Článek
Nedávno mi jeden známý u kávy vyprávěl o svých potížích v práci. Nevycházel s novým vedoucím, nepovedl se mu poslední projekt a jeho tým byl rozpuštěn mezi ostatní týmy. Celkově byl ze situace nešťastný. Pracoval v té firmě přes dvacet let a poslední dva roky to bylo spíš utrpení.
„Tak proč si proboha nenajdeš nějakou lepší práci s tvými zkušenostmi?“ zeptal jsem se logicky, když domluvil. „A kdo si myslíš, že mě jako v osmapadesáti zaměstná?“ odpověděl mi s pohoršeným výrazem.
Ano, vlastně má pravdu. Kdo ho vlastně pár let před důchodem zaměstná? Setkávám se s tím bohužel ve svém okolí čím dál častěji. Zkušení lidé, kteří se z nějakého důvodu musí ucházet o zaměstnání nejsou pro firmy zajímaví. Dokonce někteří personalisté sami přiznávají, že se vždy nejprve zajímají o ročník narození uchazeče a až potom čtou životopis dál.
Firmy se hájí tím, že mladého člověka si „vychovají“ a že se rychleji přizpůsobuje a chápe. A také samozřejmě mu většinou nemusí nabídnout tak vysokou mzdu jako někomu s dlouholetou praxí. Ale copak už zkušenosti a znalosti nemají svou cenu? Ke všemu, málokdy si zaměstnavatelé uvědomují, že ten mladý člověk, který má pracovní život přes sebou bude chtít ještě experimentovat a za pár měsíců bude klepat na dveře v jiné firmě. Copak tomu skoro šedesátníkovi by to stálo za to? Ne, ten si bude slušného zaměstnavatele vážit a bude k němu loajální.
Pamatuji si, když si můj strýček vybíral do své firmy osobní asistentku. Někoho, kdo by mu vařil kafe a hlídal termíny. Ze všech přítomných uchazeček zvolil jednašedesátiletou paní s celoživotní praxí na stejné pozici. Chlapi v hospodě si z něj samozřejmě hned utahovali, proč si nevybral nějakou z těch mladých absolventek a on jim na to jen suše odvětil: „Chlapi, tahle paní bude pro firmu poklad.“ A taky že měl pravdu. Paní Dáša byla milá, pracovitá, loajální a naprostý kliďas. Ve strýčkově firmě pracovala ještě dlouho po odchodu do řádného důchodu.
Samozřejmě, starší člověk bude pravděpodobně častěji navštěvovat lékaře a nové technologie pro něj budou o něco obtížnější, ale vše se dá přeci zvládnout. Pokud zaměstnavatelé nepřehodnotí svůj postoj k dříve narozeným, tak stejně úměrně jako se bude zvedat věk odchodu do důchodu, bude růst i početná skupinka seniorů na Úřadu práce.
