásadnější pozitivní vliv pro ČR. Udělala kroky ke stabilizaci země a jejímu růstu, zpomalila tempo zadlužování, prosadila konsolidaci a udržela nízkou nezaměstnanost. Zajistila energetickou bezpečnost, rozjela komunitní energetiku a posunula obranu na 2 % HDP, přitáhla strategické investice, zlepšila kredit ČR na Západě, posunula digitalizaci státu a zavedla korespondenční volbu.
Celkově je pro nás důležité nevěřit levným slibům populistů, kteří spolu proruskými aktéry staví na dezinformacích a líbivých zkratkách, které ohrožují bezpečnost, prosperitu i mezinárodní postavení ČR. Jejich „snadná“ řešení v realitě nefungují, jak vidíme na příkladu Slovenska. Důležité je volit demokratické a prozápadní strany, které drží právní stát, chtějí zůstat v pro nás velmi prospěšné EU a zaručovat bezpečnost v rámci NATO. Volme strany, které dělají odpovědnou politiku místo dárků na dluh a které sice také mohou mít kauzy, ale z kauz vyvozují zodpovědnost místo výmluv. Volme pro budoucnost, svobodu a rozvoj.

Zdroje:

Vyhledat

Hlavní menu

záhlaví

Hlavní obsah