Článek
Noční klid základny prořízne výjezd naší posádky. S kolegyní jsme voláni k bytovému domu. Jedná se o úraz po napadení, přivolala si nás policie, která již na místě zasahuje. Vyjíždíme, máme to pár minut městskými ulicemi, které jsou v tuto noční hodinu prázdné. Přijíždíme na místo, kde stojí odstavené dva policejní vozy. Nikde nikdo.
Vezmeme z vozu nezbytné propriety a jdeme ke vchodu do bytového domu. Hledáme jméno na zvoncích a tam tradičně žádné takové není. Volám na operační, jestli nám to mohou nějak upřesnit, případně, zda by nám mohli policisté přijít naproti. Ti po chvíli čekání také přicházení, ale z vedlejšího vchodu. Chybička se vloudila.
Vstupujeme do rozehrané obývákové partie
Dostáváme informaci, že se jedná o spor matky se synem v pátém patře domu. Jde o známé firmy, matka pije a syn fetuje. Naposledy ho policisté vykázali z bytu matky o víkendu. Dnes máme noc na středu. Už jsme na správném patře a vstupujeme do rozehrané partie. Žena hystericky křičí na svého syna i policisty tak, že na sídlišti v zásadě nemůže být nikdo, kdo by ještě spal. Policisté se marně snaží paní uklidnit, u okna stojí syn, který matce oponuje.
Žena se vyznačuje kromě hlasitého projevu také masivním hematomem na čele. Přemýšlím, kde už jsem něco takového viděl. Barva i tvar sedí. Přesně takhle to vypadá, když si Hellboy „zastřihne“ bruskou své rohy. Jeden takový, pravidelný, vystouplý a rudý teď má naše pacientka na hlavě. Snad bych si to i vyfotil, kdyby to nebylo s ohledem na atmosféru v místnosti nevhodné.
Úder počítačem do hlavy nebo pád na roh stolu?
Věc se má tak. Ona tvrdí, že jí syn napadl notebookem, který leží na stolku. On tvrdí, že to není pravda, matka je opilá a jak se neudrží na nohách tak spadla na roh stolku před gaučem. Matka přidává k dobru historku, jak matku syn nemá rád, jen jí využívá, jak ji má ráda dcera, ale ta tam s ní nebydlí. Syn kontruje informacemi o množství alkoholu, které má žena vypít každý večer. Pravda, pro pivní lahve není ženu ani kam opřít či položit, pro uložení monitoru a natočení EKG.
Hlasitý spor soudcují policisté a zjevně doufají, že určíme vítěze. Od toho tu však nejsme. Paní s policisty prý nikam nepůjde, načež přítomné informuje, že nemusí, má to potvrzené od svého právníka. Tak to zkusíme my, že bychom ji odvezli do nemocnice na vyšetření, protože synovi zjevně nic není, zatímco ona má pěkný otok na hlavě a bude to chtít rentgen bez ohledu na příčinu v pádu na stolek nebo zásah počítačem.
Prý jsme na paní hodní. Bude to řešit s právníkem
Trošku se zdráhá, ale nakonec svolí, že to by šlo. Ovšem za podmínky, že policisté si odvedou syna. Dohoda je dokonána a syn spořádaně opouští byt, aby se mohl brouzdat nočním městem, než přijde světlo. Zkouší volat kamarádovi, ten zjevně spí.
Paní máme v sanitě, odkládáme její dlouhý kabát. Do jedné kapsy dáváme klíče od bytu, do druhé peněženku. Obě kapsy jsou děravé. Peněženka propadá na zem, klíče drží. Zasekly se o lahváč, jež spolehlivě ucpává díru v kabátu. Paní se zklidňuje.
Prý jsme na ní moc hodní. A prý to bude řešit celé s právníkem. Má prý moc hodnou dceru, která k ní nejezdí. Syn je prý hodný, jen bere moc drogy. Ona je podle svých informací hodná, jen pije. Samozřejmě jen někdy, dnes je to výjimka, prý. Prý se to smí, říkal jí právník… A že bude syna žalovat, i když je hodný….
Odjíždíme směr nemocnice.
