Nejde vám angličtina? Nezoufejte, tyto chyby dělá většina rodilých mluvčích

Vzpomínám si, jak se moje spolužačka kdysi ptala svého amerického kamaráda, jestli se správně řekne have a shower nebo take a shower, popř. have a bath nebo take a bath. Dotyčný Američan jí tehdy bez jakéhokoli přemýšlení odpověděl, že v obou případech je správná varianta se slovesem take. A tak jsme si to tedy oba dva zapamatovali. O pár měsíců později jsem však (tentokrát v Anglii a opět z úst rodilých mluvčích) na vlastní uši slyšel, jak říkají have a shower a have a bath. Na můj dotaz mi tehdy odpověděli, že ve skutečnosti jsou v obou případech správné obě varianty, tzn. jak have, tak i take.

Jak jsem později zjistil, pravdu měli v tomto případě Angličané a v uvedeném příkladu je opravdu možné použít obě slovesa. Díky uvedené vzpomínce jsem si však tehdy uvědomil, že určitě existují situace, ve kterých si ani leckterý rodilý mluvčí není jistý, co je v daném případě správně, stejně jako to má většina z nás občas i v češtině. A nejen to. Angličané, Američané, Kanaďané nebo Australané ve svém rodném jazyce navíc dělají spoustu nejrůznějších chyb, což by mohlo být určitou útěchou pro ty z vás, kteří s angličtinou zápolí.

Mezi nejčastější gramatické chyby, kterých se rodilí mluvčí dopouštějí na denním pořádku, patří shoda přísudku s podmětem, konkrétně pak používání fráze There’s s podstatným jménem v množném čísle (např. There’s a lot of people in the street.), namísto správného There are a lot of people in the street. Sami rodilí mluvčí pak přiznávají, že když chce člověk říct, kde něco nebo někdo je, má často tendenci automaticky použít vazbu there is/there’s, aniž by přemýšlel nad tím, jak přesně bude daná věta pokračovat, tzn, jestli bude následovat podstatné jméno v jednotném či množném čísle.

Podobná chyba, tentokrát z oblasti počitatelných a nepočitatelných podstatných jmen, se týká rozdílu mezi výrazy fewer a less. Přestože ve všech gramatických příručkách se můžeme dočíst, že slovo fewer se používá pouze s počitatelnými podstatnými jmény, zatímco less pouze nepočitatelnými, v dnešní mluvené angličtině (britské i americké) můžete dnes a denně slyšet věty typu There were less people than we had expected. Kvantifikátor less, který je komparativem (druhým stupněm) výrazu little, se tak běžně (a samozřejmě chybně) používá s počitatelnými podstatnými jmény jako by se nechumelilo.

Rodilí mluvčí však často chybují i v gramatice, kterou většinou učím začátečníky na první hodině angličtiny. Z výzkumů i statistik vyplývá, že většina rodilých Britů i Američanů běžně říká věty typu My brother and me are good friends, kdy používají předmětný tvar me, přestože já ve větě figuruji jako součást podmětu, takže správné by bylo My brother and I are good friends. Tato chyba by se svojí „závažností“ dala přirovnat k českému „abysme,“ které většina z nás v mluvené češtině běžně používá. Angličané i Američané vám potvrdí, že My brother and I jim prostě nejde přes pusu.

Zatímco v češtině se slova většinou píšou a čtou stejně nebo velmi podobně, v angličině je rozdíl mezi psanou a zvukovou stránkou jazyka o poznání větší. Jiná skupina častých chyb, které můžete od rodilých mluvčích běžně slyšet, se tedy týká homofon, tedy slov, která se stejně vyslovují, ale jinak píší. Angličané i Američané typicky zaměňují výrazy there, their a they’re (tj. stažený tvar spojení they are). Tyto tři výrazy, přestože se liší významem i pravopisem, se v angličtině čtou identicky, takže se překvapivě často můžete setkat s větami jako Their very happy (místo They’re very happy) nebo There house is big (místo Their house is big).

Podobná a velmi častá chyba, která patří do stejné kategorie, spočívá v zaměňování výrazů could have a should have s naprosto nesmyslnými spojeními could of a should of. I zde je problém v tom, že stažený tvar modálního slovesa s minulým infinitivem (např. could’ve done, should’ve made) se čte velmi podobně jako spojení could of a should of, která sice v angličtině nedávají žádný smysl, rodilí mluvčí je však právě z výše uvedeného důvodu běžně zaměňují (např. You could of called me namísto You could have called me).

Jinou, zejména v americké angličtině velmi častou chybou, která patří jak do kategorie gramatiky, tak i slovní zásoby, je používání přídavných jmen místo příslovcí. Věty typu She works real hard (místo She works really hard) nebo He drives really good (místo He drives really well) jsou naprosto běžné, a zatímco jeden můj americký profesor na ně byl obzvlášť háklivý, sám uznával, že zejména z úst jeho krajanů je můžeme slyšet dnes a denně.

Smyslem tohoto článku nebylo dokázat, že Angličané či Američané neumí pořádně anglicky. Spíš měl být jakousi útěchou a povzbuzením pro ty, kteří s tímto světovým jazykem zápolí, aby ve svém úsilí nepolevovali. Jak ostatně pravil jeden nejmenovaný autor: „English can be weird. It can be understood through tough thorough thought, though.“