Actual, basic school, home office aneb nejčastější chyby Čechů v angličtině

Czenglish. Právě tímto výrazem označil Don Sparling, kanadský profesor angličtiny, který dlouhá léta žije v České republice, podobná spojení a konstrukce. Jedná se o typicky „české“ chyby v angličtině, tedy chyby, kterých se dopouští Češi pod vlivem svého mateřského jazyka. Jedná se přitom o chyby nesmírně rozšířené a protože spousta z nich obsahuje jinak existující anglická spojení (např. zmíněný home office), většina lidí si neuvědomuje, že se jedná o chybu, čehož důkazem je i to, že podobných chyb se nezřídka dopouští nejen studenti, ale i někteří učitelé angličtiny.

Stejně jako ve všech jiných jazycích existuje i v angličtině široká škála chyb, kterých se dopouštějí studenti nehledě na národnost. Ve 3. osobě jednotného čísla přítomného prostého času například začátečníci typicky zapomínají přidat ke slovesu koncovku -s (He work namísto správného He works). Tuto chybu dělají stejně tak Češi, jako Francouzi, Španělé nebo Řekové. Naproti tomu věta I worked on a brigade last summer je typickým příkledem Czenglish. Slovo brigade je sice standardní anglické slovo, v angličtině však neoznačuje krátkodobé zaměstnání, ale vojenský útvar nebo organizovaný sbor (např. fire brigade = hasiči).

I od pokročilejších studentů naproti tomu můžeme slyšet věty jako He is interested in actual problems, such as immigration. Mnoho studentů překvapí, že slovo actual neznamená aktuální ve smyslu současný, ale spíše skutečný či opravdový (např. They had expected about 100 visitors, but the actual number was much higher). Slovo aktuální (např. ve smyslu aktuální problém, aktuální situace atd.) se do angličtiny nejčastěji překládá slovy current nebo topical.

Jako příklad chyby, kterou můžete slyšet i od lidí, kteří mají jinak angličtinu na velmi dobré úrovni, bych uvedl větu This is the best way how to do it. Zmíněný Don Sparling ve své knize English or Czenglish? uvádí, že spojení way how lze slyšet jak z úst úplných začátečníků, tak i univerzitních profesorů. Tento poznatek přitom mohu z vlastní téměř 20leté praxe učitele angličtiny jen potvrdit. Přestože v češtině spojení způsob jak běžně používáme, v angličtině konstrukce way how neexistuje a za slovem way v uvedeném smyslu většinou následuje prostý infinitiv (This is the best way to do it).

Jak je tedy patrné, chyby z kategorie Czenglish jsou velmi rozšířené a nevyhýbají se ani lidem, kteří jsou v angličtině jinak velmi zběhlí. Zároveň to však neznamená, že by Češi v angličtině chybovali častěji než příslušníci jiných národů. Stejně jako dělají Češi chyby pod vlivem češtiny, dělají Italové, Švédi nebo Němci typické chyby pod vlivem svých mateřských jazyků. Typické „Czenglish“ chyby by se daly rozdělit do tří hlavních katergorií.

První tvoří výrazy, kterým se říká false friends. Tímto spojením se označují slova, která mají v určitých jazycích podobnou či stejnou formu, ale liší se ve významu. Kromě již uvedeného slova brigade sem patří např. slovo action. Mnohokrát jsem v životě slyšel věty typu I went to a really interesting action yesterday. Zatímco v češtině je možné jít na akci, v angličtině slovo action znamená skutek nebo čin. Akce ve smyslu událost, které je možné se zúčastnit, se anglicky řekne slovem event.

Druhá kategorie častých českých chyb se týká gramatiky. Typickým příkladem může být nesprávné použití přítomného času tam, kde by měl být čas předpřítomný, např. větu Žiju v Brně celý život spousta lidí překládá jako I live in Brno all my life. Protože v české větě v tomto případě používáme přítomný čas, studenti mají přirozenou tendenci použít přítomný čas i v anglickém překladu. V tomto případě je to ovšem chyba, protože zde je nutné použít čas předpřítomný (I have lived in Brno all my life). Z mnoha dalších příkladů je možné zmínit používání příslovcí místo přídavných jmen, např. jako obvykle se neřekne as usually, ale pouze as usual. Zní to dobře se neřekne It sounds well, ale It sounds good.

Třetí kategorii pak tvoří anglická slova a spojení, která však v angličtině většinou vůbec neexistují. Evergreenem mezi těmito chybami je fráze happy end. V češtině se již po desítky let běžně říká, že něco skončilo happy endem. V angličtině však happy end neexistuje, říká se pouze happy ending. Stejně tak základní škola není basic school, ale elementary school a žádný smysl rodilému mluvčímu nedává ani věta I have a home office today. Toto naprosto běžné a zdomácnělé spojení se v angličtině opravdu nepoužívá, takže pokud dnes máte „home office“, bude lepší, když řeknete I’m working from home today.

Z vlastní praxe vím, jak důležitou a přitom přehlíženou oblastí tyto „české“ chyby jsou. Pamatuji si, že spoustu z nich jsem běžně slýchal i z úst svých učitelů angličtiny. Každý, kdo se někdy učil nějaký cizí jazyk, mi určitě potvrdí, že přeučit se roky používanou a hluboko zakořeněnou chybu je daleko obtížnější než se naučit něco nového. Proto, jakkoli je to obtížné, je nutné snažit se chyby tohoto typu eliminovat již v zárodku a učit se angličtinu od lidí, kteří anglicky opravdu umí. Pokud pro vás však i po přečtení tohoto článku angličtina zůstává španělskou vesnicí, pak pamatujte, že nemůžete říct It’s a Spanish village for me, ale It’s all Greek to me.