Článek
S Kelty se pojí mnoho záhad. Své náboženství a vzdělanost nezachovali v písmu. Přitom se vyznali v řadě technologií, které s příchodem Germánů náhle mizí. Pojem Keltové je dosti široký. Vztahuje se na širokou skupinu obyvatel Evropy, z nichž ti čeští byli mezi primárními. Podle aktuálních vědeckých poznatků Kelti totiž vznikli ve střední Evropě, ne jak se někdy mylně říká kdesi na Ukrajině.
Písmo není alfa a omega: gramotnost není svatý grál
Keltské mince - nějaké nápisy či symboly na nich bývají, ale zpravidla netušíme jejich význam
Máme k dispozici poměrně dost keltských mincí nalezených na našem území. Především v jižních a západních Čechách s přesahem do Bavorska. Na nich jsou sice nápisy, ale o jejich významu netušíme.
Nejspíš byli Keltové pokrokovější než si myslíme. Narozdíl od písemných kultur se nedomnívali, že chytrý je ten, kdo umí číst, ale ten, kdo rozumí. Mezi funkční gramotností a obyčejnou gramotností je opravdu rozdíl. V současné době v tom navíc dělá ještě větší nepořádek umělá inteligence. Faktů na internetu můžete najít spoustu, ale udělat si v nich pořádek a vyvodit z nich správný závěr? Kdo to dneska umí? Keltové sázeli na to, že existuje privilegovaná skupina lidí, která ví.
Takoví byli nazývání druidy. Nicméně, na našem území nebyl nalezen ani jediný hrob, který bychom mohli podle atributů nazývat „druidský“. Že by ti druidi někam odešli? Nejspíše za hranice - do Bavorska. Keltští Bojové obývali třeba obří hradiště u Ingolstadtu. Dnes se tam vyrábí auta Audi. Obecně je Bavorsko technologická velmoc. Proč asi? Kvůli keltskému dědictví? Je to možné.
S jednou věcí totiž Kelti nepočítali, že technologická vyspělost ještě nepředpokládá vyspělost kulturní a sociální. Na našem území vytvářeli vysoce specializovaná hradiště, která vyráběla v rámci průmyslového kolečka vždy jen jeden produkt či jednu řadu produktů. Zrušení daného hradiště, ať působením Germánů či jinými faktory, se pak českým Keltům mohl zhroutit svět. Ale nepředbíhejme.
Konstantní mizení - proč a kam
Jedno z největších českých hradišt u Stradonic. Zmizelo náhle
V době, kdy Julius Caesar bojoval s francouzskými Galy, byli na tom čeští Keltové nejspíš podobně jako ti za jejich hranicemi. Ale byly zde určité výjimky, nad kterými si nejen čeští archeologové lámou hlavu.
Tak třeba v laténském období - tedy v době největšího keltského rozvoje - v 1. a 2. stol. př. n. l. kompletně mizí keltská pohřebiště na našem území. Nenacházíme z té doby ani jediný hrob. Ani žárový. Tedy třeba hrstku popela v keramické nádobě, které v té době jinak byly skoro až módním trendem. Měl je leckdo. Přesto první žárové hroby nacházíme v té době až na západ od řeky Rýn.
Jak je to možné? Existuje pro to více možných vysvětlení. Jedna z možností je jiný typ pohřbu, který by nezanechával žádné stopy. Jisté orientální typy pohřbů takové jsou. Mrtvého „sežere“ zvěř a kosti zetlejí. Proč by to ale čeští Kelti na dvě století dělali takovým způsobem? To je opravdová záhada.
Dále zde nemáme žádné stopy o jakémkoli obyvatelstvu, které kompletně mizí z jihočeského území v době 6.-7. století n. l. Poté se objevují Slované. Jak je to možné?
Také nenacházíme společné hroby Keltů a Germánů, jen germánské hroby. Asimilace obou složek, jak nám naznačují genetické profily Čechů, je vysoce pravděpodobná.
Rituály: náboženství, nenáboženství
Nález keltské hlavy v českých zemích - jedná se o druida? Podle mě spíše o typického „Francouze“
Ačkoliv nám autoři dobrodružných a mysteriózních románů, případně vědecko populární literatury podsouvají myšlenku, že keltský životní styl včetně jeho rituální složky můžeme snadno rekonstruovat, není tomu tak. Třeba druidi měli mít podle pověstí zlaté srpy. Kde ale jsou? V hrobech je zpravidla nenacházíme.
Byli jste někdy v keltské vesnici? Tak to jsou takové skanzeny, kde se odehrává keltský „život“ podle not fantazie a smyšlenek. Proč víme o keltském rituálním životě tak málo?
Možná právě proto, že vše bylo pro Kelty tak nějak rituální. Posvátno se mísilo se světským. Hlavně záhrobí se světem živých. U svátku Samhain, tam byla rovnováha mezi zásvětím a světem živých asi nejtenčí.
