Článek
Tento text je volným překladem části rozhovoru* s historikem Stephenem Kotkinem pro youtube kanál Hooverova institutu, think tanku působícího na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.
Kotkin je historik s doktorátem z univerzity v Berkeley. Je autorem mimo jiné Magnetic Mountain: Stalinism as a Civilization a uznávané biografie Josifa Džugašviliho Stalin: Paradoxes of Power, 1878–1928 (zatím vyšel první ze tří plánovaných svazků).
Otázka pro Kotkina zní:
Čím to je, že se Rusko stále neproměňuje v demokratickou kulturu? Povedlo se to u nacistického Německa a dominionistického Japonska (nemluvě o dalších krutých kulturách historie)… proč ne v Rusku?
Kotkin:
Ve všech zmíněných zemích existovaly smysluplné alternativy. Pro Rusko existují jen dvě alternativy: Kreml nebo chaos. V takovém stavu vidím šest různých budoucností:
1) Francouzský model jako ideál
Francie byla po dlouhou dobu své existence ovládána absolutistickou monarchií zcela odříznutou od reality, spravována přerostlou byrokracií, zmítána krvavými revolucemi a neustále ohrožovala své sousedy. Přesto se dokázala své absolutistické a rozpínavé tradice zbavit, aniž by ztratila svůj kulturní ráz a autentickou roli jakožto civilizačně formativní kultury. I když má Francie stále mnoho nešvarů a prožívá stále další a další krize, není už výbojnou hrozbou a Francouzi celkově se snaží pracovat na rozvoji a vývoji své demokracie. Podobnou cestu vidí Kotkin i pro Rusko jakožto hrdý a civilizačně formativní celek, který si dokáže zachovat svou kulturní autenticitu a výjimečnost aniž by byl nedemokratickou hrozbou.
2) Model nevýbojného autoritářství jako druhý nejlepší
V tomto modelu se Rusku podaří zbavit své geopolitické výbojnosti a pocitu ohrožení (stejně jako v prvním modelu), ale nedokáže se zbavit autoritářského režimu a začít cestu bolestivé práce na demokratické společnosti. Klíčovým předpokladem tohoto modelu je, že si ruská společnost uvědomí nesmyslnost výbojnosti v současném světě, ve kterém je agresivita především nevýhodná pro agresora - u moci tedy zůstane neagresivní, ale stále autoritářský režim.
3) Model čínské loutky
Z moderního Ruska se může rychle stát loutka ovládaná čínskými zájmy. Stejně jako byl Sovětský svaz velkým bratrem zaostalé Číny, může se dnes silná Čína stát velkým bratrem Ruské federace. Taková ruská budoucnost může začít snahou vytvořit protizápadní mocenský blok, který však bude potřebovat jasného vůdce - a do této role se Čína dlouhodobě staví až do takové míry, že kvůli globálnímu soupeření s USA obětovala své dobré jméno v Evropě. Tento model je pravděpodobný předvším díky tomu, jak existenciální je odpor takového bloku proti západním kulturám. Z čínského hlediska jde o mocenské soupeření dvou hodnotových systémů a o znovunastolení důstojné pozice Číny ve světě, takže můžeme očekávat stále se zvyšující tlak. Podobně jako Rusko všemi prostředky brání Ukrajině v prozápadních krocích, bude Čína bránit samotnému Rusku.
4) Model „obrovská Severní Korea“
Díky svým agresivním krokům se Rusko může postupně odříznout od většiny diplomatických a ekonomických procesů na planetě. Zůstalo by odkázáno na neoficiální cesty a pravděpodobně by jej ovládly autoritářské dynastie. Takové Rusko by mimo jiné také vyhovovalo Číně, ale jen do určitého bodu: Státy jako Severní Korea, které jsou zcela závislé na Číně, a které Čína musí z ideologických a geopolitických důvodů podporovat, jí totiž mohou leccos provádět přímo pod nosem. Například k posunu raket schopných jaderného útoku došlo jen pár dní poté, co Si Ťin-pching oznámil, že se Číně podařilo přesvědčit Rusko, aby v konfliktu s Ukrajinou nepoužívalo jaderné zbraně. Podle Kotkina vše nasvědčuje tomu, že tento čtvrtý model ruské budoucnosti je ten nejpravděpodobnější.
5) Model anarchie a mocenského kolapsu
Kolaps do anarchie podobný těm po pádu Ruské říše a Sovětského svazu. Tento model je pro ruskou společnost tou nejhorší představitelnou variantou, která je o to děsivější, že ji Rusko již zažilo. Podle Kotkina byl totiž Sovětský svaz předem kulturně zformovaný k rozlámání na jednotlivé kusy, podobně jako tabulka čokolády. Proto byl jeho pád sice hrozivý, ale v porovnání s pádem vágní a mocensky rozmočené federace nesrovnatelný.
6) Nepředvídatelný vývoj
V šestém bodě Kotkin zmiňuje, že se ruská budoucnost může vyvinout zcela nepředvídatelně a že jeho pět předchozích modelů jsou jen odhady.
*Video najdete pod názvem Five More Questions for Stephen Kotkin: Prigozhin Mutiny Edition | Uncommon Knowledge a pasáž, ze které jsem ve volném překladu vycházel (What is it about Russia?) začíná v čase 10:20.
