Křesťanský extrémismus škodí víc, než byste čekali

Na webových stránkách Sdružení křesťanských zdravotníků se dozvíte, že ten, kdo nevěří v Krista, skončí v pekle. Něco takového však není žádnou novinkou, většina extrémistických křesťanů vám do očí nic neřekne, ale ve skutečnosti tito lidé uvnitř hluboce opovrhují všemi, kteří s nimi nesdílejí jejich životní perspektivu. Fundamentalisty potkáte všude, nicméně se můžete divit tomu, proč byste je měli potkávat právě v nemocnici, kde mají být lidé, kteří chtějí druhým pomáhat a léčit je místo toho, aby je morálně odsuzovali a zatracovali. Fundamentalisté pod vlivem svého ideologického fanatismu kolem sebe šíří rozporuplnou atmosféru nasátou zvláštním koktejlem nenávisti a lásky.

Je vidět, že extrémisté jsou všudypřítomní, i v křesťanství, nejen v islámu, kde bychom čekali různé excesy vzhledem ke zprávám o teroristech spojených právě s tímto náboženstvím. Přesto právě křesťanský terorismus byl v Evropě v zásadě první, když vzpomeneme na útoky katolické IRA na irském a britském území. Podívejme se teď na strukturu křesťanských extrémistů blíže.

V Americe je poměrně nepsaným pravidlem, že americký prezident by měl být protestant. Pouze John F. Kennedy a nakonec Joe Biden byli katolíci. Jinak byla drtivá většina amerických prezidentů protestanty. Fundamentalisté nejsou daleci toho, překročit jistou červenou čáru, která znamená extrémní netoleranci vůči jiným názorům a přístupům. Pokud máte zájem nasát atmosféru takových setkání, která pořádají fundamentalističtí protestanté v USA, je dobré se podívat na nějaký dokument, třeba na Jesus Camp. Zde vidíme malé děti na křesťanském táboře, které jsou vedeny k nenávisti vůči cizím názorům a náboženstvím od útlého dětství.

Jedna z animátorek tábora říká:

Evangelikálové jsou radikální odnoží protestantského náboženství. V Americe je donedávna představoval televizní kazatel Billy Graham, přítel a lobbista mnohých amerických prezidentů včetně Jimmyho Cartera, kterého podnítil k rozhoření konfliktu s Íránem, který dodnes není uhašen.

I když jsou v ČR evangelikálové relativně malou skupinou, dokáží natropit poměrně hodně zmatků a duchovního zla. Mezi evangelikální skupiny se řadí třeba Apoštolská církev, Církev Křesťanská společenství, Křesťanské sbory nebo Slovo Života. Byly časy, kdy třeba ve Slovu Života působili zahraniční kazatelé, kteří hlásili takzvané evangelium prosperity. Plnili si sami kapsy, zatímco manipulovali své naivní ovečky. Napakovalo se tímto způsobem pár jedinců, zatímco ostatním zbyly oči pro pláč. Tyto církve jsou často jen takový pochybný byznys model a s pravou hlubokou duchovností nemají nic společného.

Religionisté a experti na sekty nejsou schopni zpravidla pravdivě popsat charakter těchto společenství, protože ta operují podprahově. Navenek je na nich vše v pořádku. Mezi sektou, manipulací a příjemným církevním společenstvím je tenká hranice, a ta je překročena v případě, že vám někdo začne prostřednictvím náboženské komunity ničit život místo toho, aby vám ho zlepšoval.

V některých těchto společenstvích má docházet k zázračným uzdravením a zjevným obchodně motivovaným akcím. Teologie prosperity káže, že komu Bůh žehná, tomu se hmotně daří, když se vám hmotně daří, Bůh vám žehná, a když ne, pak jste v moci Satana. Jde o zvrácené učení stejně jako neoprávněné uzdravovací seance lidmi, kteří pouze používají davovou psychózu, přitom žádné vlastní léčivé schopnosti nemají.

Některé již zmíněné církve užívají mluvení v jazycích, což je spíše takové nesrozumitelné blábolení, při němž se jedinci mohou i svíjet na podlaze. Je to teatrální a duchovně naprosto nedůstojné. Křesťanské mluvení v jazycích v první komunitě bylo určeno k dorozumění se s okolním světem a předání křesťanské zvěsti a ne k projevům duševní a duchovní vyšinutosti nebo ještě hůře ke komerčně motivovanému exhibicionismu.

V Apoštolské církvi dokonce praktikují takzvané školy proroků. Nepochybně Bibli kopírují slovo od slova bez vědomí jeho významu. Prorocký dar buď máte nebo nemáte a nemá smysl to lámat přes koleno, podobně jako se školit na řečníka, kterým stejně nebudete, když na něj nemáte hlasový fond.

Tyto organizace jsou karikaturou prvotních křesťanských společenství. Bohužel nejen neškodnou atrapou, ale i poměrně škodlivou. Co se stane, když se někdo spolehne na zázračné uzdravování na jednom z církevních setkání místo toho, aby se doopravdy léčil? Netřeba domýšlet. Nebo ze zkušeností někdejší členky Slova života. Její spolusestra přišla s tím, že měla vidění, že se má vzdát své lukrativní práce a jít uklízet do podchodu. Tato členka pak čelila dilematu. Přijít o prestižní práci nebo se vzepřít osobnímu vidění její manipulativní kolegyně a čelit tímto následkům popření náboženské vize? Až do takových detailů jde náboženská manipulace nejen v této sektě.

Fundamentalismus se dostal do ohniska pozornosti světa na základě vyšší kritiky Bible a frontálních útoků vědeckých teorií na samotnou podstatu víry. Řada věřících si neuměla s vědeckými argumenty poradit, a tak se uchýlili k extrémismu. K takzvanému fundamentu, tedy základu, a jak je definován?

