Článek
Když nestačí politická přestřelka
Kauza kolem dotací pro Agrofert přitvrdila. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák oznámil, že podává trestní oznámení na ministra zemědělství Martina Šebestyána kvůli postupu při proplácení dotace holdingu Agrofert. Podle CNN Prima NEWS Dvořák tvrdí, že existuje podezření, že stát nejednal s péčí řádného hospodáře a dostatečně nehájil veřejný zájem.
To je vážnější než další opoziční výkřik ve Sněmovně. Trestní oznámení samozřejmě samo o sobě neznamená vinu. Ani ministra, ani úředníků, ani Agrofertu. Znamená ale, že se spor o Babišův střet zájmů znovu přesouvá z politické rétoriky do prostoru, kde už nestačí říct „všechno je vyřešené“.
A právě tato věta je v celé kauze nejopotřebovanější.
Premiér Andrej Babiš opakuje, že Agrofert nevlastní, že akcie převedl a že z holdingu nemá prospěch. Jenže když vedle toho dál běží debata o vyplácení dotací firmám spojeným s Agrofertem, nevypadá to jako uzavřená kapitola. Vypadá to jako účet, který se pořád vrací na stůl.
Brusel se neptá ze zvědavosti
Evropská komise mezitím požádala české úřady o další informace k opatřením, která mají zabránit střetu zájmů premiéra. Jak uvedl Reuters, Komise se zajímá mimo jiné o přesun Babišových akcií Agrofertu do trustu a o to, zda firmy spojené s premiérem nemohou dál čerpat evropské peníze.
To není bruselská šikana pro domácí spotřebu. To je kontrola veřejných prostředků. Pokud Evropská unie odmítne dotace proplatit, náklady mohou skončit na českém státním rozpočtu. Přeloženo do normální řeči: pokud stát pošle peníze tam, kde Brusel později řekne ne, zaplatí to čeští daňoví poplatníci.
A tady přestává být kauza jen Babišova. Stává se z ní problém vlády, ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu a všech, kdo rozhodují, zda se peníze vyplatí i přes varovné signály.
Podle ČT24 se dopis Evropské komise z 20. května týká i zemědělských fondů a informace poskytnuté českými úřady zatím podle unijních zdrojů nestačí k dokončení posouzení možného střetu zájmů. To je přesně ten moment, kdy by měl stát brzdit, ne šlapat na plyn.
Stejný metr, nebo jen řeči
Opozice chce kvůli Babišovu střetu zájmů mimořádnou schůzi Sněmovny. Rakušan vyzval Šebestyána, aby ministerstvo přestalo vyplácet dotace Agrofertu, dokud nebude jasné, že je Evropská unie neodmítne proplatit. Podle Českých novin Dvořák trestní oznámení zdůvodnil právě postupem při proplacení dotace.
Jistě, opozice z toho dělá politiku. Jaké překvapení. Od opozice se čeká, že vládě půjde po krku, zvlášť u případu, který se týká premiérova byznysového stínu. To ale neznamená, že otázka je falešná.
Falešné je spíš tvrdit, že stát může tvrdě kontrolovat malé podnikatele, zemědělce nebo obce, ale u největšího holdingu spojeného s premiérem má stačit politické ujištění. Pravidla buď platí pro všechny, nebo jsou jen kulisou pro ty slabší.
Babišova obrana stojí na tom, že už žádný střet nemá. Dobře. Pak by vládě nemělo vadit doložit to tak čistě, aby nemusela vysvětlovat další dopisy z Bruselu, další schůze ve Sněmovně a další trestní oznámení. Pokud je všechno v pořádku, transparentnost premiéra neoslabí. Posílí ho.
Zatím ale sledujeme opak. Každá nová zpráva budí dojem, že český stát místo klidného hájení veřejných peněz opatrně našlapuje kolem člověka, který sedí v jeho čele. To je pro důvěru ničivé.
Trestní oznámení nemusí skončit ničím. Policie nebo státní zastupitelství mohou věc odložit, protože nenajdou podezření na trestný čin. Politická odpovědnost ale nezmizí s razítkem. Vláda musí vysvětlit, proč se peníze vyplácejí právě teď, za jakých záruk a kdo ponese účet, pokud je Brusel odmítne uznat.
Agrofert, dotace a policie jsou výbušná kombinace. Ne proto, že by každý v případu byl automaticky vinen. Ale proto, že stát znovu působí, jako by u premiéra potřeboval zvláštní návod na běžnou zásadu: veřejné peníze nejsou soukromý polštář mocných.
