Které církve jsou nejbohatší

Kdybyste se zeptali umělé inteligence na otázku, která církev je nejbohatší, myslím, že byste byli velmi překvapeni. Umělou inteligenci sice nebereme jako bernou minci a zdroj naprosto spolehlivých informací, stejně jako Wikipedii, ale v tomto případě se od nich takzvaně „odpíchneme“ v našem pátrání po tom, která církev je vlastně nejbohatší. Není to tak úplně jednoduchá otázka, jak by se mohlo zdát, a některé skutečnosti spojené s majetky církví vás dost možná překvapí až zaskočí.

AI vám řekne, teď se podržte, že nejbohatší církev na světě je:

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, lidově známá jako mormoni. Její majetek se odhaduje na 265 miliard dolarů!

AI tiše dodává, že jako jedna z nejbohatších církví je ta katolická. Z ní je prý nejvíc nacpaná penězi její německá pobočka a pochopitelně Vatikán, jehož bohatství je nevyčíslitelné. Další extrémně bohaté organizace, které cituje, jsou v podstatě nábožensko-státní hinduistický fond Trupati Devasthanams a muslimská indonéská organizace Muhammadiyah sunnitské orientace.

Ovšem když se pozorně podíváte na žebříček nejbohatších círví přímo na Wikipedii, musíte si žebříček největších boháčů přerovnat, objeví se zde hned na druhém místě ší'itský Execution of Imam Khomeini's Order, což je íránská muslimská organizace spojená se současným režimem Íránské islámské republiky, který založil v poslední čtvrtině minulého století islámský duchovní vůdce Chomejní.

Tolik rychlý přehled nad všeobecnými informacemi a nyní se podívejme na tuto problematiku blíže.

Kolik stojí kostel? Jakou cenu má bazilika sv. Petra? Zkuste to vyčíslit. Pak musíte do kalkulací započíst snahu udělat dojem, protože veřejný obraz je něco, na čem církve obvykle stojí a padají. Američané se chlubí třeba nejbohatším člověkem planety Elonem Muskem, který je ve skutečnosti sám chudý jako kostelní myš. Značnou část jeho majetku tvoří investice především vlády a investorů USA, Saudské Arábie a států, které dnes není zrovna populární jmenovat, které bedlivě dohlíží na Muskovy podnikatelské aktivity. V té souvislosti lze uvést americkou organizaci mormonů, která své bohatství a majetek neskrývá, naopak je okázale uvádí v oficiálních statistikách, nejspíš proto, že by jinak v Americe neměla tak zvučné jméno. Přesto, když chtěl jeden z mormonů kandidovat na amerického prezidenta, se zlou se potázal. I když americký stát Utah je v realitě ovládán přímo mormony.

Další otázka je, kdo co de facto vlastní a co z toho má. Vůdce íránské revoluce Ajatolláh Chomejní seděl v nevzhledném bytě, pojídal tradiční perské placky a sám žil asketicky, jako by měl hluboko do kapsy. Zatímco náboženský řád, který vytvořil, je jedním z nejbohatších na světě.

Pak musíme ještě vzít v úvahu národnosti a jejich inklinace k majetku. Němci a Švédi se ocitají na prvním místě v nutkání mít jako duchovní potřebu naplnění jejich peněženky. Proto je německá katolická církev jedna z nejbohatších katolických poboček na světě a švédští luteráni jsou na tom podobně.

Příznivcům konspiračních teorií bude jistě dělat dobře, že v žebříčku nejmocnějších a nejbohatších náboženských organizací se vyskytuje i katolické laicko-klerikální hnutí Opus Dei.

Také musíme vzít v úvahu buddhismus, kde sice teoreticky žijí mniši v bezdomoveckém stavu, ale třeba v Thajsku dostávají kláštery velké dotace od svých dárců rovnou v tvrdé měně v podobě zlatých cihel, kterých mají plné sejfy. Rovněž příznivci tohoto náboženství často disponují velkými majetky. Někteří z nich jsou i majiteli velkých technologických firem jako je Google.

Další důležitou otázkou, která ztěžuje hodnocení toho, která církev je nejbohatší, je přístup k hodnotám, které bohatství vytvářejí. Existují církve, kde jsou si členové zvyklí nezištně pomáhat nebo berou jako samozřejmost starat se o své duchovní a jejich materiální potřeby, a to bez použití toků peněz. V jiných církvích se naopak nic takového neděje. Z toho vyplývá, že otázka, které církve jsou nejbohatší, nemůže být beze zbytku jednoznačně určena. Máme zde ale favority, kteří toho vlastní zjevně opravdu hodně.

