Článek
Sex a milování. Pro jednoho bez rozmyšlení totéž, pro druhého snůška hravosti slov o stejném významu. Ano, vnímáme je, ta slova, možná stejně a nikdy jsme se nezamýšleli nad tím, co ve své podstatě znamenají. Užíváme si je plnými doušky. Netrápí nás ty jejich významy do chvíle, než si přiznáme, že v našem vztahu je něco jinak. Nevíme co. Nevíme ani proč. Jen ty pocity z přítomnosti druhého jsou nějaké jiné. Je tu jiná atmosféra. Je tu jiná energie. Energie, kterou neznáme. Cítíme se tak nějak obojetně, když tu energii neumíme pojmenovat.
To naše druhé já je jiné. Nepoznáváme ho. Připadá nám hned více spokojené a hned zase skleslé. Připadá nám, jako by se nám najednou více otevíralo a hned zase jako by se uzavřelo do sebe. I ta konverzace je jiná. Jako by mělo lepší náladu, kterou vzápětí ztrácí. Zkrátka je tu něco jinak.
Nerozumíme tomu. Ty intimní chvíle mají jiný lesk, a tak nás ta proměna mate.
Nejprve té změně nevěnujeme tolik pozornosti, protože ty protiklady nejsou tak časté, než si uvědomíme, že spolu s tímto chováním se mění naše zaběhlé praktiky. Ano, zdá se, jako by nás to naše druhé já víc milovalo. Milovalo? Ano, vysvětlujeme si to tak. Vždyť naše intimní chvilky nabírají na obrátkách. Jsou jiné než obvykle. Děláme věci, jaké jsme dřív nedělali. Ten intimní život dostává hravost. Uvádíme do praxe dříve nepoznané. Tak nám to alespoň připadá. Jsme obohaceni o novinky, které přicházejí díky kreativitě našeho druhého já, a snažíme se je pochopit, uchopit a praktikovat. Snažíme se, si jich užít. Ano, snažíme se, si jich užít, ale jen do chvíle, než pochopíme, kde se vzaly a proč tu jsou s námi. Než pochopíme, že nejsme jejich žáky, natož spoluučiteli. Než pochopíme, že nemáme být ani jejich budoucími uživateli s našim druhým já. Než pochopíme, že ony, ty praktiky, nejsou ani součástí našeho společného vztahu, našeho společného krásného milování. Než pochopíme, že jsme jen pokusné figurky, které mají dávat někomu zpětnou odezvu. Ano, jsme divadelním maňáskem, když se necháváme ovládat. Jsme srovnáváni s někým, o kom ani netušíme, že existuje. A nejen existuje, ale je tu mezi námi a naším druhým já.
Ano, něco je mezi námi jiné. To něco opravdu stojí mezi námi. To něco má i své jméno. To něco se svým jménem je pro nás opravdu nové. Pro nás ano, ale ne pro naše druhé já. S tím něčím se dělíme i o naše druhé já. To něco je impulsem i pro naše novinky a hýbatelem i našeho sexu, aniž by to možná tušilo. Pro to něco, chce být naše druhé já dokonalé. Ale možná nejen pro to něco. Možná i pro nás chce být to naše druhé já dokonalé a atraktivnější. Možná má naše druhé já pocit, že pro nás není dost dobré, a proto přišlo to něco.
Po tomto procitnutí si uvědomíme, že naše společné a krásné milování je pryč. Uvědomíme si, jak chutná sex. Sex bez emocí a bez citů. Uvědomíme si, že sex, o němž jsme dřív neměli ani páru, hýbe nejen světem, ale i námi.
Pak už si nechceme uvědomovat vůbec nic. Pak už nechceme ani to naše druhé já vidět.
Až dodatečně a s odstupem času si dokážeme připustit, že to všechno nové bylo možná právě volání o pomoc. Volání o pomoc našeho druhého já. Bohužel volání nešťastné a smutné. Ale spíše ne/vratné.
Čím dřív toto pochopíme, tím dřív může přijít vyjasnění mezi námi a našim druhým já. Pak možná ještě není pozdě, vše vzít jako výchovnou lekci příležitostí a náhod, které nám oběma přišly do života, aby prověřily naši lásku a hodnoty nás samých.
Pokud dokážeme tuto lekci v lásce s láskou pochopit a přijmout, pak můžeme v lásce s láskou odpustit a poděkovat navzájem. Pak možná o to víc budeme chtít vidět zas a znova společné obzory, neboť si budeme jistí, že ta lekce přišla mezi nás a naše druhé já právě proto, abychom si uvědomili a docenili význam těch dvou tolik podobných slov.
A sice, že sex nemusí být vždy nositelem opravdového krásného milování, ale může být silným voláním o pomoc.
Ano, to bude moment, v němž stoprocentně pochopíme pravou podstatu a žebříček hodnot významů těchto rozdílných obsahů, ale také žebříček hodnot nás samotných.