O keltských bozích na českém území nemáme žádné materiální památky. Jejich sošky se v hrobech nenalézají. Je fakt, že Kelti na zobrazování bohů moc nebyli. Ne že bychom neměli dost nálezů různých plastik. Nicméně, vůbec nevíme, co vlastně znamenaly. Nemáme k nim totiž žádný „návod“, ani posvátný náboženský text, jak tomu bývá zvykem u třeba sumerských či ugaritských náboženských kultů.
Nejspíš byli Kelti na českém území tak nějak vždy trochu jiní od svých keltských bližních jinde. A nasvědčovalo by to speciální afinitě vůči neexistujícímu náboženskému citu v českých zemích. Respektive o jeho kompletní absorci do světských aktivit. Češi sice ničemu nevěří, ale dá se naopak říci, že věří všemu a až příliš moc.
Tajemné keltské pohřby domů v jižních Čechách
Archeolog a ředitel Archeologického ústavu v Českých Budějovicích Ondřej Chvojka a jeho tým se zabýval tajemným fenoménem, který probíhal v keltských osídleních na Bechyňsku. Podobné nálezy byly učiněny také v jižním Německu, nicméně byly přímo součástí jednotlivých domů.
Jednalo se o žlaby plné keramických zbytků. V jednom případě o tři hrnce, které byly přímo vsunuty do sebe. Například ve Hvožďanech, Ratajích a v okolí takzvané Židovské strouhy u Bechyně. Místa nebyla nikdy znovu osídlena.
Výzkumníci jako doc. Ondřej Chvojka spekulují, že se jednalo takzvané „pohřby domů“. Tedy situaci, kdy už jejich majitel nežil, ale rituálně byl takto dům „odbaven“ spolu s ním. Rituály s pohřbíváním domů by vysvětlovaly leccos. Hlavně jihočeskou potažmo českou doslova posedlost vlastnit nějakou nemovitost. Domy totiž Kelti viděli na úrovni živých bytostí, jako součást své osoby. Což zřejmě nebyl dobrý ani správný duchovní nápad. Není pak divu, že takový postoj vedl k příliš velké vázanosti na majetek a usazenosti, a pak, když přišla další migrační vlna jiného etnika, Kelty to doslova vyhodilo ze sedla. Bez domu byli jako bez rukou. Nejspíše se však kvůli vázanosti k místu, kde žili, opravdu raději přizpůsobili. Je otázka, odkud pochází příslovečná česká flexibilita - přizpůsobení se danému režimu za každých okolností - jen když nám zbyde ten dům či byt a možnost se dobře najíst.
Keltské prokletí: cystická fibróza
Cystická fibróza je onemocnění způsobené chybami ve fungování určitých proteinů
Keltové však nezanechali jen dobré dědictví. Posedlost domy nebyl rozhodně dobrý duchovní koncept. Nemluvě o poměrně vysokému výskytu cystické fibrózy v české populaci, jejíž procento výskytu se dá srovnat akorát tak s irskými „Kelty“.
Keltské geny tedy zjevně i přes různé migrační vlny v Čechách nepochybně zůstaly a dá se říci, že bez ohledu na jejich procento v populaci jsou poměrně dominantní. Na Moravě je to trochu jiné, i když i zde Kelti pobývali, chování Moravanů ovlivnila spíše zase jiná kultura.
Dozvuky keltské minulosti: hřbitovní romantika
Budějckému hřbitovu se říká romanticky - Otylka
Hřbitovy a jižní Čechy - to je evergreen. Dá se doslova říci, že se v případě některých míst Čech, kdysi hodně promořených Kelty, stávají hřbitovy kulturními místy setkávání. Místní obyvatelé na nich tráví dost času, jistě více než jejich bližní z jiných regionů. Jižní Čechy jsou tím proslulé.
Právě jakási záhrobní romantika byla Keltům vlastní. Nejspíše i jakési prolnutí světa mrtvých a živých v Čechách zůstalo jako keltské dědictví.
Keltové rozhodně Čechám dali více, než si možná myslíte, a je dobré se zamyslet, co z jejich dědictví bylo užitečné a co naopak třeba právě Čechy brzdí v jejich duchovním rozvoji a integraci do evropské společnosti.
Zdroje:
Ondřej Chvojka. Martin Kuna. Petr Menšík & kolektiv. Rituály ukončení a obnovy. Sídliště mladší doby bronzové v Březnici u Bechyně. 2021. České Budějovice. Praha. Plzeň. Archeologický ústav AV.
Václav Vondrovský. Ondřej Chvojka. (eds.). Pravěké komunity vnitřní periferie. Vývoj osídlení jižních Ěch od 9. do počátku 1. tisíciletí př. Kř. 2021. České Budějovice.
Jiří Waldhauser. Keltské Čechy. 2012. Academia.
Vladimír Salač. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách / Atlas der vor-und frühgeschichtlichen
Burgwälle in Böhmen. 2019. Archeologický ústav AV ČR (Praha).
Stefan Zimmer. Keltové. 2019. Vyšehrad.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-archeologove-zverejnili-fotky-sidliste-keltu-ktere-nema-v-cesku-obdoby-280778
