Článek
Představte si, že jdete po ulici, užíváte si slunečného dne a najednou, bez varování, vás přepadne intenzivní pocit strachu. Srdce vám začne bušit jako o závod, dech se zrychlí a máte pocit, že se vám svírá hrudník. Možná se vám dokonce zatočí hlava a začnete se potit. Toto není jen běžná úzkost – právě jste se stali svědkem panické ataky.„Panická ataka je náhlý a intenzivní záchvat strachu nebo úzkosti, který může trvat několik minut až hodinu," vysvětluje psycholožka MUDr. Jana Nováková. „Během této doby člověk často cítí, že ztrácí kontrolu nad situací nebo že mu hrozí bezprostřední nebezpečí, i když ve skutečnosti žádné neexistuje.“
Příznaky, které nelze ignorovat
Panické ataky se mohou projevovat různými způsoby, ale nejčastější příznaky zahrnují:
- Bušení srdce nebo zrychlený tep
- Pocení
- Třes nebo chvění
- Dýchavičnost nebo pocit dušení
- Bolest na hrudi
- Nevolnost
- Závratě nebo mdloby
- Strach ze ztráty kontroly nebo „zbláznění se“
- Strach ze smrti
Pro Petru, 32 letou účetní, začaly panické ataky nečekaně během pracovního dne. „Seděla jsem u svého stolu a najednou jsem měla pocit, že nemůžu dýchat. Myslela jsem si, že mám infarkt,“ vzpomíná. „Bylo to děsivé. Nevěděla jsem, co se děje, a bála jsem se, že umřu.“
Když se strach stane chronickým
Pokud se panické ataky opakují a člověk začne žít v neustálém strachu z další ataky, může se rozvinout panická porucha.„Lidé s panickou poruchou často omezují své aktivity, aby se vyhnuli místům nebo situacím, kde by mohli zažít další ataku," vysvětluje MUDr. Nováková. „To může vést k sociální izolaci a problémům v práci i osobním životě.“
Panické ataky jsou komplexní problém, jehož přesné příčiny nejsou zcela objasněny. Existuje však několik faktorů, které mohou přispívat k jejich vzniku:
Psychologické faktory
Celkové psychické přetížení je často považováno za hlavní příčinu panických atak. Dlouhodobý stres, nadměrný tlak na výkon, přílišná sebekontrola nebo perfekcionismus mohou vést k vyčerpání psychiky. V takovém stavu pak i malý impulz může spustit panickou ataku.
Dobrou zprávou je, že panické ataky a panická porucha jsou léčitelné. Existuje několik účinných metod, které mohou pomoci:
1. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT): Tato forma psychoterapie pomáhá identifikovat a změnit vzorce myšlení a chování, které přispívají k panickým atakám.
2. Relaxační techniky: Hluboké dýchání, progresivní svalová relaxace a meditace mohou pomoci snížit úzkost a předcházet atakám.
3. Pravidelné cvičení: Fyzická aktivita může snížit celkovou úroveň stresu a úzkosti v těle.
4. Zdravý životní styl: Dostatek spánku, vyvážená strava a omezení kofeinu a alkoholu mohou také pomoci.
5. Medikace: V některých případech mohou lékaři předepsat léky na snížení úzkosti nebo prevenci panických atak.„Pro kontrolu panických atak se ukazují být účinné léky escitalopram, citalopram, paroxetin a sertralin," uvádí Wikipedia.
6. Expoziční terapie: Tato metoda spočívá v postupném vystavování se obávaným situacím. cílem je snížit strach a úzkost a naučit se, že obavy jsou často neopodstatněné.
Petra se rozhodla vyhledat pomoc a začala s KBT. „Bylo to náročné, ale postupně jsem se naučila rozpoznávat spouštěče svých atak a lépe je zvládat,“ říká. „Dnes už vím, že panická ataka nemůže způsobit fyzickou újmu, a to mi pomáhá zůstat klidnější, když cítím, že se blíží.“
Naděje pro budoucnost
Panické ataky mohou být děsivé, ale není třeba se jich bát. Se správnou pomocí a podporou je možné je překonat a žít plnohodnotný život. Pokud vy nebo někdo blízký trpíte panickými atakami, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Pamatujte, že nejste sami a že existuje cesta k uzdravení.
