Článek
Zatím, co se mnozí rozčilují nad lobováním za „tiché víno“ a podivují se nad tím, jak okatě se přistupuje k jeho (ne)zdanění, nad prostitucí se nikdo nepozastavuje. Poskytování sexuálních služeb za úplatu je stále mimo veškerou evidenci i politický zájem.
Napříč staletím…
Historie prodejné lásky sahá až někam do starověku, tedy dle dostupných zdrojů najdeme první zmínku o této formě obživy někde v osmnáctém století před naším letopočtem v Chamurappiho zákoníku. Pravděpodobně, ale bude ale ještě daleko delší.
V průběhu mnoha staletí byla prostituce brána jako běžná součást života, tolerována, zakazována, potírána či doslova pranýřována. A dnes? Dnes se o ní prostě nemluví. V moderní době zažila svůj největší rozmach v tzv. devadesátkách. Veřejné domy vznikaly ve velkém a sexuální služby se staly obrovským obchodním artiklem ze kterého se živily celé zločinecké skupiny.
Oficiálně skryty za masážními salóny vydělávaly „bordely“ svým majitelům neuvěřitelné množství peněz. Bohužel to s sebou přinášelo i mnohá negativa v podobě obchodování s lidmi, zbraněmi, drogami a další různé formy kriminality.
Když se doba trochu ustálila, byly tyto veřejné domy téměř vymýceny. Pamatuji si, že začátkem nového tisíciletí proběhlo několik policejních razií, mnoho provozovatelů skončilo za mřížemi a spousty podniků vzápětí zkrachovalo. A od té doby se všechny vlády tváří, že prostituce neexistuje.
A dnes…
Jenže ona existuje. Stačí se podívat na jakýkoli inzertní server, či zajet k výpadovce, kde zastavují zejména řidiči na dalekých cestách k odpočinku. Pravdou je, že postávání spoře oděných (zejména) žen v ulicích měst lákajících do temných uliček, je nejspíš historií. Nicméně placená láska se přesunula na priváty a k tzv. eskortním službám.
Poskytování sexuálních služeb za úplatu není ve většině případů protiprávní. Není to ani přestupkem a už vůbec ne trestným činem. Postižitelné je až kuplířství či obchodování s lidmi. Ale samotná osoba vydělávající prostitucí se nedopouští ničeho. Nedopouští se ovšem ani žádného podnikání a svůj příjem nemusí nikde uvádět, natož danit.
Chtělo by to možná trochu zamyšlení. Proč není toto nejstarší povolání vedeno v živnostenském zákoně jako živnost? Proč není povinnost z něj odvádět daně? Veškeré snahy o legalizaci a transparentnost v tomto odvětví dávno utichly. Za posledních několik let se dokonce ani neobjevila snaha zkusit vnést sem trochu světla.
Přitom je to samostatně výdělečná činnost jako každá jiná. Její legalizací by nejen přiteklo spousty peněz do státní kasy, ale také mohly být obecně vyřešeny i jiné povinnosti osob poskytujících tyto služby. Třeba povinnost podrobit se pravidelné zdravotní prohlídce. Ale to je jen k zamyšlení.
Zdroje: 100+1, trestní zákoník, přestupkový zákon
