Článek
Kdo znáte seriál Teorie velkého třesku o teoretickém fyzikovi Sheldonovi Cooperovi a jeho mladší verzi Malý Sheldon, víte, jak hlavní hrdina školstvím v podstatě pohrdal, protože nestačilo jeho genialitě. Musel přeskočit několik ročníků, aby zaměstnal svůj mozek hladový po informacích.
Povaha hlavního hrdiny měla samozřejmě další specifika zejména v oblasti mezilidských vztahů, ale o tom tento článek být nemá.
Nadprůměrně inteligentní dítě v současném systému českého školství nemá šanci být adekvátně rozvíjeno. Pokud tedy není žákem nějaké elitní výběrové třídy, což v základním školství většinou není. A troufám si konstatovat, že situace se za posledních dvacet let spíš zhoršila než zlepšila.
Po chaosu se školními rámcovými vzdělávacími plány, kdy školy v podstatě za pochodu a na koleni tvořily něco, s čím si nikdo nevěděl rady, přišla slavná inkluze. Nic proti, všichni mají mít stejnou šanci na vzdělání, ale snažit se smíchat do jedné třídy děti všech inteligenčních kvocientů a čekat, že to bude dobré, je hodně scestná představa.
Každé dítě je jiné. Potřebuje jiný přístup, jinou rychlost probírání učiva, jiný styl opakování a případně i ověřování získaných znalostí. Tato individualizace se pod rouškou spravedlnosti, morálky a demokracie poněkud vytratila. Takže zatímco malý génius spí na lavici, jeho méně nadaní kamarádi se snaží pochopit probíranou látku a ti ještě méně nadaní vyrušují, protože vědí, že ji stejně nepochopí.
Pokud máte opravdu nadané dítko, které se ve škole neskutečně nudí, víte, jaké je to utrpení potom i doma. Hladový mozek chce čerpat informace a jediným zdrojem kromě literatury v pozdějším věku jsou rodiče. Unavený rodič pak čelí neúnavným otázkám.
Existuje možnost, jak malého génia zaměstnat, ale není úplně snadná, dostupná a k dítěti šetrná. Můžete ve škole navrhnout, aby mu bylo umožněno přeskočit ročník. Většina základních škol tuto variantu u zcela mimořádně nadaných jedinců umožňuje. Je to sice pro pedagogy práce navíc, ale jsou přeci placeni za to, aby rozvíjeli dětskou inteligenci a duši.
V prvé řadě se tedy připravte na mnohdy značný odpor samotného pedagogického sboru. Ten není nepřekonatelný. Následně budete s určitostí hraničící s jistotou vysláni na vyšetření dítěte do pedagogicko-psychologické poradny. Pravděpodobně z části bude muset potomek absolvovat inteligenční testy a pak ještě mnoho dalších. Připravte se, že to bude celodenní program.
Pokud tím úspěšně projdete, máte souhlas školy, může být vaše dítě zařazeno do vyššího ročníku. Úskalí nespočívá ani tak v dohnání učiva, což se většinou řeší tzv. „rozdílovými zkouškami“ během čtvrtletí, ale největším nepřítelem bývá dětský kolektiv. Malý génius, vzpomeňme na Sheldona, není vždy v kolektivu úplně vítaným členem a musí se potýkat s řadou nástrah. No a tady by měla nastoupit slavná inkluze se svou filozofií a odlišný jedinec by měl být v současnosti již bez problémů přijat.
Znám opravdu málo jedinců, kteří touto cestou prošli, a musím říci, že ne všichni si ji pochvalují. Je třeba opravdu pečlivě zvážit, zda pozitiva v tomto případě budou převažovat nad negativy.
