Článek
Čikatilo - slovo jako zaklínadlo, tajná šifra … Dnešní generaci mnoho neřekne, ale Husákovy děti a jejich rodiče budou vědět. Sériový vrah, pedofil a kanibal, který pod maskou spořádaného manžela a otce dvou dětí dlouhá léta unikal spravedlnosti.
Andrej Čikatilo se narodil v Sovětském svazu v roce 1936 v obci Jabločnoje v Sumské oblasti dnešní Ukrajiny. Jak to ale celé začalo? Jak se z malého neduživého kluka stane zrůda? Již při svém narození jevil Andrej Čikatilo známky onemocnění projevujícího se nadměrným hromaděním mozkomíšního moku v dutých místech uvnitř mozku, což mělo za následek zrychlený růst hlavy. Kromě toho se až do svých 12 let věku často pomočoval, za což byl matkou trestán a byl silně krátkozraký. Tyto zdravotní problémy spojené s rodinným traumatem, kdy byl jeho dědeček v rámci kolektivizace připraven o vlastní hospodářství, plus dětství strávené v malé obci během válečných a poválečných chudých let, na Andrejovi jistě stopy zanechaly. Andrej byl roztržitým a stydlivým dítětem. Jeho ranné dětství bylo poznamenáno také nepřítomností otce, který v době druhé světové války velel partyzánskému oddílu, později byl zajat Němci, osvobozen Američany a po návratu do Sovětského svazu vystaven represím ze strany komunistického režimu. Válečné roky tedy strávil Andrej pouze s matkou, která měla velký problém Andreje a jeho mladší sestru, která se narodila v roce 1943, tedy v době, kdy byl její manžel již dva roky mimo domov, uživit. S kým matka Andreje počala jeho sestru se neví, údajně mělo jít o následek znásilnění německým vojákem. Kromě mladší sestry se traduje, že měl Andrej ještě staršího sourozence Stěpana, kterého ale údajně v době velkého hladomoru na Ukrajině v letech 1932-1933 kdosi unesl a snědl. Zda je tato historka pravdivá, či zda Stěpan vůbec existoval a jak umřel, se neví. Pravděpodobně se však jedná spíše o vymyšlenou báchorku, kterou rodiče strašili děti, když odcházeli do práce a nechtěli, aby děti vycházeli ven a toulali se bez dozoru, protože ani ze svědectví pamětníků ani z dobových dokumentů nebylo nikdy prokázáno, že by Stěpan Čikatilo opravdu existoval.
Andrej nicméně rostl a začal chodit do školy, kde ho spolužáci kvůli jeho krátkozrakosti často šikanovali. I přes to, že byl žákem spíše nepozorným a apatickým, jeho prospěch byl vždy výborný. Do doby jeho školní docházky je také datována další historka, která mohla ovlivnit jeho vývoj a narušit psychiku, pokud by se opravdu stala. Údajně během okupace sovětské vesnice nacistickými vojáky za druhé světové války došlo k popravě místních obyvatel kvůli jejich spolupráci s partyzány. Němci vedli několik mužů na popravu a za nimi se s odstupem plížily místní děti včetně malého Andreje … Padly výstřely a těla místních mužů se skácela do předem vykopané jámy. Děti se lekly a utíkaly zpět na náves … Vojáci po nich začali střílet, Andrej zakopl a upadl do bezvědomí. Němci, v domnění, že je mrtvý, ho hodili do jámy k popraveným… Malý Čikatilo se později probral, ale musel v jámě s mrtvolami strávit nějakou dobu, než z ní mohl nepozorován vylézt. Stejně jako u historky s jeho starším bratrem, ani v tomto případě se nepodařilo prokázat, že by se tyto události opravdu staly.
