Článek
Určitě jste slyšeli o takzvaném motýlím efektu. Motýl kdesi nad Karibikem zatřepe křídly a na Floridě se spustí tornádo. V tomto příběhu byl Karel IV. spíše noční můrou - smrtihlavem - než hezkým motýlem babočkou admirálem.
Svým přístupem a chováním se Karel IV. v Praze choval jako na dvoře v Paříži a nikoliv v provincionálním českém městečku. Čechy to šeredně odnesly. Husitské války vypukly 41 let po smrti Karla IV. Císař zemřel 29. listopadu 1378 a počátek husitské revoluce se datuje k 30. červenci 1419, kdy proběhla první pražská defenestrace. A poté dlouhá doba habsbursko-katolického temna.
Karel IV. a jeho hon na předchůdce protestantů
Kupec Petr Valdes byl předchůdce pozdějších protestantských vůdců
Valdenští byli v podstatě protoprotestanté. Byli to skromní řemeslníci a obchodníci, kteří byli spolu s kupcem Valdem vypuzeni z Francie a usadili se v italských tyrolech a rovněž v českých zemích.
Karel IV. se podílel na jejich honu a upálení. Celých 200 těchto protestantů nechal upálit na hranici. Několik desítek let potom se muž z lucemburského rodu, syn Karla IV. zrzavý Zikmund, dopouští podobného zločinu, když zorchestruje upálení Mistra Jana Husa.
Karel IV., fanatický katolík, připravil půdu pro pozdější vládu Habsburků
Relikvie části lebky svatého. Byla to poměrně nevkusný Karlův koníček. Ale co by neudělal pro svůj úspěch?
Nevyhnutelnou gravitaci událostí uvedl do pohybu Karel IV., který si hrál na svatouška a rádce všech věřících. V tomto směru se dost činil. Napsal i komentář k evangeliím a sebepochvalný životopis.
Byl také fanatickým sběratelem ostatků. Vlastně největším své doby. Údajně měl v držení:
- Část ubrusu ze stolu Poslední večeře
- Útržek látky z roušky, kterou měl Kristus na tváři
- Kus látky z Kristovy bederní roušky
- Ostatky z trnové koruny a dřeva svatého Kříže
Ostatky světců a biblických postav:
- Ostatky sv. Václava a sv. Ludmily
- Ostatky sv. Víta, patrona pražské katedrály
- Části těl apoštolů a raně křesťanských mučedníků
Byly-li to reálné kousky nechám na rozlišovací schopnosti čtenářů. Každopádně Karel byl opravdu zaníceným katolíkem a byli bychom naivní předpokládat, že svou víru myslel upřímně. Spojil se ve své době s lidmi - katolickou církví, kteří určovali politické noty. Jinak byl ve svém chování poměrně volný. I papež musel psát a napomínat jej, aby se nechoval tak výstředně. A hlavně praktikoval na svou dobu zakázaná černá umění. Astrologii totiž církev tiše tolerovala, ale rozhodně nedoporučovala křesťanům k jejich praxi.
Karel IV. se zapletl s čertem
Bible astrologické věštění přísně zapovídá. I přes to, že jí dobře znal, Karel se astrologii věnoval denně
Astrologie byla církví tolerována, pokud šlo o spíše technickou vědu, která v minulosti často splývala s astronomií. O pohyby planet a protovědecké úvahy. Vliv planet na člověka uznával i teolog Tomáš Akvinský. Na rozhodnutí lidí však měl mít vliv jen Bůh a církev. Proto nebylo přípustné se zaplétat do jakýchkoliv magických praktik.
Astrologie zpravidla tuto červenou linii překračovala. Karel IV. se již před Rudolfem II., který šel v jeho stopách, spojil s různými šarlatány a hlavně astrology a podle jejich nápadů zformoval velkou část Prahy. Od toho pramení její přízvisko - Praha magická. Problém je v tom, že Karel byl evidentní megaloman a chtěl ze všeho vytěžit maximum.
Magická práce se v průběhu procesu pokazila a z Prahy vznikla jedna velká geopatogenní zóna, která sice vtahuje lidi dovnitř, ale vysosává je podobně, asi jako ukázali bratři Wachovští v Matrixu. Takový člověk vtažen do hlavního města naprojektovaného černými mágy dopadne jako suchá treska.
Proto její obyvatelé každý pátek nasednou do svého „oře“ a marně hledají ve svém blízkém i vzdáleném okolí místo, kde by našli pokoj pro svou duši a trochu té energie nebo alespoň záblesk svěží radosti ze života.
Karel IV. nevytvořil Prahu, on stvořil ze staré Prahy místo, které se stalo jablkem sváru. Vznikla v ní husitská revoluce i třicetiletá válka.
Situace dopadla tak katastrofálně, že když se Václav IV. ujal po Karlovi vlády, většinu pozemků v té době vlastnila církev. Na královský podíl zbylo naprosté minimum.
Poučení z Karlovy vlády
Karel vládl jako mnoho dnešních politiků. Bez ohledu na budoucnost. Záleželo mu jen na jeho osobní prezentaci. Neřešil ani svou rodinu, kterou výrazně zanedbával. Dost možná proto se také Václav IV. stal alkoholikem a trpěl mnohými autoimunitními ochořeními.
Co z toho, že Karel IV. za svou vládu působil jako skvělý panovník. Podstatné je, jak jeho období vlády zapůsobilo do budoucnosti. Z církve udělal hydru, které narostl hřebínek natolik, že to lidé jako Jan Hus a Jeroným Pražský jednoduše nevydrželi a zasáhli proti všudypřítomnému duchovnímu pokrytectví a chamtivosti. Uctívání peněz a majetku jako opravdový náboženský kult do Čech přinesl rovněž Karel IV. Ostatně Karlštejn si nechal vystavět jako trezor pro své poklady.
Z vlády Karla IV. pramení výrazná poučení. Například, že není všechno zlato, co se blyská. Karel IV. je toho sám důkazem.
Zdroje:
https://dvojka.rozhlas.cz/magicka-praha-v-rukou-astrologu-karla-iv-architektka-sedlakova-o-unikatnim-7486064
https://epochaplus.cz/karel-iv-pod-vlivem-astrologie-stavbu-karlstejna-mu-nadiktovaly-hvezdy/
František Šmahel a kolektiv. Dějiny Česka. 2019. NLN.
Ludmila Vaňková. Karel IV. - Otec vlasti. 2022. Šulc-Švarc.
Andrea Poláčková. Karel IV. (1316–1378). 2025. Extra Publishing.
