Článek
Konečně někdo sáhl na drahé penzijko
Alena Schillerová našla téma, které se politicky prodává skoro samo. Lidem se na důchod spoří těžko, státní penze samy o sobě slibují čím dál méně jistot a penzijní společnosti si z dlouhodobých úspor roky ukrajovaly poplatky, kterým běžný klient často pořádně nerozuměl. Teď má přijít řez.
Ministerstvo financí představilo projekt Lepší penzijko, v němž chce u transformovaných, konzervativních, smíšených i dynamických fondů zrušit výkonnostní poplatek a poplatek za správu plošně zastropovat na 0,5 procenta ročně. Výjimkou mají být alternativní fondy. Schillerová k tomu uvedla, že stát podporuje tento byznys zhruba 18 miliardami korun ročně, a proto má právo chtít maximální efektivitu a prospěch pro klienta, jak píše Ministerstvo financí.
To je silný argument. Penzijko není čistě soukromý produkt, který si trh provozuje ve vlastní bublině. Stát do něj posílá podporu, daňové výhody a politickou naději, že lidé nebudou ve stáří odkázáni jen na průběžný systém. Když veřejné peníze pomáhají vytvářet klientskou základnu, není drzost ptát se, zda poplatky nejsou přifouknuté.
A u části fondů přifouknuté opravdu působily. Zvlášť když se klientovi z dlouhodobého výnosu odkrajuje nejen správa, ale i odměna za zhodnocení. Fond vydělá, člověk se raduje, a zároveň se mu z radosti strhne další díl.
Fondy pláčou, ale ne úplně bez důvodu
Jenže teď přichází druhá část příběhu. Penzijní společnosti tvrdí, že vláda neškrtá tuk, ale řeže do provozu. Asociace penzijních společností se opírá o studii EY, podle níž reálné náklady penzijka vycházejí na 0,82 procenta, u nových fondů ještě výrazně výš. Prezident asociace Radek Moc varoval, že strop 0,5 procenta by byl pod skutečnými náklady a pro menší hráče obzvlášť bolestivý, popsaly Seznam Zprávy.
Samozřejmě, když regulátor sahá firmám na příjmy, firmy objeví náklady s téměř básnickou citlivostí. Najednou je každý klientský servis zásadní, každá distribuce nenahraditelná a každý marketing investicí do finanční gramotnosti národa. Část toho je obrana marže. Část ale nelze smést ze stolu.
Pokud se poplatky seříznou příliš nízko, může se stát, že fondy začnou šetřit na poradenství, komunikaci, investiční správě nebo akvizici nových klientů. A to by byla ironie: reforma, která má lidi přitáhnout ke spoření na stáří, by zároveň mohla oslabit ty, kdo je do systému mají dostat a peníze rozumně spravovat.
Doprovodné materiály k návrhu podle Českých novin samy připouštějí, že nižší stropy si u části penzijních společností vyžádají úpravu obchodního modelu nebo úspory z rozsahu. Zároveň ale tvrdí, že vyšší zájem mladších klientů může správcům výpadek částečně kompenzovat.
To je sázka. Ne jistota.
Klient nemá financovat pohodlný model
Pointa je jednoduchá: klient nemá být dojnou krávou penzijního průmyslu, ale také nemá skončit v systému, kde nízký poplatek zaplatí horší službou a menší konkurencí. Schillerová má pravdu, když říká, že víc peněz má zůstat střadatelům. Fondy mají pravdu, když upozorňují, že správa čtyř milionů smluv, státních příspěvků, dat, rizik a investic něco stojí; počet lidí s penzijním spořením připomněl i iROZHLAS.
Jenže obě pravdy se nepotkají v tiskové větě. Potkají se až v nastavení, které opravdu zvýší čistý výnos lidí a zároveň nezmění penzijní spoření v produkt, do něhož firmy budou chodit jen z povinnosti a bez chuti.
Schillerová politicky trefila citlivé místo. Penzijní společnosti dlouho žily v modelu, kde klientovi stát říkal „spoř si“, a fondy si z této státem podporované poslušnosti braly pohodlný díl. Teď se zlobí, že vláda sahá na jejich byznys. Dobře. Ale byznys, který stojí na veřejné podpoře a důchodové úzkosti lidí, nemůže čekat, že bude navždy chráněn před nepříjemnou otázkou: kolik si vlastně berete a proč tolik?
Skutečný test reformy nebude v tom, jestli Schillerová udělá na tiskovce z fondů nenasytné finanční domy. Ani v tom, jestli fondy předvedou nejdramatičtější nářek nad vlastními náklady. Test bude v peněženkách lidí po dvaceti, třiceti letech spoření.
Pokud zůstane víc peněz klientům a systém bude dál fungovat, byl řez správný. Pokud se trh zúží, služby zhorší a mladí do penzijka stejně nepřijdou, bude to jen další česká reforma, která na plakátu vypadala levněji než v praxi.
