Kolik životů nás stála pandemie COVID-19? Nezkreslená data ukazují krutou realitu

Pokud chceme vědět, kolik obětí přinesla pandemie COVID-19 v České republice, tak k dispozici máme statistiku „Přehled úmrtí osob s onemocněním COVID‑19“ od Ministerstva zdravotnictví. Mnozí ovšem naráží na diskutabilní spojení „s onemocněním“ a tvrdí, že do statistiky tak byli započítáni i ti, kteří na COVID-19 nezemřeli. Nemocnice prý do statistik započítávaly i jiná úmrtí, aby si zvýšily platby. Někteří lidé dokonce uvádí, že znají případy, kdy byl do statistiky započítán někdo, kdo zemřel na autonehodu. Lidé zastávající opačné názorové proudy argumentují, že statistika naopak neobsahuje úmrtí těch, co zemřeli doma a nešli na žádný test, který by u nich COVID prokázal. Tato tvrzení obou stran se nedají ověřit, ovšem jsou pro určení skutečného čísla obětí pandemie nepodstatná, existuje totiž mnohem lepší statistika. Tou statistikou je celkový počet zemřelých v České republice za jednotlivé roky, který se zmíněnými jevy nedá ovlivnit. Publikována je Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Jak je patrné z grafu zobrazujícího údaje již od roku 2000, tak se počet úmrtí v jednotlivých letech významně neodchyluje od trendu. Při nástupu pandemie COVID-19 ovšem čísla oproti roku 2019 značně narostla o téměř 17 000 úmrtí v roce 2020 a dokonce 27 500 úmrtí v roce 2021. Co způsobilo tak masivní nárůsty úmrtnosti? I kdyby nemocnice falšovaly data o COVIDU, tak si nové mrtvé prostě nemohou vymyslet, stejně tak počet autonehod nemohl najednou tak zásadně narůst. Vysvětlením takto vysokých čísel úmrtnosti v ČR je tedy COVID-19 a několik faktorů s ním spojených. Následující tabulka ukazuje srovnání kolik „zemřelých s COVID-19“ eviduje Ministerstvo zdravotnictví na webu ve srovnání s daty ČSÚ o tom, o kolik bylo číslo zemřelých v České republice v uvedených letech vyšší oproti roku 2019.

Při srovnání jednotlivých dat vidíme, že dle Ministerstva zdravotnictví zemřelo s COVID-19 za dané 3 roky 42 166 lidí, zatímco dle dat ČSÚ byl počet nadúmrtí ve srovnání s rokem 2019 ve výši 52 313 lidí.

Desetitisíce nadúmrtí v předmětných letech nejsou zapříčiněny pouze samotnou nákazou COVID-19, ne všichni v datech zanesení přímo na něj zemřeli, roli hrají i další faktory pandemií vyvolané. Nejdůležitějšími faktory číslo ovlivňující byly přeplněné nemocnice a protipandemická opatření. Přeplněné nemocnice musely kvůli zahlcení COVID pacienty odkládat operace, preventivní kontroly a zákroky, které se daly posunout. To samozřejmě též způsobilo další zbytečná úmrtí. Například někdy nebyla včas odhalena rakovina, na kterou by se přišlo preventivní kontrolou, jindy nebyla včas vyřešena jiná nemoc, kvůli odloženým kontrolám a zanedbané prevenci. Názorný příklad se mi stal v rodině. Prarodič měl naplánovanou kontrolu kardiostimulátoru, lékař ji ovšem odložil s tím, že nemá kapacitu skrze COVID pacienty a dá se počkat. Později praotci kardiostimulátor selhal, což by se nestalo, kdyby kontrola proběhla, kdy měla. Tento příběh má šťastný konec, záchranka stihla přijet včas. Dalším faktorem, který přispěl k nadúmrtím, jsou samotná protipandemická opatření. Podle výzkumů v době lockdownů narostl ve společnosti alkoholismus a další negativní jevy, jako například psychické choroby. I tyto problémy mají na úmrtnost negativní vliv, a to i po tom, co samotná pandemie COVID-19 pominula.

Jak tedy bylo uvedeno, tak pandemie měla na svědomí mnohem větší počet obětí, než udávají statistiky „Úmrtí osob s onemocněním COVID-19“ a to se některá nadúmrtí ještě projeví, například skrze pozdě provedené operace, zanedbání prevence, či skrze psychické problémy způsobené vlivy pandemie. Je skoro nepředstavitelné, jak drtivý dopad by COVID měl, nebýt všech opatření, nošení roušek, dodržování odstupů, lockdownů. Itálie nám to částečně ukázala, když se tam COVID-19 objevil mezi prvními zeměmi a nikdo nebyl připraven.

