Článek
Moje přítelkyně má za sebou rozvod.
Na první pohled nic zvláštního, ale tihle dva (světe div se) se rozešli v dobrém! Dodnes se navzájem rádi vidí a vztah mají jako spolu dobře vycházející sourozenci. To je dobře, protože oba byty, které společně vlastnili, jsou na jedné chodbě stejného činžovního domu jen pár metrů od sebe. Báječná věc i pokud máte, jako oni, střídavou péči.
Náhoda? Nikoliv. Původní plán byl oba byty propojit a udělat z nich jeden velký apartmán. Plán, který se v tomto případě naštěstí nikdy nerealizoval. Dělení majetku byla tedy brnkačka.
Zároveň je však tento druhý byt oním „jablkem sváru“, které tyto dva poslalo na odlišné cesty.
Ono proverbiální jablko se totiž za dlouholeté manželství stalo chrámem uctívaných božstev. Bohyně „Možná“ a boha „Jednou“. Velice ráda bych tady řekla, že za celou situaci může jen jedna polovina páru, ale byla by to bohapustá lež! Prsty v tom mají oba dva společně. Rozdíl je jen v tom, že se každý podílel nikoliv odlišnou mírou, ale odlišnými obětními dary, které na oltář nosili:
- On - 2 nefunkční pračky (bůh „Jednou“ se to spraví)
- Ona - 9 krabic dětského oblečení (bohyně „Možná“ se to bude hodit)
- On - 2 nefunkční elektro - vozítka u kterých by výměna baterie stála více než nový produkt (bůh „Jednou“ to vyměním)
- Ona - 3 kočárky, cca 15 let staré, různých typů (bohyně „Možná“ to někdo bude potřebovat)
- On - několik nerozbalených balení zkažených barev na zeď - nikdy nemalovali (bůh „Jednou“ to vymaluji)
- Ona - nekonečné množství plastových krabiček všech druhů a velikostí, včetně těch od spotřebovaného jídla (bohyně „Možná“)
- On - nepoužitý materiál, světla, kusy dřeva, skříňky (bůh „Jednou“ to předělám, opravím, vyměním, zmodernizuji...)
- Ona - nedefinovatelné množství krabic plných popsaných (nejen) dětských školních sešitů, papírů, pracovních listů a workbooků + 81 klubíček vlny (bohyně „Možná“)
... a mnoho dalších obětních darů.
Situace došla tak daleko, že se v podstatě do neobývaného bytu už téměř nedalo vkročit. Krásný slunný 2+1 se proměnil v dokonalé viktoriánské bludiště, včetně děsivé atmosféry, pavučin a přítmí.
Ovšem rozvod proběhl a oba jeho protagonisté nyní chtějí bydlet. Ve svém pochopitelně. A protože na oltář „Možná a Jednou“ nosili poctivě oba dva, tak se také oba dva spolu s rodinou a přáteli rozhodli modlitební místo spravedlivě rozdělit (a za mě nejlépe úplně odstranit).
7 lidem zabrala práce skoro 14 dní dovolené.
Nicméně to, s čím byli všichni přítomní konfrontováni, donutilo všechny k zamyšlení. Nenachází se oltář těchto božstev i v jiných domácnostech? A jak často přispívám i já sám / sama? Protože se zdá, že i tam, kde je na první pohled vše uklizené a uspořádané, se občas takové oltáře nacházejí.
S pozitivní energií do vašeho dne. Mara
P.S.: Pakliže se v článku vyskytla chyba či překlep děkuji, že bez negativní energie dáte vědět v komentářích…