Pojďme se podívat na některé z těchto bohatých organizací trochu blíže.

S Imámem Chomejním (1902-1989) se potkáváme v souvislosti s íránským šáhem Muhammadem Rezá Pahlavím (1919- 1980), mimochodem držitelem čestného doktorátu Karlovy univerzity a nositelem českého Řádu Bílého lva, které získal při návštěvě Československa za totality v 70. letech.

Šáh Muhammad Rezá Pahlaví chtěl v 50.-70. letech udělat z Íránu diktaturu západního střihu. Něco na způsob západní totalitní demokracie. V rámci svých nezřízených ambicí hostil cizí státníky na opulentních slavnostech, které přivedly zemi na pokraj bankrotu, vykrádal státní kasu a nechal týrat a zabíjet své oponenty. Hlavně zcela ignoroval, že žije sice v neuvěřitelně bohaté zemi, ale především ve státě, který měl své hřivny (biblické přirovnání) uložené nikoliv v bankách, ale v duchovní tradici. Náboženské vyznání Íránců se naopak snažil ze všeho nejvíc potlačit, a tím si vysloužil, že se  proti němu postavil jeden z tehdejších předních náboženských učitelů Rúholláh Chomejní a získal si masivní podporu především mladých Íránců, kteří šáha nenáviděli jako ničitele íránského kulturního bohatství a coby symbol nezřízeného lezení Západu do zádele.

Američané považovali Chomejního za jednoho z mnoha mulláhů, náboženských učitelů, kterých bylo vždycky v Íránu mraky a nikdo se už nad nimi nepozastavoval. Natož aby se zamýšleli nad do sebe pohrouženým mystikem Chomejním, který „jen“ skládal básně a sepisoval gnostické filozofické úvahy, které s reálným islámem měly máloco do činění, zato navazovaly na perskou intelektuální a duchovní tradici. A podle všeho dokázal operovat i s mentálními a duchovními obsahy, které není běžné mít pod kontrolou. Jinými slovy ovládal magické úrovně kolektivního vědomí a podvědomí.

Brzy se o tom ubezpečila CIA, která na Chomejního v momentě, kdy začal být veřejně známý, nasadila své špehy a nezjistila nic zvláštního, jen to, že jí tradiční íránské placky a zapíjí je jogurtem. Žádné VIP kontakty ve finančních a politických kruzích neměl.

Američané se ale měli brzy přesvědčit o tom, jak je jejich standardní politická logika lichá a zcela zapomíná počítat s inteligentními jedinci s duchovní praxí a znalostí kultury svého národa. Když se Chomejní vrátil v roce 1979 z exilu, stal se neoddiskutovatelným politickým a náboženským leaderem Íránu. Pro Američany to byla obrovská rána, o to víc, že se jim jeho úspěch jevil, jako by vzniklo z ničeho. Prozradil se tak slepý bod Američanů, kteří se mají problém vyznat v komplikovanějších kulturách, kterými Írán respektive Persie bezpochyby je. A to Američané Chomejnímu nikdy nezapomněli.

Situaci a vzájemné vztahy ještě více zhoršilo to, že Chomejní nechal všechny americké a britské finanční vstupy a majetky na íránské půdě zabavit a soustředit do svého fondu určeného pro financování konceptu Íránské islámské republiky, který měl již připravený, a jako demonstrování odporu k vměšování se Západu do Íránských záležitostí. Přitom sám dál žil skromným způsobem v malém bytě v Teheránu.

Fond Imáma Chomejního je spravován vždy nejvyšším duchovním v zemi, kterým je dnes jeho žák Ali Khamenei. V rámci finančních toků se jedná také o velké přírodní bohatství Íránu, především o ropu, se kterou se šáh dělil se zahraničím, ne však Chomejní. Írán je náboženský stát, majetek se tedy dá považovat za duchovní zdroje ší'itského islámu. Narozdíl od sunnitských Saudů, kteří ač se předvádějí po světě svým utrácením a rovněž čerpají z ropného průmyslu, nejsou na tom rozhodně finančně tak dobře, jako představitelé ší'itského islámu. Pokud chcete znát přesně, kolik toho jedni a druzí mají a porovnat si to, zkuste se jich zeptat, třeba vám to spočítají.