„Každý den vidím, jak lidé překonávají své strachy a znovu získávají kontrolu nad svým životem,“ uzavírá MUDr. Nováková. „S správnou léčbou a podporou je možné panické ataky zvládnout a žít šťastný, naplněný život.“
Po zvládnutí akutní fáze je důležitá následná péče. Mgr. Vacek doporučuje: „Po absolvování terapie můžete docházet každé 2 až 3 měsíce na sezení“.
Léčba panické poruchy je komplexní proces, který vyžaduje trpělivost a odhodlání. Kombinace různých terapeutických přístupů často přináší nejlepší výsledky. Je důležité, aby léčba byla přizpůsobena individuálním potřebám každého pacienta. S správnou pomocí a podporou je možné panickou poruchu úspěšně zvládnout a výrazně zlepšit kvalitu života.
Na základě poskytnutých informací můžeme identifikovat několik častých mýtů o panické poruše:
Mýtus 1: Panické ataky jsou projevem slabosti
Skutečnost:Panické ataky nejsou známkou osobního selhání nebo slabosti. Jsou výsledkem kombinace genetických, biologických a environmentálních faktorů. Mohou postihnout kohokoliv, bez ohledu na to, jak je „silný“ nebo „odolný“.
Mýtus 2: Panické ataky mají vždy konkrétní spouštěč
Skutečnost: Ačkoli panické ataky mohou být vyvolány specifickými stresory, často se objevují bez zjevné příčiny. Jak uvádí zdroj: „Postižení často hledají konkrétní důvod či spouštěč panického záchvatu. Ten ale není důležitý, protože panická porucha je mnohem komplexnější problém.“
Mýtus 3: Panická porucha je neléčitelná
Skutečnost: Panická porucha je léčitelná. S vhodnou léčbou a strategiemi zvládání se lze naučit efektivně zvládat příznaky paniky. Léčba obvykle zahrnuje kombinaci psychoterapie (např. kognitivně-behaviorální terapie) a v některých případech medikace.
Mýtus 4: Panické ataky signalizují vážný zdravotní stav
Skutečnost: Ačkoli příznaky panické ataky mohou napodobovat příznaky některých vážných zdravotních stavů (např. infarkt), samotné panické ataky nejsou život ohrožující. Je však vhodné vyhledat lékařskou pomoc pro vyloučení jiných zdravotních problémů.
Mýtus 5: Panické ataky jsou jen způsob, jak získat pozornost
Skutečnost: Panické ataky jsou skutečnou a intenzivní reakcí na vnímané hrozby nebo stresory. Nejsou to přehnané reakce ani snaha o získání pozornosti.
Mýtus 6: Lidé trpící panickými atakami jsou nebezpeční nebo nepředvídatelní
Skutečnost: Během panické ataky je člověk zahlcen intenzivními pocity strachu a úzkosti. Neztratí však úplně kontrolu nad sebou a je nepravděpodobné, že by se stal agresivním nebo násilným.
Mýtus 7: Panické ataky lze zastavit hlubokým dýcháním
Skutečnost: Ačkoli techniky mindfulness a hluboké dýchání mohou pomoci zvládat příznaky paniky, nejsou tak účinné při zastavení probíhající panické ataky. Říkat někomu, aby se „uklidnil“ během panické ataky, může situaci dokonce zhoršit.
Tyto mýty mohou vést k nepochopení a stigmatizaci lidí trpících panickou poruchou. Je důležité šířit povědomí o skutečné povaze této poruchy a podporovat ty, kteří jí trpí, v hledání odborné pomoci.
Zdroje:
https://www.pilulka.cz/panicka-porucha-komplexni-pruvodce
https://www.psychoterapievacek.cz/psychoterapie/
https://www.psychoterapievacek.cz/panicka-porucha/uspesna-lecba-panicke-poruchy-leky-nebo-terapie/
https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9%C4%8Dba_panick%C3%A9_poruchy
https://psycholog-adicare.cz/panicka-porucha-a-jak-ji-lze-lecit/
https://www.therecoveryvillage.com/mental-health/panic-disorder/panic-disorder-myths/
https://bhatiapsychology.com/blog/6-myths-about-panic-disorders-debunked/
https://sunlightrecovery.com/myths-about-panic-attacks/
https://adicare.cz/uzkosti/panicka-porucha/