I přes chudé poměry a problematický zdravotní stav se Andreji Čikatilovi podařilo úspěšně absolvovat střední školu a vyrůst do výšky zhruba 180 cm. Jeho výška v kombinaci s pozdější stokilovou hmotností se v budoucnu ukáže doslova jako smrtící kombinace, kdy jeho oběti nemají sebemenší šanci se ubránit. V roce 1954 zkusil budoucí masový vrah složit přijímací zkoušky na právnickou fakultu Lomonosovovi univerzity v Moskvě, což se mu nepodařilo. Tento svůj neúspěch nicméně přičítal hlavně svému původu, tedy otci, který byl tehdejším režimem považován za politicky nespolehlivého a bylo mu umožněno pracovat pouze jako lesník. Po tomto nezdaru začíná Čikatilo studovat na spojovacím učilišti ve městě Ochtyrka v Sumské oblasti dnešní Ukrajiny. Následně si v rámci kombinované formě studia zkouší dodělat vysokoškolské vzdělání a stát se inženýrem železniční dopravy. Ani zde není úspěšný, protože zvládne dokončit pouze dva ročníky, než je povolán do armády a slouží ve Střední Asii a následně pak jako spojař v Berlíně. Přestože je Čikatilo vysoký a dobré tělesné konstituce, má na muže stále poměrně jemné rysy a možná i proto se v armádě stává obětí sexuálního násilí.
Po návratu z vojny začal Čikatilo pracovat jako inženýr telefonní ústředny v menší obci Rodionovo-Něsvetajskaja nedaleko od Rostova na Donu (dnešní Rusko). Zde také vstupuje do Komunistické strany Sovětského svazu. Ve svých 26 letech je Čikatilo stále svobodný, což trápí jeho mladší sestru, která ho v roce 1962 seznámí se svou kamarádkou Feodosijí Odnačevovou, kterou si Čikatilo o rok později bere za manželku. Přestože intimní život páru není příliš povedený (údajně má Čikatilo problémy s erekcí a předčasným vyvrcholením), vzejdou z tohoto svazku dvě děti - dcera Ludmila (ročník 1965) a syn Jurij (ročník 1969). Kromě problémů v sexuální oblasti je ale společný život manželů harmonický, Andrej Čikatilo nepije, nekouří a vydělané peníze pečlivě spoří. Ani žádné důvody k žárlivosti Andrej Feodesiji nedává. Čikatilo je ambiciózní a dále se vzdělává, hned po svatbě se mu povede dostat na Rostovskou státní univerzitu, kterou v roce 1970 dálkově úspěšně absolvuje v oboru ruský jazyk a literatura. Právě tato specializace mu později umožní se dostat do bezprostřední blízkosti svých budoucích nezletilých obětí.
V 70. letech pracoval Andrej Čikatilo jako učitel ruského jazyka a literatury na střední internátní škole v Novošachtinsku, kde se objevují první zmínky o jeho nevhodném chování ke studentkám, které měl pod záminkou vysvětlování probírané látky osahávat a obtěžovat dokonce i na jejich pokojích. Tehdejší vedení školy stížnosti dvou nezletilých studentek vyřešilo jeho odchodem ze školy, Čikatilo však dostal šanci a možnost odejít na vlastní žádost, nebyl tedy vyhozen. V roce 1974 krátce pracoval jako učitel odborného výcviku, než se v roce 1978 celá rodina přestěhovala do města Šachty, kde se Čikatilo nechal zaměstnat jako vychovatel v odborném technickém učilišti s internátem, přičemž jeho žena se stala správkyní daného učiliště. Ani zde nebylo jeho chování vzorné - po večerech sexuálně obtěžoval místního 15letého studenta, což nezůstalo bez pozornosti ostatních studentů, kteří ho od té doby nenazvali jinak než honílkem a bukvicí. Zhruba od té doby, co začal Andrej Čikatilo pracovat s mládeží, začíná růst i jeho sexuální apetit. Čikatilo postupně objevuje, že ho vzrušuje zakázané ovoce, odpor a ponižování obětí jeho zvrhlých choutek. Přibližně v tomto období také zakoupí v blízkém okolí starý dům, kde se potají schází a sexuálně experimentuje s prostitutkami. Přesto potrvá 15 let od svatby s Feodesijí, než Čikatilo poprvé v roce 1978 udeří.
