Článek
Resort není tabulka po úklidu
Igor Červený přišel na ministerstvo životního prostředí jako muž Motoristů, tedy strany, která si ze zelené politiky často dělala spíš terč než závazek. Už to samo o sobě z něj udělalo ministra pod drobnohledem. Ne proto, že by životní prostředí musel řídit jen člověk s aktivistickou minulostí. Ale proto, že resort, který řeší klima, krajinu, energetické úspory, odpady i evropské peníze, nesnese politiku ve stylu: hlavně to nepřehánět s ekologií.
Červený se podle svého oficiálního profilu na webu ministerstva představuje jako zastánce vyváženého vztahu mezi ochranou přírody a hospodářským rozvojem. To zní rozumně. Jenže právě tahle věta je v české politice tak častá, až by měla mít vlastní razítko. Vyváženost může znamenat chytrou politiku. Anebo také elegantní způsob, jak se vyhnout jasnému rozhodnutí.
Ministr teď hlásí „splněno“. Jenže ministerstvo není školní lavice ani poradní místnost, kde se po prvních měsících rozdá slovní pochvala za pořádek v šanonech. U životního prostředí se chyby často ukážou až pozdě. Na účtech za energie, na nepřipravených projektech, na zpožděných výzvách, na úřednících, kteří odešli i se znalostí systému.
A hlavně na lidech, kterým se má stát tvářit méně jako kontrolor a víc jako pomocník.
Škrty jsou jednoduché, následky už méně
Červený může ukázat na reorganizaci a říct: tady jsme řezali. Jenže řez sám o sobě není důkazem dobrého řízení. Podle ČT24 ministerstvo k začátku dubna zrušilo 38 míst a zároveň vytvořilo odborné oddělení pro klimatickou politiku a Green Deal. iROZHLAS k tomu popsal, že zanikla nebo se slučovala i některá oddělení věnující se dekarbonizaci.
To je politicky nápadná kombinace. Na jedné straně se škrtá v aparátu, který se věnoval proměně energetiky a klimatické politice. Na straně druhé vzniká nové oddělení se zeleným názvem, navíc v době, kdy má agendu kolem Green Dealu na starosti vládní zmocněnec Filip Turek. Ministerstvo tvrdí, že nejde o žádný sekretariát pro Turka. Dobře. Ale veřejnost má právo chtít víc než ujištění.
Když se ruší odborná místa, otázka nezní jen kolik se ušetří. Otázka zní, co už úřad nebude umět stejně dobře jako dřív. Kdo pohlídá evropské termíny. Kdo připraví kvalitní pravidla pro renovace. Kdo zvládne střet mezi průmyslem, obcemi, domácnostmi a ochranou krajiny. To nejsou položky, které se dají nahradit jednou novou cedulkou na dveřích.
Stát se často tváří, že zeštíhlení je automaticky ctnost. Není. Zeštíhlený úřad může být pružnější. Anebo jen slabší.
Zelená úsporám přežila, ale za jinou cenu
Červený má jeden viditelný argument ve svůj prospěch: Nová zelená úsporám pokračuje. Oficiální web programu uvádí, že u rodinných domů bude možné využít bezúročný úvěr až 750 tisíc korun na dílčí renovace a až dva miliony korun na komplexní renovace, zatímco v režimu NZÚ Light má zůstat přímá pomoc pro zranitelnější domácnosti až do výše 400 tisíc korun.
To je podstatné. Program, který pomáhá lidem zateplit domy, vyměnit zdroje tepla nebo snížit spotřebu energií, není zelená ozdoba pro dobrý pocit. Je to sociální, energetická i bezpečnostní politika najednou. Domácnost, která méně protopí, je méně zranitelná. Stát, který snižuje spotřebu energie, je méně závislý. A krajina ani klima z toho obvykle netratí.
Jenže i tady je třeba sundat reklamní filtr. Přechod k bezúročným půjčkám může program stabilizovat, ale zároveň mění jeho povahu. Půjčka není dotace. I bez úroku zůstává závazkem. Pro střední třídu může být zajímavým nástrojem. Pro domácnost, která se bojí každé další splátky, to může být dveřmi, na které si netroufne zaklepat.
A právě tady se ukáže, jestli ministerský test opravdu vyšel. Ne podle toho, zda se program jmenuje stejně. Ale podle toho, kdo na něj reálně dosáhne.
Známku nedává ministr, ale čas
Červený může mluvit o splněném úkolu. V politice je to pochopitelné. Nový ministr potřebuje ukázat, že nepřišel jen sedět v kanceláři a čekat na další průšvih Motoristů. Jenže resort životního prostředí má jednu nepříjemnou vlastnost: nedá se ošálit rychlou prezentací.
Když se špatně nastaví podpora renovací, projeví se to v účtech domácností. Když se oslabí odborné kapacity, projeví se to v kvalitě projektů. Když se klimatická politika stane hlavně politickým divadlem, projeví se to ve chvíli, kdy už bude na opravy pozdě. A když se ochrana přírody začne brát jako překážka hospodářského rozvoje, zaplatí to krajina, kterou žádná tisková konference neobnoví.
Červený tedy může oznámit „splněno“. Jenže skutečný test nezačal u jeho prohlášení. Začal ve chvíli, kdy sáhl do lidí, struktur a programů, které mají držet českou ekologickou a energetickou politiku pohromadě.
Známku mu nedá premiér, stranický kolega ani spokojený titulek. Opraví ji realita. A ta bývá u ministerstva životního prostředí přísnější než jakýkoli učitel.