Značná část nadúmrtí v ČR byla ovšem zcela zbytečná. Tehdejší vláda selhala jak v opatřeních, tak v komunikaci. Pandemická opatření byla nesystémová, nahodilá, někdy naprosto zbytečná a hlavně špatně načasovaná. V době, kdy se dle statistik rozjížděla další vlna, vláda místo zpřísnění uvolnila opatření, aby si přihrála hlasy do voleb, jindy zase příliš dlouho držela přísná opatření, leč byl již COVID na ústupu. Nemusím ani připomínat nesmysly se zákazem prodeje kávy a podobně. Komunikace selhávala, ministři byli měněni jak na běžícím páse. To vše zapříčinilo, že jsme i s naším velmi kvalitním zdravotnictvím byli v počtu obětí některá období i první na světě, a to i po započítání rozvojových zemí. Srovnatelné země jako Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Portugalsko apod. měly různé přístupy k pandemii, ale ani jeden z nich nevedl k tak vysokým ztrátám na životech za současně tolik vysokého poklesu HDP, jak tomu bylo v ČR.

Dalším pochybením bylo samotné očkování a přístup k němu, kdy byl na jedné straně příliš pozitivně prezentován jeho přínos a na druhé straně prostor ovládly přehnané, nesmyslné dezinformace o jeho škodlivosti. Vláda komunikačně zcela selhala. Pokud shrneme poznatky, které od té doby máme, pak očkování na variantu COVID-19 delta dávalo smysl prakticky ve všech věkových kategoriích, jelikož samotná varianta delta způsobovala mnohem větší následky, než mohly způsobit vedlejší účinky vakcín. U omikronu už situace tak jasná není – obecně u něj bylo vhodné očkovat starší, obézní a jinak nemocné. U mladých a zdravých lidí pak už dávaly smysl úvahy, proč riskovat vedlejší účinky vakcíny (nevolnost, či dokonce srdeční problémy, problémy s cévami…) a raději „nerisknout chycení omikronu“. Třeba je ovšem připomenout, že se stále jedná o loterii – i v případě nebezpečnějšídelty skončili někteří mladí a zdraví sportovci v nemocnici na přístrojích, zatímco starší měli někdy jen krátkodobou ztrátu čichu. Zkrátka jste nemohli předem vědět, co vám chycení COVID-19 způsobí.

Někteří odborníci nyní přímo odrazují od očkování dětí, jiní ale nesouhlasí a doporučují očkovat i je. Tyto nejistoty spojené s obrovským množstvím lží ohledně vakcín vedou k tomu, že se nakonec neočkují ani ti, co by se očkovat měli.

Očkování na COVID-19 přineslo snad největší dezinformační kampaň v historii ČR. Na sociálních sítích se objevily stovky skupin šířících nesmysly o očkování, smyšlené příběhy o úmrtích, různé manipulace, které přeháněly jeho škodlivost. Do lživé kampaně se zapojily i některé slavné osobnosti. Šířené dezinformace začínaly u těch uvěřitelnějších o zdravotních problémech (jelikož i závažné zdravotní problémy se s vakcínou skutečně v malém počtu případů objevily, ovšem dezinformátoři je masivně zveličovali) a končily u různých spiknutí a „čipování“. Dodnes pokud zemře někdo očkovaný, tak se mezi lidmi vina často svádí právě na vakcínu (která už ale reálně vyprchala dávno předtím). Celkové vedlejší účinky byly a jsou masivně přeceňovány.

Očkování i přes jeho nevýhody v celkovém rámci hrálo zásadní roli v omezení počtu mrtvých. V nemocnicích končil celkově mnohem menší podíl naočkovaných, než neočkovaných a navíc pokud v nemocnici skončil očkovaný, tak měl větší šance na přežití díky mírnějšímu průběhu. Prokázána je i nižší virová nálož u očkovaného v případě chycení viru, menší pravděpodobnost dlouhodobých problémů a nižší šance na komplikace. Manipulátoři samozřejmě argumentovali tím, že „v nemocnicích jsou přece větší počty očkovaných,“ ovšem zapomněli dodat, že ve starších věkových skupinách byl počet proočkovaných lidí vysoký a přitom počty v nemocnicích byly vyrovnané s neočkovanými - viz vysvětlující obrázek.

Celkově se dá konstatovat, že počet obětí COVID-19 byl masivní a to i přes to, že nám jej velmi zásadně pomohly snížit protipandemická opatření a posléze očkování. Konečnou záchranou nakonec nebylo ale ani jedno, nakonec nás z pandemie dostalo samotné zmutování COVID-19 až do méně nebezpečné varianty Omikron. Je už nyní na zodpovědnosti každého, jak se k dalšímu možnému nebezpečí postaví. Data nám ukazují, že počty nadúmrtí byly v dobách pandemie za 3 roky přes 52 tisíc lidí, což je více, než zobrazuje statistika „Přehled úmrtí osob s onemocněním COVID‑19“. Data nadúmrtí pro rok 2023 teprve uvidíme, COVID-19 nikam nezmizel, jen se vyskytuje v mírnější variantě Omikron a každý má možnost se proti němu bránit dle vlastní zodpovědnosti - nosit roušky, či se očkovat, dle vlastního svědomí (a nebo to risknout bez opatření).

Využité zdroje:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4791&katalog=33157&pvo=DEMDCR1&pvo=DEMDCR1

https://doh.wa.gov/sites/default/files/2022-02/421-010-CasesInNotFullyVaccinated.pdf