Historický dodatek, po vzniku nového režimu v Íránu po roce 1979, jehož duchovním otcem byl Chomejní, došlo k tvrdým represím a komplikované situaci v zemi, která se ještě zhoršila tím, že na Írán zaútočil Irák, který se pod vedením Saddáma Husajna stal nástrojem americké pomsty Chomejnímu za to, že jim šlápl na kuří oko. Co se týče osobnosti Chomejního, domnívám se, že je mnohem zajímavější a složitější, než se obecně uvádí, protože hodnocení jeho vlády je v našich končinách výrazně ovlivněno americkocentrickým pohledem na svět, pro nějž je Chomejní z principu prostě jen ten zloun, který dělal na Západ bububu, víc se o něm bavit nebudeme a hotovo.

O specifikách amerického pohledu na svět jsem již pojednal ve své recenzi mimořádně úspěšného amerického seriálu Dexter:

Při argumentech, že bývalý oblíbenec Západu šáh Rezá Pahlaví byl přinejmenším totéž v bledě modrém, se tu jako obvykle mlčí, aby se opět chránil princip dobrého bydla a nadržovalo se tomu, z koho tekly peníze na úkor toho, kdo nepustil chlup. Nad tento přístup jsem osobně povznesen a zabývám se rád podstatou věci bez ovlivnění tímto primitivním hamounským prizmatem. Pokud jste ochotni udělat totéž, odměnou vám bude, že se dozvíte něco nového, co jste možná nevěděli, a hlavně se díky tomu dozvíte, proč jsou íránští muslimové jedni z nejbohatších na světě, možná ti úplně nejbohatší. Ostatně už perský král Kýros II. Veliký byl nejznámějším a nejdokladovanějším nejbohatším člověkem na světě. V podobě íránských věřících vidíme dnes úspěšnou snahu navázat na tuto bohatou tradici.

Mormony jste už nejspíš potkali. Spatřili jste někdy v pražské tramvaji či brněnské šalině kluky či děvčata v bílé košili a černých kalhotech či šatech s černou vizitkou s bílým písmem v angličtině na klopě? Mluvili lámanou češtinou v kombinaci s angličtinou. Tak to byli oni.

Mormonskou církev založil v roce 1830 v USA Joseph Smith. Využil situaci, kdy se Američané hledali a zkoušeli nové alternativy protestanství. Začal tvrdit, že dostal nové „evangelium“ od anděla Moroniho. Na základě tajemných desek, které mu Bůh seslal z nebe, učinil překlad těchto mysteriózních Božích pokynů samozřejmě tepaných ve zlatě a vytvořil Knihu Mormon. Joseph Smith dokázal poměrně brzo naštvat věřící ze svého okolí, a tak zemřel jako mučedník. Mormoni jsou dnes známi především svým původním zvykem praktikovat mnohoženství.

Mormoni se sice tváří jako duchovní organizace, ale pod nátěrem ducha se skrývají nekompromisní americké podnikatelské záměry. Církev vlastní sítě hotelů, potravinářských obchodů a řetězce firem. Každý mormon má povinnost odevzdat desátek ze své ekonomické činnosti církvi, tím jen roste jejich ekonomická síla. Je třeba dodat, že ve svých velkoskladech shromaždují ohromné množství potravin, z nichž část rozdávají potřebným a část připravují na časy apokalypsy. Joseph Smith byl typický Němec v kombinaci se Švédem. Němci si také nakupují zásoby ve velkém. V organizaci zůstalo hodně německého ducha, včetně vrozeného germánského nevkusu, kdy je Ježíš prezentován spíše než jako mystik jako moderní sportovec s vypracovaným tělem.

Po celém světě mormonští misionáři slídí po osobních datech. Možná je to také součástí jejich byznysu. Chtějí vědět, kdo byli vaši předkové a jakou máte historii. Jsou experti na matriky. Duchovně tenhle bizarní zájem balí do nauky zástupného křtu za mrtvé. Ano, oni se oblečou do speciálního hávu a nechají se pokřtít jako náhradníci za vašeho strejdu Toníka a babičku Boženku. Takhle to mají namyšleno. Asi si tím chtějí i přivolat dědictví cizích předků, zda na úkor jejich potomků, to je vhodná otázka.

