Článek
Průlomy v medicíně
Stal se rok 2023 začátkem konce Alzheimerovy choroby? Důvod k optimismu určitě je, protože letos byly nalezeny dva léky, které by tuto nemoc mohli aspoň zpomalit.
Donanemab a Lecanemab působí tak, že čistí amyloidní protein hromadící se v mozcích lidí s Alzheimerovou chorobou. Pokusy naznačují, že tyto léky sice nedokáží úplně zastavit onemocnění, ale mohou značně zpomalit kognitivní pokles. Léky mají být celosvětově poprvé schváleny v roce 2024 ve Spojeném království. Pokud budou úspěšné, mohou znamenat zásadní zlom v léčbě nemoci, kterou trpí celkem přes 45 milionů lidí.
„Nyní jsme na vrcholu první generace léčby Alzheimerovy choroby, což je něco, co si mnozí ještě před deseti lety mysleli, že je nemožné,“ řekla doktorka Susan Kohlhaasová, výkonná ředitelka výzkumu Alzheimer's Research UK. „Lidé by měli být touto zprávou opravdu povzbuzeni.“
I v léčbě rakoviny došlo v roce 2023 k některým významným průlomům. Nová léčba rakoviny děložního čípku byla popsána jako největší zlepšení výsledku u této nemoci za více než 20 let. Vědci také zvládli ohromný průlom v léčbě rakoviny prostaty. Kromě toho došlo k pokroku v diagnostice onemocnění. Ukázalo se, že desetiminutové vyšetření magnetickou rezonancí na rakovinu prostaty je spolehlivější při detekci onemocnění než krevní testy, jež se prováděly doposud.
Technické inovace
Velkým cílem lidstva je udržitelná čistá energie budoucnosti. Získání téměř neomezené čisté energie se v roce 2023 posunulo o krok blíže, když američtí vědci získali pomocí jaderné fúze více energie, než do ni vložili (tzv. ignition).
Fúze využívá teplo vznikající při slučování atomů. Na rozdíl od štěpné jaderné reakce, která se používá ve stávajících jaderných elektrárnách, nehrozí v tomto případě žádné riziko řetězové reakce a tím pádem nevznikne žádný nebezpečný radioaktivní odpad. Bylo to podruhé, co vědci z Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii dosáhli ignition, a mohlo by to znamenat revoluční získání takřka neomezené energie.
Získání čisté energie zcela bez ropy či plynu patří momentálně skutečně mezi nejspíše nejdůležitější cíle lidstva. Podle říjnové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) budou obnovitelné zdroje hrát hodně velkou roli při dosažení této energetické revoluce. Do roku 2030 má být polovina světové elektřiny zajištěna obnovitelnými zdroji, přičemž poptávka po ropě, uhlí a plynu podle předpovědí dosáhne vrcholu maximálně do sedmi let.
Zvířata se zotavují
Seznam ohrožených druhů se v roce 2023 sice zvětšil, ale některé druhy z červeného seznamu se dokázaly aspoň trochu zotavit. Jedním z nich byla saharská antilopa přímorožec šavlorohý. Do roku 2023 patřil mezi druhy vyhynulý ve volné přírodě, ale díky úspěšným odchovům v zajetí se zdařila reintrodukce do Čadu.
Přímorožec šavlorohý se vrátil do přírody
I pro brazilskou opičku tamarína zlatého existuje nová naděje. Vzácný primát žijící pouze v Rio de Janeiru byl téměř upytlačen k vyhynutí. Díky intensivním ochranářským snahám jich nyní po deštném pralese poskakuje více než kdykoli jindy za poslední půlstoletí.
Mezi další významné úspěchy patří samovolný návrat plejtváků obrovských do vod u Seychel, zvětšení populace nelétavé slípky novozélandské, která byla v první polovině 20. století dokonce považována za vyhynulou, a rostoucí populace tygrů v Indii a Nepálu.
Populace tygrů v Indii je nejvyšší za posledních 30 let.
Nové rekordy
Lidé z jámové kultury by mohli být nejstaršími jezdci na koni na světě. Podle nových vykopávek si tyto lidi osedlali koně již v roce 3000 př. n. l., staletí před nejstaršími známými vyobrazeními jízdy na koni. Kostry Jámů objevené v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku vykazují výrazné známky jezdeckého umění, včetně stop na stehenní kosti a pánvi, které by mohly pocházet ze sedu obkročmo, a poškození obratlů při pádu.
Supermasivní černá díra asi 13,2 miliardy světelných let od Země je považována za nejvzdálenější a nejstarší pozorovanou černou díru. Pochází z doby, kdy byl vesmír starý pouhých 470 milionů let, takže je asi o 200 milionů let starší než dosavadní rekordman objevený v roce 2021. Protože se nově objevená černá díra může pochlubit přibližně stejnou mohutností jako její okolní galaxie, vědci se domnívají, že mohla vzniknout pouze kolapsem masivního plynného oblaku. Nález by mohl pomoci objasnit, jak se zrodila první generace černých děr ve vesmíru.
Dřevo se již dlouho osvědčuje jako pevný a spolehlivý stavební materiál. Od roku 2023 ale víme, že je používáno mnohem déle, než jsme čekali – možná už půl milionu let. Vyřezávané, do sebe zapadající klády odkryté v Zambii pocházejí z doby před téměř 480 000 lety, což z nich činí nejstarší známou dřevěnou stavbu.
Zvířecí říše má nového šampiona v těžké váze. Vyhynulá velryba Perucetus colossus by mohla podle analýz fosilií vážit až 340 tun, což je asi dvakrát tolik, než váží plejtvák obrovský. Předpokládá se, že tento mocný savec slídil v mělkých vodách před 39 miliony let. Jen rekord délky těla zůstává ještě v rukách, respektive ploutvích, plejtváka – Perucetus nejspíše nepřesahoval délku 25 metrů.
Zdroje: https://www.healthmatters.org.uk/, https://www.sciencenews.org/, https://www.science.org/