Již v roce 1895 v tom měli Američané jasno:

Pět bodů fundamentalismu:

1. úplná inspirovanost a neomylnost Písma

2. božství Ježíše Krista

3. narození Ježíše Krista z panny

4. zástupná, usmiřující oběť Krista na kříži

5. vzkříšení v těle a osobní, fyzický druhý Kristův příchod na zemi

Fundamentalismus se v první polovině 20. století šířil v USA jako sněť. V roce 1925 náboženští fundamentalisté žalovali učitele Johna Scopese z Tennessee v USA. Za co? Učil evoluci.

V 70. letech fundamentalismus spolu s multimediálními prostředky nabral na síle. To jsou ti televizní kazatelé, ze kterých si střílejí hollywoodské filmy. Nic vtipného na tom, že se chudé babičky skládají svým duchovním na luxusní letadýlko, ale není. A tito duchovní santusáci se pak scházejí v luxusních barech a nadávají na tu masu, od které se chtějí oddělit, a která je platí.

Fundamentalismus těží z toho, když je doba nejistá. Což je prakticky neustále. Fundamentalisté se odvolávají na staré hodnoty, ke kterým je třeba se vrátit. Problém je v tom, že fundamentalista s vámi diskutovat o ničem nebude, je fanatik a věří jen svojí pravdě.

Některé komentáře k mým článkům nasvědčují, že i u nás tiše operuje skupina fundamentalistů, kteří si vedou svou bez ohledu na informace, ke kterým se vyjadřují. Jsou pořád stejní jako přes kopírák. Zpravidla jen někde vylepí mnohokrát svůj stále stejný komentář bez ohledu na kontext, ke kterému se vyjadřují, aby tak utišili svou duchovní neurózu. Totéž platí i pro militantní ateisty. Tito lidé obecně papouškují náboženské či politické fráze, které všude lepí jako nezákonné plakáty na nádraží.

Nedá se říct, že by fundamentalisté vzdorovali modernismu. Naopak, všechny moderní technické metody šíření jejich zastaralých dogmat, jsou jim vhod. Třeba využijí všechny možnosti sociálních sítí k tomu, aby zastavili lidem možnost potratů. Ano, i v katolické církvi jsou fundamentalisté a jejich vliv vidíme nejvíce v katolickém Polsku. Co Poláci předvádějí svým postojem k nenarozenému životu a volbě ženy s ním naložit, je opravdový fundamentalismus a nechutný morální extrém.

Samotná katolická církev v Polsku vedla válku, v níž uplatnila všechny své politické páky, aby byl schválen protipotratový zákon. Stejné politické machinace vede i protestantská Křesťanská koalice v USA.

Fundamentalista má hluboce zakořeněné zmanipulované náboženské přesvědčení. Bude obhajovat, že Bible má ve všem pravdu. Do nejmenších detailů. Paradoxně čím méně bude jejímu poselství rozumět, tím více bude na její pravdivosti trvat. Katolický fundamentalista bude zase věřit papežovi pomalu jako Bohu, a zpravidla nebude vůbec tušit proč.

Mezi fundamentalistické organizace patří italské Comunione e Liberazione*, judaistické Guš Emunim** či Křesťanská koalice v USA. Pamatujte: každý názor, pokud se ho budete extrémně držet bez ohledu na okolní realitu a na to, jestli je náboženský, antináboženský, politický, kulturní, sociální nebo jiný, se může stát ohniskem fanatismu.

Pokud se potkáte s fundamentalistou, nepočítejte s tím, že bude naslouchat argumentům rozumu či vyššímu hlasu inteligence. Setkáte se tímto s nešťastným zmanipulovaným člověkem, a jako takového jej politujte a přenechte jeho mediální převýchovu odborníkům. Sami s ním nic nesvedete.

Vše je o atmosféře společnosti, ve které žijete. Pokud v ní lidé s oblibou šíří toxické myšlenky a jedno jakého rázu, nepřímo tak mohou za fundamentalisty, kteří se naopak tváří jako morální a duchovní hradba proti jakékoliv myšlenkové nákaze. Pokud nechcete, aby se ve společnosti šířil jakýkoliv extrémismus, ať duchovní či politický, nešiřte kolem sebe hloupé myšlenky, nepodporujte zlé lidi jen z legrace a chovejte se rozumně. Odměnou vám bude, že se nebudete muset dohadovat s blázny nebo se sami jako blázni v takové toxické společnosti cítit.

Pokud máte podezření, zda se sami nechováte jako fundamentalisté, položte si otázku, zda trváte na svých názorech za každou cenu bez ohledu na zjevné skutečnosti, které potvrzují opak. Pokud ano, zapracujte na sobě, abyste sami sebe nemanipulovali k tomu, zastávat postoje, kterým sami vnitřně nemůžete věřit. Tento rozpor pak totiž vytváří konflikty vůle ve vlastní osobnosti a výsledkem je extrémismus. Vyvěrá totiž primárně ze zoufalého boje sama se sebou. Fundamentalismus je jako infekční choroba a léky na infekční choroby známe. Je třeba jim věnovat pozornost, podávat včas tu správnou medicínu, upravit své chování a zachovat klid.

Vyřiďte to Donaldu Trumpovi, až s ním budete mluvit.

*Organizace působí i v České republice.

**Izraelské radikálně pravicové politické osadnické hnutí.

Zdroje:

https://www.skzcr.cz/?page_id=191

Jesus Camp, document 2006. Heidi Ewing. Rachel Grady.

David W. Bebbington, Evangelicalism in Modern Britain: A History from the 1730s to the 1980s, London: Routledge, 1989.

R.A. Torrey. The Fundamentals: A Testimony to the Truth. 1895.