Hlavní obsah
Láska, sex a vztahy

Proč ženy nejsou, čím se zdají být

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Katayoun Sakhavarz at pixabay.com

...ale také o pokřiveném zrcadle,  rovnováze mezi Yin a Yang a překvapivých, možná i trochu bolestivých pravdách

Článek

Každý žloutek potřebuje svůj bílek! Jinak by z vajíčka nikdy nevzniklo ptáče. Atom bude v rovnováze, když má stejné množství kladných protonů a záporných elektronů. Den v našich zemích střídá noc, déšť slunečné počasí. V opačných případech dochází k nerovnováze.

Z tohoto důvodu je velmi důležité říci, že pokud skutečně chceme náš svět udržet v harmonii, potřebujeme ženy i muže. Chlapce i dívky. Nerovnováha mezi pohlavími zřejmě nikdy nebyla, není a nebude záměrem „matky přírody“.

Nicméně v poslední době velice palčivě vnímám negativní vlny a útoky jednoho pohlaví na druhé. Zejména však opakované útoky na ženy, které jsou označovány jako zlatokopky a finančně posedlé potvory, popřípadě mnohem hůře.

Myslím tedy, že je na čase nastavit pokřivené zrcadlo do správné pozice.

Začnu snad géniem české hudební scény, Bedřichem Smetanou. Ti, kteří dobře znají jeho přelomové dílo Prodaná nevěsta z roku 1866, určitě znají i postavu dohazovače Kecala. Dovolte mi citovat ze Smetanova nejslavnějšího duetu Jeníka s Kecalem:

„…Znám jednu dívku, ta má dukáty, má dukáty, a chalupu a chalupu dostane od táty.“ Následuje dlouhý výčet všeho, co Mařenka dostane věnem.

Tak kdo byl v tomto případě zlatokop?

Začali jsme Smetanou, tak snad uvedu i nějakou ženu, co myslíte?

Hedwig Courths-Mahlerová, rok 1936, literární dílo nazvané v češtině Nesmíš mne opustit. Cituji: „…jedinou dědičkou…připadlo jí všechno: velké nakladatelství, různé obchodní podniky a velký majetek v hotových penězích… Lutzi, mám pro tebe skvělou ženu! Je to partie jako stvořená pro tebe… Není to zrovna kráska, ale vypadá roztomile, v oblasti ducha to také nebude žádný zázrak, zato z ní však jednou může být pohodlná manželka… Jako její manžel bys stál na vrcholu duchovního života…na celém světě… Uchrání tě před nebezpečím ztratit ještě někdy srdce pro ženu… Bude pro tebe hračkou získat toto stvoření, i když ji nemůžeš milovat…“ Myslím, že tato krátká ukázka mluví sama za sebe a netřeba nic dodávat.

Řeknete si, to je jen literatura. Dobře, podívejme se na historii.

Sarah Jennings, vévodkyně z Marlborough (1660-1744), manželka generála Johna Churchilla, prvního vévody z Marlborough, se stala jeho ženou pro svůj vliv a peníze. Tak to alespoň tvrdí historicky doložené prameny. Jeho vzdálený potomek Charles, devátý vévoda z Marlborough, si vzal svou ženu Consuelo Vanderbilt v roce 1895 z čistě prozaických a pragmatických důvodů. Peníze a majetek. Byl švorc!

V podstatě bych tu mohla pokračovat snad všemi královskými sňatky, ale i sňatky třeba nižší šlechty. Nicméně nejen těmi. Třeba pět sourozenců Mdivaniových, kteří dostali v tisku příznačné pojmenování „Marrying Mdivanis“ (ženící se Mdivaniové). Zejména David a Alexis byli postrachem všech dědiček. Několik z nich dokonce přivedli až k bankrotu.

Chápete, co mám na mysli?

Když se řekne dědic, všeobecná představa je muž, který zdědil titul, povede rodinu jako její hlava atd. Když se řekne dědička, a to zejména v anglicky mluvících zemích, tak výraz „hledám si dědičku“ mluví sám za sebe.

Vždyť ženy ani nemohly až do nástupu královny Viktorie na britský trůn rozhodovat o svém majetku a něco vlastnit. A zákon se v této oblasti změnil až tehdy, když „někomu“ začalo téct do bot a na britský trůn neměl kdo jiný nastoupit než mladá dívka.

Může se tedy někdo divit, že se ženy zlobí? Kdo je tedy vlastně tím skutečným zlatokopem po celá staletí?

V žádném případě však nechci výše uvedeným tvrdit, že všichni muži byli a jsou zlatokopové!

Nicméně v rámci spravedlivého náhledu na věc a ve snaze narovnat pokřivené zrcadlo, které v poslední době dělá z žen něco, čím nejsou, ani nebyly, je potřeba uvést věci na pravou míru. Protože i u soudu je povinností vyslechnout obě strany, než dojde k vynesení rozsudku.

V Bibli se říká, „Hoď kamenem, kdož jsi bez viny,“ a myslím, že z výše uvedeného je patrné, že ta vina není až tak černobílá, jak se v poslední době naznačuje.

Takže zapomeňme všichni na zlatokopy a zlatokopky. Přestaňme hanit jeden druhého a zkusme si všichni společně uvědomit, že nic není jen černobílé.

S pozitivní energií do vašeho dne. Mara

P.S.: Pakliže se v článku vyskytla chyba či překlep děkuji, že bez negativní energie dáte vědět v komentářích…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz