Železný i Kratochvílová aneb stále platné světové rekordy českých atletů

Atletické soutěže budou tradičně uzavírat program olympijských her a vzhledem k tomu, že olympiáda je nejen pro atlety vrcholem sezóny, který navíc přichází pouze jednou za 4 roky, ve většině disciplín se očekávají skvělé výsledky, možná i útok na některý ze světových rekordů. Hned 4 z nich jsou přitom dosud v držení českých atletů, což je vzhledem k velikosti naší země vskutku skvělá vizitka.

Nejvousatější ze všech čtyř českých světových rekordů vytvořila Helena Fibingerová v roce 1977. Doma v Jablonci poslala v únoru toho roku kouli do vzdálenosti 22, 50 metru. Fibingerová se přitom dodnes řadí k nejlepším koulařkám celé atletické historie. Světový rekord během své bohaté kariéry překonala hned několikrát, přičemž v sezóně 1974 se jí to podařilo jak v hale (20,36 m), tak i pod otevřeným nebem (21,57 m). Konkurence byla tehdy v ženské kouli obrovská a nikdo, ani samotná Helena Fibingerová, by si určitě nevsadil na to, že tento rekord bude v roce 2024 stále platit.

O podobně impozantní výkon jako Helena Fibingerová se zasloužila i její vrstevnice Jarmila Kratochvílová, která v roce 1983 v Mnichově zaběhla osmistovku za 1:53.28. O výjimečnosti tohoto času svědčí mimo jiné i to, že za více než 40 let se našly pouze 2 atletky (Maria Mutolaová a Pamela Jelimová), které se k tomuto výkonu dokázaly přiblížit na méně než sekundu. Jarmila Kratochvílová přitom až donedávna držela časem 49,59 i halový světový rekord na 400 m. Teprve v březnu 2023 jí ho časem 49,26 uzmula fenomenální holanďanka Femke Bolová.

V souvislosti s výkony Heleny Fibingerové i Jarmily Kratochvílové se dodnes objevují obvinění z užívání nepovolených látek, které bylo především v 80. letech v některých zemích východního bloku (zejména v NDR) přímo řízeno státem. Obě naše sportovkyně však vědomé užívání nedovolených látek dodnes odmítají. Je však důležité si uvědomit, že spousta látek, ať už braných vědomě či nevědomě, které jsou dnes zakázány, v 80. letech zakázány nebyly. Užívání jakýchkoli zakázaných substancí nebylo dodnes Heleně Fibingerové ani Jarmile Kratochvílové prokázáno, takže i IAAF všechny výkony obou našich atletek dodnes eviduje jako platné.

Rodačka z Jablonce nad Nisou Barbora Špotáková, která dodnes drží světový rekord v hodu oštěpem, původně začínala jako vícebojařka. Její první výraznější oštěpařský úspěch přišel „až“ v jejích 24 letech, kdy vyhrála zlato na Světové univerziádě. V roce 2006 a 2007 několikrát překonala český rekord a na MS v Ósace vybojovala 1. místo výkonem 67,07 m. Její možná nejslavnější chvíle pak přišla v roce 2008 na OH v Pekingu, kde posledním šestým pokusem dlouhým 71,42 m překonala jak Rusku Abakumovovou (později potrestanou za doping), tak i tehdy platný evropský rekord.

V září téhož roku pak ve Stuttgartu hodem dlouhým 72,28 m překonala světový rekord Kubánky Menéndezové zpečetila tak svoji pozici nové oštěpařské královny. V roce 2012 dokázala Bára Špotáková na OH v Londýně obhájit zlato z Pekingu a své olympijské úspěchy dovršila 3. místem na OH v Brazílii v roce 2016. Svou bohatou a nesmírně úspěšnou kariéru oficiálně ukončila v roce 2023, ještě o rok dříve však dokázala ve věku 41 let vybojovat bronz na ME v Mnichově. Oštěpařky, které zde skončily na 1. a 2. místě, přitom byly dohormady o pár let mladší než naše Bára.

A to nejlepší nakonec. Trojnásobný olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a světový rekorman Jan Železný patří k nějvětším postavám historie atletiky vůbec. Zatímco většinu dosud platných světových rekordů dokázala řada atletů alespoň ostřelovat, ke světovému rekordu Jana Železného (98,48 m) z roku 1996 se nikdo z jeho nástupců nedokázal po čtvrt století ani přiblížit. Teprve v roce 2020 hodil Němec Vetter v polském Chořově 97,76 m, ale na tento výkon nedokázal on ani nikdo jiný navázat, takže rekord Jana Železného dál zůstává neohrožen.

Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nedávno zavedla pomocné bodové kritérium, kterým vzájemně poměřuje výkony světových rekordů ze všech atletických disciplín. Například světový rekord Javiera Sotomayora ve skoku do výšky (245 cm) ohodnotila 1314 body, zatímco světový rekord Usaina Bolta na stovce (9,58 sekundy) 1356 body. Při tomto srovnání zjistíme, že světový rekord Jana Železného v hodu oštěpem si ve srovnání s ostatními nejlepšími výkony všech dob vysloužil 1365 bodů a jedná se tak o vůbec nejhodnotnější výkon ze všech současných světových rekordů.

Nejen proto se Jan Železný stal několikanásobným vítězem ankety Atlet roku, Sportovec roku, v letech 1996 a 2000 Atletem Evropy a v roce 2000 pak dokonce i Atletem světa. Nutno dodat, že ve všech případech naprosto zaslouženě. Na právě probíhajících olympijských hrách bude jistě k vidění spousta skvělých výkonů a v atletických soutěžích, které začnou za pár dní, se možná dočkáme i nějakého toho útoku na světový rekord. Přesto si troufnu tvrdit, že světové rekordy Heleny Fibingerové, Jarmily Kratochvílové, Barbory Špotákové ani Jana Železného se ani tento rok nikomu překonat nepodaří.