Češi vsadili na americké volby přes 100 milionů. Přesto všichni prodělají

Již za pár hodin bude jasné, zda v Bílém domě na další 4 roky usedne Kamala Harrisová, nebo Donald Trump. Tato ostře sledovaná událost bude mít tentokrát o poznání větší dopad nejen na samotné Spojené státy, ale i na zbytek světa. Sázkové kanceláře na celém světě mají sázky na politické události dávno ve své nabídce, stejně jako sázky na fotbal, tenis či jiné sporty. I ti, kdo si myslí, že se jich výsledek amerických prezidentských voleb nijak nedotkne, tedy mají šanci na této události alespoň zkusit své štěstí. Je to však skutečně zajímavá příležitost, jak rozmnožit své peníze, nebo spíše nejistý podnik?

I lidem, kteří se o politiku nezajímají, se může sázka na prezidentské volby jevit lákavě. Zatímco sázky na sportovní utkání, na které se sázkové kanceláře specializují, vyžadují určitý přehled v daném sportu, popř. sledování výsledků a aktuální formy daného týmu či sportovce, sázky na budoucího prezidenta USA v tomto ohledu vypadají o něco jednodušeji. Většina Čechů zřejmě nebude vědět, jaký výsledek uhrála před dvěma týdny fotbalová Slavia v Jablonci, ale i ti, kdo zprávy pravidelně nesledují, většinou ví, že šance Donalda Trumpa a Kamaly Harrisové v boji o Bílý dům jsou podle průzkumů více méně vyrovnané.

U sázek na fotbalové či hokejové utkání navíc musí sázející počítat se třemi možnými výsledky (výhra domácích, remíza, výhra hostů), zatímco v amerických prezidentských volbách jsou možnosti pouze dvě. Možná i proto je u nás o sázky na tyto volby nebývalý zájem. V největší sázkové kanceláři na českém trhu Češi na volby v USA vsadili přes 50 milionů korun, přičemž někteří odvážlivci neváhali na toho či onoho kandidáta vsadit částky v řádech statisíců.

3. listopadu, tedy dva dny před začátkem voleb, byl kurz na vítězství Donalda Trumpa u tuzemských sázkových kanceláří zhruba 1,78:1, na vítězství Kamaly Harrisové pak 2,06:1. Kdo si však pospíšil a vsadil si na Harrisovou ještě před odstoupením prezidenta Bidena, získal kurz několikanásobně výhodnější, což platí i i pro ty, kdo si naopak vsadili na Donalda Trumpa poté, co prohrál volby minulé, kdy se po útoku demonstrantů na Capitol zdálo, že Trumpova politická kariéra definitivně skončila.

Známe rčení praví, že ďábel se skrývá v detailu a přesně tak je tomu i v případě amerických voleb. Sázkové kanceláře totiž nejsou dobročinné spolky, jejich hlavním cílem je generovat zisk. K tomu, aby zajistily zisk především sobě, pak používají několik naprosto legálních, ale většině veřejnosti neznámých metod. První z nich souvisí se stanovením samotného kurzu na danou příležitost. Pokud bychom jako příklad vzali klání, sportovní či politické, kde jsou oba soupeři tak vyrovnaní, že mají podle odhadů naprosto stejnou šanci zvítězit, férový kurz na vítězství kteréhokoli z nich by byl logicky 2:1. Tak tomu ovšem v praxi není.

Sázkové kanceláře totiž nechtějí spoléhat na to, že většina lidí vsadí více peněz na toho sportovce či politika, který nevyhraje, a tak v tomto případě na každého ze soupeřů nevypíší kurz 2:1, ale zhruba 1,85:1. Tento nepatrný rozdíl mezi kurzem férovým a kurzem nabízeným ve skutečnosti tvoří marži sázkové kanceláře, která se v dlouhodobém horizontu vždy projeví a pro poskytovatele podobných sázek je naprosto zásadní, protože tvoří důležitou součást jeho zisku.

Jinou překvapivou a důležitou věcí, kterou si většina lidí neuvědomuje, je, že aktuální kurz v momentě konání dané sportovní či jiné události ve skutečnosti tak úplně neodráží pravděpodobnost jejího výsledku. Tuto pravděpodobnost kurz odráží pouze na samém začátku, často týdny či měsíce před konáním dané události. Poté se však výše kurzu neustále mění, a to ne pouze podle aktuální formy týmu, hráče nebo politika, ale i podle částky, kterou na něj lidé dosud vsadili. Jinými slovy platí, že čím větší objem sázek je na jednoho z aktérů přijat, tím více se na něj snižuje kurz bez ohledu na to, zda tento posun koresponduje s jeho reálnými šancemi na vítězství.

Speciálně americké prezidentské volby pak obsahují ještě jedno specifikum, které má rovněž velký vliv na vyhodnocení celé události. O složitém systému tamních voleb se často v nadsázce říká, že mu nerozumí ani sami Američané. Kdokoli, kdo si na americké volby vsadil, by měl mít na paměti, že o tom, kdo se stane novou hlavou USA, v konečném důsledku nerozhodují občané, ale 538 členů tzv. sboru volitelů (Electoral College). V praxi to znamená, že kandidát, který ve volbách získal nejvíce hlasů, se vůbec nemusí stát prezidentem.

To se ostatně v minulosti stalo hned několikrát, naposledy v roce 2016, kdy Hillary Clintonová získala téměř o 3 miliony hlasů občanů víc než Donald Trump, ale prezidentkou se nestala, protože Trump na svou stranu získal většinu z 538 volitelů. Tuto zvláštnost amerických prezidentských voleb by měl mít na paměti každý, kdo by uvažoval, že si na výsledek vsadí. Důležité v tomto případě je, jak přesně je daná sázka formulována, tj. zda se sází na to, kdo ve volbách získá více hlasů, nebo na to, kdo se stane příštím prezidentem. Nemusí to být totiž totéž.

Tímto článkem určitě nechci nikoho zrazovat od toho, aby zkusil své štěstí a vsadil si na to, kdo se stane budoucí hlavou Spojených států. Ale stejně jako je dobré vědět něco o akciovém trhu, pokud chce člověk investovat do akcií, je dobré vědět alespoň něco málo o skrytých úskalích sázkařského byznysu, byť by zde chtěl člověk investovat třeba jen pár stokorun.