Mají také jednoduchou hru na elitu a plebs. Do standartního společenství můžete nahlédnout, ale ne do jejich chrámů, které jsou vyhrazeny jen mormonské elitě.

Dá se říct, že sbírají duše jako vodníci hrníčky. Kam se na ně hrabou Svědkové Jehovovi, kteří jsou mimochodem často podezíraní z toho, že jim jde o vaše majetky. Nicméně neprávem. Svou činnost Svědkové Jehovovi vykonávají zdarma a jejich ekonomická síla je v porovnání s mormony někde jinde. Zato jsou Svědkové Jehovovi zase mediálním impériem:

Katolickou církev není zdánlivě třeba znovu představovat. Stejně to zkusme, věřím, že se dozvíte některé nové informace a možná si doplníte nějaká ta puzzle do chybějícího celkového obrazu této organizace.

Je třeba začít genderem. Církev je totiž genderově nakloněná něžnému pohlaví. Celých 55 % katolických věřících jsou ženy.

Demografie církve se také výrazně v průběhu nedávných let změnila. Misie přinesly svůj pozdní sběr. Zhruba dvě třetiny katolíků žije v Latinské Americe, Africe a Asii. Evropští katolíci tvoří jen zhruba 20 % katolíků na světě.

Co do struktury církve, nepředstavujte si, že je pouze jednou církví. Strukturálně existuje 23 oddělených církví, které dávají dohromady katolickou církev. Z nich je největší latinská církev.

Nejmajetnější je církev v Římě, potažmo ve Vatikánu, pak církev v USA a v Německu.

Velká část peněz, které proudí do církve, plyne místním organizacím. V USA zůstane zhruba 90 % příspěvků v původních farnostech. Nikdo ve  Vatikánu nerozhoduje o tom, kolik by kdo měl přispívat v dané farnosti. Občas proto i nějaká ta lokální farnost zkrachuje. Děje se tak i v Čechách.

Organizace, jako jsou katolické nemocnice, generují stovky milionů dolarů ročně, což je více než mohou ty nejbohatší farnosti vybrat od svých příznivců. Tyto „firmy“ se obvykle hlásí k nějakému katolickému řádu nebo kanonické entitě, ale ve skutečnosti jsou vedeny představenstvem a řídí se občanským nikoliv církevním zákonem. Stejně tak katolické univerzity.

Finanční situace katolické církve se napříč světem vyznačuje velkými rozdíly. V USA církev bere státní dotace na některé sociální aktivity, ale její vnitřní fungování je financováno dobrovolnými příspěvky. V mnoha částech Evropy je církev podporovaná státem. Podobný systém jako v Německu, tedy církevní daň, funguje i v Itálii. V Česku církev podniká v zemědělství, lesnictví a nemovitostech.

Jaký závěr lze ohledně bohatství církví vyvodit? V jednom z dílů cyklu České televize Cesty víry jsme mohli sledovat cestu nových konvertitů k víře. Jednalo se o zájemce o katolictví, který byl v závěru seriálu pokřtěn, příznivkyni hnutí Haré Kršna, o novou adeptku Církve adventistů sedmého dne a také o zájemce k přestupu na židovství. Židovský konvertita byl fascinován především ekonomickou silou Židů, jak se sám nerozpakoval vyjádřit, když se novináři ptali na osobní motivace zájemců o tato náboženství. Nakonec však nebyl rabínem akceptován a měl smůlu. Ve světle předchozích informací však můžeme vidět, že předsudečné považování Židů za nejbohatší náboženskou skupinu na světě je zcestné.

Nejmajetnější věřící se nachází v úplně jiném náboženském spektru. V oblasti protestantismu, ší'itského islámu a u orientálních náboženství jako je hinduismus.

*Mormoni nejsou oficiální název této církve, oficiálně se užívá termín Církev Ježíše Krista Svatých posledních dní

Zdroje:

A.Jackson. Mormonism Explained. 2008. Crossway Books.

C.L.B. Bushman and R.L. Bushman. Mormons in America. 1999. Oxford University Press.

Dr. Hamid Algar. Imam Khomeini: A Short Biography. 1999. The Institute for the Compilation and Publication of the Works of Imam Khomeini.

Data z vatikánských zdrojů.