Článek
Přiznám se bez mučení - jsem to, co někteří nazývají pozitivní realista.
Kdo zná Matrix sester Wachovských, tak chápe, že v podstatě jde o otázku, zda červenou nebo modrou. Pilulku, samozřejmě! Já sama jsem pevně na straně zástupců červených pilulek. Ona ovšem existuje ještě jedna varianta. Černá. To je ta, kdy nejste ani optimisté ani pozitivní realisté.
V dlouhodobých vztazích se, ať už vědomě či nevědomě, budeme klonit na stranu pozitivních realistů a hlavně se budeme chtít smát. Ukazuje se totiž, že smích je ta nejdůležitější ingredience pro udržení šťastného, zdravého a dlouhodobého vztahu. Proto v okamžiku, kdy se přestanete společně smát, je třeba zpozornět.
A to hlavně, pokud jste muž.
Jedna z odborných studií věnujících se problematice rozvodů shromáždila data tisíců párů a všimla si něčeho, co se odborně nazývá „The Walkaway Wife Syndrome“. V překladu syndrom odcházející manželky. Co však bylo na celé studii nejzajímavější, byl fakt, že i když se manželčin odchod mohl zdát náhlý, ve všech případech měl téměř identický průběh. Nejprve přestali partneři nacházet důvody pro společný smích, poté následovalo stupňování hádek, pak zklidnění situace někdy až k tiché domácnosti a následně náhlý, nepochopitelný odchod. Vědecká obec z toho vyvodila jednoduchý závěr: dokud „křičí“, tak je ještě snaha vztah udržet. Až nastane ticho… no, v podstatě je pozdě. Zde nám totiž do „vztahové rovnice“ vstupuje Briffaultův zákon o tom, že samice druhu rozhoduje o trvání vztahu.
Ale pro pořádek, nemluvme jen o ženách. I pro muže je těžké vracet se domů a vědět, že vás nečeká nic pozitivního ani veselého.
Jeden z mých přátel popsal situaci asi následovně. „Ráno vstanu, doma ještě všichni spí, sednu do auta a asi 100m od domu si uvědomím, že se usmívám. Myslím na kolegu v práci, se kterým jsme byli na lyžích. Vzpomenu si na naši sekretářku, která je vždy pozitivní a usměvavá, bez ohledu na den a počasí. Těším se na „problémy“, které ten den mohu řešit. Usmívám se ještě cestou pro děti do školky a snažím se poslouchat jejich překotné vypravování. Asi 500m od domu si uvědomuji, že už se neusmívám. Vlastně, kdybych neměl v autě děti, tak se otočím a jedu zpět do práce. Přitom manželku miluji a nechystám se nikam odcházet.“ Tak kde je chyba?
Zeptali jsme se ho, kdy se spolu naposledy od srdce zasmáli. Nepamatoval si. Tak jsme mu dali dárek. Seznam všech nejlepších a nejzábavnějších divadelních představení, které se u nás hrají. Takový ekvivalent krabičky modrých pilulek (dvojsmysl záměrný).
Spoustu smíchu a důvodů k úsměvu všem.
S pozitivní energií do vašeho dne. Mara
P.S.: Pakliže se v článku vyskytla chyba či překlep děkuji, že bez negativní energie dáte vědět v komentářích…
