Článek
Potlesk pro generála, studená sprcha pro vládu
Karel Řehka umí říct nepříjemnou věc bez politického divadla. A právě proto jeho slova bolí víc než běžná opoziční palba. Na debatách o bezpečnosti nemluví jako člověk, který potřebuje někoho porazit ve studiu. Mluví jako voják, který vidí seznam úkolů a k němu prázdnější peněženku, než by bylo zdrávo.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich při návštěvě Česka připomněl, že každý spojenec musí plnit své závazky, protože jsou nutné pro obranu i odstrašení. Podle ČT24 se s Řehkou shodl, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a že pro Česko to znamená mimo jiné vybudování těžké brigády.
Tohle není abstraktní alianční řeč. To je vzkaz do Prahy: přestaňte si hrát s čísly a ukažte schopnosti. Těžká brigáda, protivzdušná obrana, logistika, zásoby, lidé. Věci, které nejsou vidět na billboardu, ale rozhodují, zda stát v krizi obstojí.
Řehka k tomu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus řekl větu, která by měla viset na dveřích Strakovy akademie: „Jsme v situaci, kdy máme dělat koncepci, aniž bychom věděli, jaké budeme mít v příštích letech zdroje.“ Přeloženo z generálštiny: chcete plán do roku 2040, ale nechcete říct, čím ho zaplatíte.
Babišovi vadí účet, ne hrozba
Andrej Babiš se rád tváří jako muž výkonu. Jenže u obrany se ukazuje, že výkon má nepříjemnou vlastnost: stojí peníze. Premiér může být nespokojený s koncepcí armády, může chtít víc vojáků a rychlejší modernizaci, může se mračit nad tempem náboru. Ale zvednuté obočí tank nekoupí.
Česko navíc řeší něco horšího než starý dvouprocentní závazek. NATO už po haagském summitu pracuje s cílem pěti procent HDP do roku 2035, z toho 3,5 procenta na základní obranné potřeby a schopnosti. Oficiální přehled Severoatlantické aliance mluví i o každoročních plánech s věrohodnou cestou k cíli.
Věrohodná cesta. To je přesně slovní spojení, které českou politiku bolí.
Babiš podle Reuters připustil, že Česko letos pravděpodobně nesplní ani dvouprocentní cíl NATO. Zároveň slíbil dlouhodobě mířit ke 3,5 procenta do roku 2035 a tvrdil, že důležitější než samotné procento jsou schopnosti. To zní rozumně jen do chvíle, než si uvědomíme, že schopnosti bez peněz vznikají zhruba stejně snadno jako dálnice bez asfaltu.
Ano, procenta nejsou všechno. Armáda může peníze utratit hloupě. Může nakoupit špatně, pozdě nebo předraženě. Ale opačná póza je stejně falešná: tvářit se, že výdaje nejsou důležité, protože hlavní jsou schopnosti. Schopnosti totiž nejsou zaklínadlo. Jsou výsledkem dlouhého, drahého a nudného budování.
Generálové neřeší dojem. Řeší čas
Řehka opakovaně připomíná, že Ukrajina Evropě kupuje čas. Není to pohodlná věta. Je ale přesná. Dokud Rusko krvácí na Ukrajině, má Evropa prostor doplnit sklady, posílit obranu a přestat předstírat, že bezpečnost se dá odložit na příští rozpočtový výhled.
Babišova vláda stojí před jednoduchou volbou. Buď bude dál mluvit o prioritě, zatímco armáda bude skládat koncepce bez jistých zdrojů. Nebo řekne veřejnosti pravdu: bezpečnost bude drahá, dlouhodobá a politicky nevděčná. Nic mezi tím neexistuje.
Právě proto Řehka trefil citlivé místo české politiky. Neútočil na Babiše osobně. Nemusel. Stačilo pojmenovat realitu. Česko má alianční úkoly, chybějící schopnosti, nejisté peníze a vládu, která by ráda působila odhodlaně, ale nechce nést celý účet.
Generálové sklízejí potlesk, protože část veřejnosti slyší v jejich slovech něco, co od politiků často nepřichází: naléhavost bez vytáček. Jenže potlesk armádu nevyzbrojí. To musí udělat vláda.
A Babiš bude muset ukázat, zda je opravdu manažer krizové doby, nebo jen další premiér, který pochopil hrozbu až ve chvíli, kdy mu spojenci i vlastní generálové položili na stůl účet bez možnosti odkladu.
