Článek
Mé nízkosacharidové začátky
Byť jsem se před svými přáteli pyšnil celoživotními hubnoucími zkušenostmi, nízkosacharidovou stravu jsem objevil vlastně teprve nedávno. Nejprve mi ji doporučila kamarádka, která s ní měla opravdu skvělé výsledky, takže jsem začal studovat, co vše to obnáší, zda je pro mne vhodná a co by mne čekalo.
A musím říci, že bez podrobného studia informací bych se opravdu neobešel. Na internetu jsem našel mnoho rádoby rad samozvaných odborníků, ale až teprve jejich protříděním, ověřením a vyzkoušením si troufám tvrdit, že jsem pochopil, o čem nízkosacharidová strava vlastně je.
Nebudu přehánět, když napíši, že mým nejmilovanějším jídlem jsou špagety s kečupem a sýrem a hned po něm následuje řízek s bramborovým salátem. Dnes, po dvou letech v režimu, je zvládnu připravit i pro mne vyhovujícím způobem a v klidu si je dát. A ne, nebudu vám tvrdit, že je chuť stejná, ale špatná také není a chuťové pohárky uspokojí.
Prvních šest měsíců
Začátky nebyly úplně jednoduché. Ale vzhledem k tomu, že mám předchozí zkušenosti s jinými dietami, tak vlastně byly. Po nastudování principů tohoto stravování a obsahu sacharidů v jednotlivých potravinách jsem si nejprve stanovil limit 50g sacharidů na den a rozdělil denní stravu do 5 jídel. Vzdal jsem se pečiva, veškerých příloh, slazených nápojů a ultra zpracovaných potravin. A také jsem začal dvakrát týdně mírný silový trénink. Chůze do kopce, posilování s vlastní váhou.
A kila šla dolů. V prvních čtyřech měsících jsem se zmenšil o osm kilo. Někdo by řekl, že to žádný zázrak není. Pro mne, který za tu dobu nepocítil hlad, to bylo úplné zjevení. A to i proto, že jsem bez větší úhony na shozených kilech přežil vánoční svátky se vším, co k nim patří.
Kila padala rychlostí 2 za měsíc, a vzhledem k tomu, že já na sebe spěchat nepotřebuji, mladý i štíhlý už jsem totiž byl, tak mi to maximálně vyhovovalo.
Závěr prvního roku
Přiznávám, že po zhruba těch šesti měsících jsem začal hledat ke svému jídelníčku trochu pestřejší alternativy. Hlavně mi chybělo pečivo. Po důkladné prozkoumání toho běžně dostupného jsem zjistil, že na trhu je několik variant večerního proteinového pečiva. A to jak chleba, tak i další druhy.
Nebudu lhát, nijak výrazně jsem si je neoblíbil dodnes. Ale při zvolení nějaké dobré pomazánky to špatné není. A hlavně, dá se z toho vytvořit v troubě topinka s česnekem. A na tu jsem měl obrovskou chuť.
Druhým gurmánským oříškem pak byly těstoviny a rýže. S rýží bylo řešení snazší. Poměrně dobrá je květáková, která se dá použít i jako halušky neboli květušky. Nahradit těstoviny je těžší. Existují konjakové, které mi ale nedělají dobře a pak low carb, které mi zase nechutnají. Tady jsem skončil u nudlí z pečeného hlávkového zelí. Ovšem těstoviny stejně připomínají pouze tvarem.
V závěru prvního roku v režimu pak můj svět značně vylepšil low carb kečup a zjištění, že tatarská omáčka v malém množství také dodá některým jídlům daleko lepší chuť a nemá příliš sacharidů. Po objevení keto tortilly jsem byl doslova štěstím bez sebe.
Má doporučení
Každému, kdo chce shodit nějaké to kilo upřímně fandím. Je třeba ale pamatovat na to, že mnou vyzkoušená cesta funguje na mé tělo a nemusí fungovat na jiné. Zkuste udělat pro začátek jen pár drobných změn. V jídelníčku, pohybu, spánku, pitném režimu a postupně přidávat. Když najdete správnou cestu, odměnou bude více energie a zdravější tělo.
