Článek
Čím jsem starší, tím kvalitnější vztahy se snažím navazovat. Jsem žena, a přesto si raději povídám se ženami. S těmi, které nesoudí a mají nadhled. Snad to mohu tvrdit i o sobě. A právě při hlubších rozhovorech s blízkými kamarádkami jsem si uvědomila, jak rozsáhlý je problém sexuálního zneužívání a obtěžování. Zkušenost s nimi má totiž, jak se ukázalo, velké množství z nás.
Ať už se jedná o „pouhé“ výkřiky na ulici komentující kvalitu poprsí, osahávání dívky v pubertálním věku ze strany rodinného příslušníka pod vlivem alkoholu, sexuální nátlak instruktora v autoškole nebo staršího kolegy či šéfa v práci, kdy dívka sice má možnost odmítnout, ale vzhledem k nedostatku zkušeností a nátlaku to jde jen obtížně … To všechno jsou věci, které se nikde neobjeví, zůstávají totiž buď v rodině, nebo nejsou zákonem postihnutelné (ač je dívka velmi mladá, už například není pod zákonem). Jsou však sporné z hlediska morálky a jizvy na duši samozřejmě zanechávají. A to vůbec nemluvím o závažných trestných činech, znásilněních atd., které nadělají mnohem větší paseku.
Proč však tento úvod? V diskuzích pod články o kauzách sexuálního násilí vůči ženám (ale nejen jim) často čtu argumenty pánů typu: „My jsme jim u toho nesvítili, proč tam lezla, nejdřív jde k němu do bytu a pak se diví, měla to nahlásit hned a ne až za dva roky…“
Pánové, prosím, zkuste si představit sebe na místě takto obtěžovaných žen. Je léto, jdete po ulici v šortkách a triku a naproti vám jde partička holek a najednou na vás začnou ukazovat a pokřikovat: „Hele, koukni na to péro, hustý!“ A smějí se. Pozornost celé ulice je na vás. Anebo po večírku, když už se celá alkoholem zmožená parta uloží ke spánku, tak si k vám přilehne příbuzná, třeba tetička, a zezadu vám začne masírovat penis. Podotýkám, že tetička je naprosto průměrná starší žena, která přebrala a smrdí jí z úst, nepředstavujte si hned modelku. Anebo si vezměte, že jako mladý absolvent, dejme tomu v osmnácti, devatenácti letech, přijdete do nové práce a vaše šéfová do vás každý den hustí, jak skvělý je sex s ní a jak moc by vás chtěla. Opět se jedná o naprosto průměrnou ženu, která má doma rodinu a chce si jen užít… To jí ale nebrání v tom, aby na vás pořád nesahala ….
Pokud byste tyto situace s přehledem ustáli, vězte, že většina z nás, holek, je také ustála. Musela. Ženský úděl, řekli byste možná. Ale zkuste si představit, že je situace horší a třeba rodinný příslušník nebo cizí člověk dílo dokoná a opravdu vás znásilní! Jak se budete cítit? Nazí? Zasažení? Ponížení hrubým zásahem do vaší intimity? Budete pochybovat, zda to nebyla vaše vina? Zda jste k tomu nezavdali něčím podnět? A budete chtít o této události někomu vypravovat? Popisovat podrobnosti? Anebo se s tím časem naučíte žít a budete doufat, že toho dotyčného již nikdy neuvidíte? Ovlivní to vaše další vztahy a důvěru k lidem? Budou vás zraňovat pochybovačné komentáře? A co když se ten, kdo vám kdysi ublížil, najednou zase objeví nebezpečně blízko?
Život není černobílý, lidé nejsou dokonalí a nikdy nebudou. Zachránit nás snad může jenom vzájemný respekt, soucit, snaha zabránit přenosu traumat na další generace. Zkuste si na místě těch podle vás „nevěrohodných“ obětí představit třeba vlastní sestru, partnerku, maminku, prostě někoho, koho máte rádi. Nestálo by jejich svědectví alespoň za prošetření?
