Článek
Moje první zubařka mne opustila bez jakékoli informace či upozornění. Prostě se odebrala do důchodu a agendu pacientů nechala napospas osudu. Naštěstí měla ordinaci na poliklinice, kde pracovalo zubařů několik a ti si ze solidarity mezi sebe nešťastné pacienty přerozdělili.
Paní, která se mne ujala už byla také postarší, ale moc milá a její ošetření téměř nebolelo. Chodil jsem k ní pravidelně a vcelku rád. Když už nenašla žádný kaz, tak mi aspoň „škrábla“ zubní kámen a popovídali jsme si. Nicméně, situace se opakovala. Když jsem se chtěl znovu po půl roce objednat na kontrolu, už jsem se nedovolal. Paní ukončila kariéru.
Ještě stále jsem ale měl „zubařské štěstí“, protože když jsem se vypravil k ordinaci osobně zjistit co a jak, zjistil jsem, že tam nyní ordinuje mladá paní doktorka a na mé naléhání mne přijala mezi své pacienty. Také jsem byl s její péčí maximálně spokojený. Sice už na mne používala mnohem víc nástrojů a přístrojů než předchozí dvě lékařky, ale doba jde holt kupředu. V rámci ošetření mi ukázala i takové vymoženosti jako je mezizubní kartáček a dentální nit a s mým zubním kamenem si vždy poradila.
Asi po dvou letech pravidelné docházky jsem se do ordinace jednoho krásného dne opět nedovolal. Telefon mi přeskočil na paní spojovatelku, která mi sdělila tu sladkou informaci, že paní doktorka čeká miminko a nikdo neví, zda se ještě někdy vrátí. Tady začala má cesta s hledáním zubaře.
Protože jsem byl opravdu zvyklý preventivní kontroly nezanedbávat, začal jsem nejprve s hledáním nového lékaře na internetu. Všude, kam jsem se podíval, byla informace „nové pacienty nepřijímáme“. Nedal jsem se, říkal jsem si, že přeci nemůže být situace tak špatná. Postupně jsem během příštího roku a půl obvolal všechny ordinace v okruhu padesáti kilometrů, a nic.
Vybaven informací, že pojišťovny by měly disponovat seznamem lékařů, kteří pacienty přijímají, jsem zavolal na svou zdravotní pojišťovnu. Paní byla moc milá, politovala mě a poslala seznam do emailu. Jaké bylo však mé překvapení, když jsem zjistil, že všechny lékaře v něm uvedené jsem již dvakrát obvolal.
Ve stavu naprostého zoufalství, ale naštěstí zatím bez nějakého problému, jsem se objednal na jednu právě otevřenou zubní kliniku. V rámci uvítacího balíčku byla první konzultace zdarma, takže jsem si říkal, že se mi na ty zuby aspoň někdo podívá. Přišel jsem do supermoderní budovy, kde na pacienty v čekárně čekala pohodlná kožená polohovací křesla. Paní recepční si zapsala mé údaje a řekla: „Pane Pokorný, vstupní prohlídka stojí 2500 Kč, budete platit hotově nebo kartou?“ „Promiňte, ale já mám vstupní konzultaci přeci zdarma,“ bránil jsem své finance. Slečna se mile usmála a vysvětlila mi rozdíl mezi konzultací a prohlídkou.
Pan zubař, od pohledu jiné národnosti, se mi tedy za 2500 Kč podíval do úst a v rámci bezplatné konzultace sdělil, že mám několik kazů a bude třeba sestavit dentální plán péče, který mi zašle ke schválení. Když jsem zjistil, že dle prvotního dentálního plánu mám zaplatit 48 tisíc, už jsem tam nešel.
Byly to právě tři roky od odchodu mé poslední zubařky, tak jsem zkusil štěstí a zavolal na původní kliniku. Tam mi paní spojovatelka vesele sdělila, že přeci paní doktorka čeká druhé miminko… takže tudy cesta nepovede.
Po dalším půl roce, kdy už jsem začal pociťovat mírné obtíže, mi pomohl bratranec. Přimluvil se za mě u svého zubaře a ten mě přijal. Hned prvotní ošetření byl pro mne ale také střet s realitou. Pan zubař mne prohlédl, spravil to nejakutnější a odeslal k objednání na dentální hygienu do vedlejších dveří. Mám tam prý tolik kamene, že bez toho mne víc neošetří. Pokusil jsem se o srandu a řekl: „Tak mi ho pane doktore škrábněte a bude, přeci se nebudu někde učit čistit zuby?“ Velmi zle se na mne podíval a byl jsem rád, že mne nevyrazil. Ona totiž paní z dentální hygieny byla dcera pana doktora.
O tom, že dentální hygiena je neskutečný byznys a nejdražší půl hodina práce jednotlivce co znám, bych se už snad ani nerozepisoval. Každopádně mám doma mezizubní kartáčky od té jediné správné firmy, na kterou měla paní z dentální hygieny v ordinaci reklamu a pravidelně dvakrát ročně docházím na profesionální čištění zubů, abych nepřišel o zubaře.
