Článek
Historie plavek není jen o módě – je to zrcadlo, v němž se odráží proměna lidských hodnot, strachů a touhy po kráse.
Středověk: Když se voda bála nahoty
V dobách, kdy církev určovala, co je slušné, se koupání stávalo aktem plným paradoxů. Ženy z vyšších vrstev se do vody nořily v těžkých vlněných šatech s olověnými závažími v lemu, aby sukně neplavaly nahoru. Muži sice mohli plavat nazí, ale veřejné lázně – poslední pozůstatek římské kultury – postupně mizely pod tlakem morálních kazatelů. „Bylo to jako nosit mokrou deku. Když se šaty nasákly, ženy se málem utopily,“ popisuje historička módy Eva Uchalová.
Zajímavý objev přišel v roce 2008 z rakouského hradu Lengberg, kde archeologové našli plátěné podprsenky z 15. století. Ty sice nesloužily ke koupání, ale dokazují, že snaha o podporu ženského těla má hluboké kořeny.
18. století: První vlaštovky z Anglie
S příchodem osvícenství se koupání stalo léčebnou procedurou. Na anglických plážích se objevily „koupací vozy“ – dřevěné kabiny tažené koňmi, kam ženy vstoupily oblečené, převlékly se do těžkých plátěných županů a do vody vstoupily po schůdcích, aby nikdo neviděl jejich kotníky. Muži měli o něco větší volnost: jejich plavky připomínaly kombinézy s námořnickým límcem, které sahaly až ke kolenům.
„Nejabsurdnější byl materiál – vlna nasáklá vodou vážila jako kámen. Kdo v tom chtěl plavat, musel mít svaly námořníka,“ směje se kurátor Muzea módy v Paříži Pierre Leclerc.
1907: Skandál, který změnil pravidla
Revoluce přišla z Austrálie v podobě Annette Kellermanové. Tato plavecká šampionka, která jako první žena přeplavala kanál La Manche, šokovala Boston svým jednodílným úborem: elastické punčochy spojené s trikem odhalujícím paže a výstřih až ke klíční kosti. Byla zatčena za nemravnost, ale soudce ji osvobodil s odůvodněním, že „žena má právo na pohodlí při sportu“. Její „Annette Kellerman suit“ se stal hitem – dámy si je nechávaly šít na míru, i když je církev nazývala „démonickým odhalováním těla“.
20. léta: Éra troufalých experimentů
S uvolněním morálky po první světové válce přišly odvážné střihy. Dámské plavky se zkrátily pod kolena, muži začali nosit trenýrky s páskem. Zlomový byl rok 1921, kdy Miss America Margaret Gormanová předvedla na pódiu nohy odhalené až po stehna – novináři psali o „nestydaté exhibici“, ale veřejnost byla nadšená.
„Největší inovací byl Lastex – vlákno z gumy a bavlny, které drželo tvar i ve vodě,“ vysvětluje textilní technolog Jan Novák. Právě tento materiál umožnil vznik přiléhavých plavek, jež v 30. letech nosily hollywoodské hvězdy jako Esther Williamsová.
1946: Jaderný výbuch jménem bikiny
Když francouzský designér Louis Réard 5. července 1946 představil dvoudílné plavky odhalující pupík, musel najmout striptérku Micheline Bernardini – žádná modelka nechtěla riskovat ostudu. Pojmenoval je podle atolu Bikini, kde USA testovaly atomovou bombu: „Bikini budou stejně výbušná!“
První reakce? Itálie a Španělsko je zakázaly, Vatikán je prohlásil za „hříšné“, na plážích v USA hlídkovala policie s metrem. Paradoxně je zachránila Brigitte Bardotová – její fotky v bikiny z filmu „A Bůh stvořil ženu“ (1956) z nich udělaly symbol ženské svobody.
60. léta: Sexualita versus aktivismus
Éra hippies přinesla monokiny – plavky bez horního dílu od Rudyho Gernreicha. Když je v roce 1964 předvedla modelka Peggy Moffitt, Sovětský svaz je označil za „důkaz kapitalistického úpadku“. Zatímco muži bojovali za právo chodit „topless“ (což v USA legalizovali až v roce 1937), ženy začaly plavky používat jako politický nástroj – feministky pálily podprsenky a s nimi i konzervativní plavkové modely.
„Nejabsurdnější byl zákon z roku 1960 v USA, který nařizoval, že dámské plavky musí mít zadní díl zakrývající půlku hýždí. Kontroloři s pravítkem měřili délku na plážích,“ vzpomíná novinářka Linda Carter.
Současnost: Technologie vs. návrat ke kořenům
Dnešní plavky jsou laboratoří pokroku:
- Závodní speciály z polyuretanu snižují odpor vody o 10 %
- Burkiny z Nepálu chrání před sluncem i náboženskými dogmaty
- 3D tištěné modely přesně kopírují tělesné proporce
Zároveň roste popularita retro stylů – vysoký pas z 50. let nebo mužské jednodílné plavky inspirované Freddiem Mercurym. „Je to reakce na dokonalé Instagramové siluety. Lidé chtějí vypadat lidsky,“ říká návrhářka Karolína Němcová.
Co odhalí příliv příště?
Plavky nikdy nebyly jen kouskem látky. Každá změna střihu odrážela boj mezi svobodou a strachem, mezi krásou a morálkou. Dnes, kdy někteří designéři experimentují s průhlednými materiály a aktivisté volají po plážích bez dress codu, se ptáme: Kam až jsme ochotni zajít v osvobození těla? Jedno je jisté – příští skandál čeká už za přílivovou čárou.
„Plavky jsou jako společenský barometr. Když chcete vědět, jak na tom kultura je s přijímáním těla, podívejte se na pláž.“
– filosofka Camille Paglia
Zdroje: – Ekapo.cz/Historie plavek - jak ubývalo a přibývalo materiálu? – Novinky.cz/ Plavky: malá věc, velká věda, fascinující historie. –Frekvence1.cz/Muži je milují, ženy s nimi občas tří. Historie plavek sahá až do 18.století, dámy plavaly i v sukních – Dessue.cz/blog/Pánské plavky: historie a vývoj od starověku po současnost- Luxusníprádlo.cz/Historie plavek
