Článek
5. září 2006 byl v hlavním městě Německa slavnostní den. Právě v tento den začala výstava gigantického komplexu, mělo se zrodit největší letiště celého Německa, a mělo být hotové 2012. Jenže… to nějak nevyšlo. A to vůbec. 6 let po zahájení tam sice jakási budova stála, to byl ale spíše závadný kus přerostlého smetiště, než aby to bylo letiště.
Ale co si myslíte byla největší závada? Při výstavbě letiště Berlín-Brandenburg se pokazilo tolik věcí, že je těžké si vybrat. Inventář po zrušeném otevření v červnu 2012 odhalil kolem 120 000 závad. Přitom tady nejde jen o maličkosti, patří mezi ně opravdu velmi závažné věci, jako je nefunkční protipožární systém, tisíce automatických dveří bez připojení k elektrické síti a propadlé stropy garáží. 170 000 kilometrů kabelu bylo zjevně náhodně nacpáno do úzkých šachet takovým způsobem, že by jedna jediná malá chybka mohla znamenat okamžité selhání celého letiště.
První zásadní chyba: Nefunkční ochrana proti požárům
Jedním z hlavních důvodů, proč se uvedení BER do provozu zpozdilo o osm let, bylo nedostatečné řešení a plánování požární ochrany.
Vzhledem ke své velikosti (320 000 m2) vyžaduje BER obzvláště komplexní protipožární systém. Zahrnuje to kolem 16 000 hlásičů požáru, potrubí pro přívod a odvod vzduchu o délce několika kilometrů a více než 50 000 sprinklerových hlavic. Složitost systému zřejmě zahltila zaúkolované společnosti, protože se nepodařilo dodržet takřka nic. Hlásiče požárů kvůli kabelovým problémům neudělali ani muk, když se prostory naplnily čmoudem, a sprinklerové hlavice… to je až neuvěřitelná historka. Chytré hlavy si totiž asi řekly, že hlavice nevypadají moc esteticky, a tak je schovali za tenkou vrstvu stropu. Výhodou je, že pokud tedy na letišti vzplane oheň, cestující nezemřou kvůli ohni, ale kvůli stropu a několik tisíc litrů vody, které na ně spadnou a rozmačkají.
Problém s eskalátory a špatně zasazené stromy
Představte si, že přijedete vlakem k letišti, máte u sebe těžká zavazadla a potřebujete se dostat do terminálu, jdou s vámi vaše děti, přátele, třeba i babička. Vlezete s kufry na eskalátory, pohodlně jedete nahoru, a najednou, těsně před koncem, eskalátory náhle skončí, a musíte se vyšplhat po šesti normálních schodech do druhého patra. Takovou situaci si musíte nechat projít hlavou, to tam při stavbě stáli Olda a Jarda u eskalátorů a spočítali si, že potřebují zhruba 54 metrů eskalátorů. Günther pak měl na starosti objednat těch 54 metrů, jenže Günther si spletl čísílka a objednal jen 45 metrů. Posledních pár metrů bylo tedy jednoduše vyplněno schody, a Pat a Mat měli hotovo.
Nejen vnitřní část letiště byla plná problémů, i venku se toho moc nepovedlo. Věděli jste, že je možné postavit přistávací dráhu špatně, a všimnout si toho až potom, co jste kolem ní zasadili přes 1000 stromů? Logický krok: Stromy zase vytrhat, a dráhu otočit na správnou stranu.
Ale vraťme se zase dovnitř do letiště. Co myslíte by se mohlo ještě všechno pokazit? Podívejme se na menší shrnutí:
Muselo se znovu položit 35 kilometrů kabelu – původní položení kabelů bylo příliš riskantní, každý zkrat by mohl způsobit oheň. A jak již víme, ten by se nejspíše neuhasil.
Byly instalovány nesprávné (hořlavé) hmoždinky – sice držely, ale stejně jako špatně položené kabely by byl velkým problémem, kdyby začalo hořet. Shořely by.
Elektrikáři zapomněli na vypínač – přes 10.000 světel nešlo zhasnout, protože elektrikáři buď zapomněli na vypínač, nebo zapomněli, kam ho dali (dobře, šlo asi jen o technický problém a přestřižení kabelu pro vypínač, ale to není méně tragické). Několik let se tam tedy svítilo přes den i v noci. Oprava stála 11 milionů eur.
Zpět k ohni: Pokud by hořelo, smůla – nešlo se spojit s hasiči. A až se technikům kontakt se záchrannými službami konečně povedl, ukázalo se, že to trvá kraťoučkých 38 minut, než se hasiči či sanitka dostanou k letišti.
Špatně očíslované dveře – Téměř každý třetí ze 4000 prostorů na letišti byl očíslován nesprávně. Příliš často se pokoje přeplánovali, přičemž nikdo nehlídal očíslování.
Nebezpečí kolapsu – Pět ventilátorů visící na plošinách pod střechou terminálu mají v případě požáru odsát kouř. Každý z větráků váží čtyři tuny, tedy mnohem více, než se původně plánovalo. Následně musely být stěny posíleny.
Debakl z hlediska financí, doby výstavy a velikosti
Než si dáme detailní revizi, měli bychom si zopakovat, co byl úplně původní plán Berlínských hlaviček před samotnou, katastrofálně pokaženou výstavbou nového letiště. Původní doba výstavby se pohybovala kolem pěti let (2006–2011), celková cena neměla překročit 2 miliardy eur a jeho velikost měla vystačit k tomu, aby původní dvě berlínská letiště mohla ukončit provoz.
Realita ale vypadá zcela jinak. BER bylo otevřeno až roku 2020, a Německo za něj zaplatilo 7,08 miliard euro. Na víc je kvůli všem až do dnes trvajícím chybám neschopné odbavit očekávaný počet turistů, tím pádem musí stále fungovat letiště Schönfeld jako výpomoc. Politici reagovali na tuto organizační a stavební katastrofu vzájemným obviňováním a hromadným propouštěním. Několik inženýrských firem během práci na letišti zkrachovaly, počáteční vedoucí stavební firma kvůli menším manipulacím ztratila úkol, což se ukázalo jako chyba. Následující firma nechápala stavební dokumentace – která následně byla nalezena na berlínském smetišti – a chyběli jim znalosti toho, co a kde bylo doposud postaveno. Přesto nikdo nedostal za celé toto šílenství dudku. Odpovědní politici jsou všichni dávno mimo své funkce a odpovědní firmy si nad tím myjí ruce.
Pro Němce je pozitivní jen jedno: Konečně funguje. A první tři roky nebyly zase až tak strašné. Sice je letiště tragicky přetíženo s minimálním počtem cestovatelů, nedostatečný počet personálu komplikuje různé aspekty fungování a chyby nezmizely, ale aspoň mohou letadla přistávat. Více nebo méně.
Zdroje:
architekten-scout.com/allgemein/flughafen-berlin-brandenburg-fehler#:~:text=So%20waren%20etwa%20Rolltreppen%20zu,gesamten%20Terminals%20wurde%20falsch%20angelegt
https://www.welt.de/wirtschaft/article146839756/Das-ist-die-erschreckende-Fehlerliste-des-BER.html
