Článek
Ale nikdy by mě nenapadlo, že zemře moje sestra. Když vidím napsanou tuto větu, stále nechápu, jak je to možné.
Včera večer jela s partnerem na ples, on řídil a vjel pod vlak sto metrů od domova. Je v nemocnici s lehkým zraněním a ona je mrtvá. Když ten vlak do nich narazil, prý řekla: „Au, to bolí“. To byla její poslední slova. Ani si nedovedeš sestřičko představit, jak to teď bolí mě.
Posledních třicet let jsme se sestrou nebyly zrovna příkladné sestry. Její partner měl představy o chování mém a celé mé rodiny a ty jsme mu bohužel nesplňovali. Proto jsme se odcizili. To ale neznamená, že mi přestala být sestrou, tou holkou, se kterou jsem vyrůstala, kdy jsme byly jako jedna.
Celou noc jsem toho moc nenaspala, modlila se za ní ke všem možným bohům a bohyním.
Vše nyní dává větší smysl, vše do sebe zapadá. Myslím tím můj rodinný život. Já se celý dospělý život trápím tím, jak mamka má raději mou sestru, udělá pro ní vše. A když jsme se sestrou ve sporu, většinou kvůli jejímu partnerovi, tak se vždy postaví na její stranu. Vlastně postavila, šílené. Vždy se bála, že o ni přijde a bála se tak dlouho, až o ni opravdu přišla.
A já nikdy neměla ráda jejího partnera, kvůli jeho jednání, ale třeba je za tím víc. Třeba už moje duše věděla, že zabije mou sestru. Nemyslím, že to bylo úmyslné, ale nechápu jak se může stát, že sto metrů před přejezdem nevidím výstražná světla, když už byla tma a svítí červeně.
Jako by bylo vše dopředu dané, vše nalinkované. Napadají mě takové věty jako: Vybila svou energii, byla vyřazena ze hry, prohrála, ale kdo ve výsledku prohrál.
To my, co jsme tu zůstali.
Bolí mě srdce pro mou mámu 86 let, které to za chvíli půjdu říct. Ztratila dceru, to je .....nenapadá mě slovo. Je to šílené, nemožné, nespravedlivé, zdrcující.
Bolí mě srdce pro mou neteř, ztratila mámu moc brzo, teď, když konečně byly kamarádky. Bolí mě srdce pro její nádhernou zahradu, která bude bez její láskyplné péče.
A bolí mě srdce i pro mě, za všechno, co jsme spolu neprožily a prožít mohly. Za úsměvy a obejmutí, která jsme si nedaly, za slova, která nebyla vyřčena.
Bolí mě srdce pro celou rodinu, je to tragédie, která se neměla stát.
Milovaná sestro svítím ti svícemi na cestu, pouštím ti mantry a modlím se za tvou duši, aby našla cestu v tom jiném světě a byla zase šťastná a mladá a bez bolesti.
