Článek
V letošním roce došlo k razantní změně pro osoby pracující na dohodu o provedení práce a jejich zaměstnavatele. Vláda pod záštitou bohulibých úmyslů o narovnání zaměstnaneckého prostředí a druhým dechem mluvící o výběru daní, uzákonila u této skupiny pracujících mimo jiné i nárok na dovolenou. Tedy zatím pouze v první vlně změn. Co přinesou dny příští se nejspíš nebudeme ještě stačit divit.
Takže si to představme v reálu. Proč vlastně existují dohody o provedení práce? No z jedné strany umožňují firmám „vykrýt“ některé částečné úvazky a doplnit stavy zaměstnanců tam, kde je potřeba, ze strany druhé jsou ideální volbou pro příležitostnou brigádu.
Pro svou flexibilitu byly donedávna velmi oblíbené. Vlastně bylo třeba uhlídat jen dvě pravidla, aby mzda dohodáře nepřevýšila deset tisíc korun a počet odpracovaných hodin v roce nepřesáhl tři stovky. Toť vše. Pro účetnictví i plánování směn vcelku snadná záležitost.
No a pak se někdo zamyslel a řekl si, že je to příliš jednoduchý systém, tak proč ho co nejvíc nezkomplikovat. Od začátku letošního roku mají ti, kteří pracují na dohodu o provedení práce, nárok na dovolenou. Počet hodin dovolené se poměrově vypočítává z počtu hodin odpracovaných.
Což o to, každý má právo na odpočinek a z lidského hlediska je zřejmě tato změna správná, ale jinak postrádá veškerý smysl a efekt, pro který mají dohody o provedení práce fungovat. Dohodáře si přeci najímám, abych ho na pracovišti měl a ne naopak. Na co mi je brigádník na dovolené?
Změna byla avizována dlouho a proces bude ještě pokračovat. Povinnost zaměstnavatelů dohodáře hlásit, případně jejich příjmy danit v návaznosti na povinnost poskytování dovolené se jeví jako mírně řečeno nešťastný systém. Ani vysvětlení, že se částečně jedná o snahu přinutit zaměstnavatele k vyváření většího počtu pracovních míst a zaměstnávat spíše v pracovním poměru se nejeví jako smysluplné.
Komplikace spojené s tímto vývojem již přináší své první ovoce a to pěkně hořké. Firmy poukazují na zvyšující se finanční a administrativní zátěž a postupně se svých dohodářů spíše zbavují nebo jejich počet alespoň výrazně omezují, ale nové pracovníky do pracovního poměru nepřijímají, takže práci dohodářů musí zastat ti stávající. Prospěch této změny tedy prozatím není vidět.
